Šestajovice (okres Praha-východ)

Šestajovice
Kaplička v Šestajovicích
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Úvaly
Obec s rozšířenou působností	Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (správní obvod)
Okres	Praha-východ
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°6′31″ s. š., 14°40′49″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	4 113 (2024)[1]
Rozloha	5,42 km²[2]
Katastrální území	Šestajovice u Prahy
Nadmořská výška	254 m n. m.
PSČ	250 92
Počet domů	1 272 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Husova 60/9 250 92 Šestajovice info@sestajovice.cz
Starosta	Roman Hrdlic
Oficiální web: www.sestajovice.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Šestajovice
Další údaje
Kód obce	538876
Kód části obce	162388
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šestajovice (německy Schestajowitz) jsou obec v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji. Leží asi dvacet kilometrů východně od centra Prahy, v severním sousedství pražské čtvrti Klánovice, deset kilometrů jižně od města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, západně od obce Jirny. Obec je tvořena jedinou, stejnojmennou vesnicí. Její jihovýchodní část, splývající se severovýchodní částí Klánovic, nese název Cyrilov. Žije zde přibližně 4 100^[1] obyvatel.

Lidová etymologie vysvětluje jméno vsi od „šesti stájí“, ve kterých se zde přepřahalo na údajné důležité kupecké stezce od Prahy na východ.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1227. Tehdy královský podstolník Kojata z Hněvina Mostu daroval ve své závěti Šestajovice křižovníkům z kostela svatého Václava z dnes zaniklé pražské osady Zderaz. Křižovníci zde vybudovali tvrz, ve které sídlili až do konce husitských válek.^[4] Po jejich skončení přešly Šestajovice do majetku Starého města pražského a vystřídaly dále několik vlastníků. Od roku 1547 obec opět vlastnila osada na Zderaze, až do poloviny 19. století se zde opět vystřídala dlouhá řada vlastníků a nájemců. Kolem roku 1770 v okolí neúspěšné pokusy o dolování uhlí.^[5]

V roce 1874 zakoupil část Šestajovic – tzv. Belottův poplužní dvůr – zbraslavský písař a realitní podnikatel Václav Klán. Na těchto pozemcích v následujících desetiletích vybudoval obec Klánovice.

Na konci druhé světové války – 26. dubna 1945 – americké stíhací letouny (tzv. hloubkaři),^[6] zničily v okolí obce tři nákladní automobily (dva civilní a jeden vojenský). Nikdo však nebyl zraněn.

Vesnice se rozrůstá zejména masovou výstavbou rodinných domků na západní a jihozápadní straně a též v oblasti Cyrilova. Počet obyvatel každoročně prudce roste, tento rozvoj má dopad jak na kvalitu života v obci, tak na dopravní zatížení jejího okolí. Dochází též k radikálním přestavbám a vestavbám v historickém jádru vesnice.

Podle sčítání obyvatel v roce 2021 zde žilo 4401 obyvatel, z toho je 2232 žen a 2169 mužů.^[7] Tehdy zde žilo 3113 Čechů (a dále 39 Moravanů a 3 Slezané), 92 Slováků, 12 Němců, 14 Poláků, 74 Ukrajinců, 13 Vietnamců a 10 Rusů. 1080 obyvatel národnost neuvedlo.^[7]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem^[10]
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem^[10]
• 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem^[10]
• 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem^[11]
• 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem^[12]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem^[13]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem^[14]
• 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem^[15]
• 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ^[16]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 1. února 1994.^[17] Motiv připomíná, že obec byla vlastnictvím řádu křižovníků s červenou hvězdou.^[5]

V obci Šestajovice (1000 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[18] 2 nákladní autodopravci, 2 holiči, 4 hostince, 2 koláři, 2 kováři, 2 krejčí, lakýrník, malíř, 2 parní mlékárny, 2 obchody s mlékem, velkoobchod s obilím, 2 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, 2 pekaři, 2 porodní asistentky, povoznictví, 19 rolníků, 5 řezníků, sadař, 8 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Šestajovice, živnostenská záložna pro Šestajovice, stavební družstvo, stavební hmoty, 2 trafiky, 5 truhlářů, 4 obchody s uhlím, velkostatek Friedmann, obchod se zvěřinou a drůbeží.

• Krucifix na křižovatce silnic do Koloděj a Zelenče
• Kaplička s pomníkem padlých v centru obce
• Poplužní dvůr ^[19]
• Kamenný kříž ^[20]
• Zvonička ^[21]
• Socha sv. Isidora při silnici do Jiren

• Tomáš Rosický^[22]
• Jaromír Bosák
• Pavel Vinduška

Železniční trať ani stanice na území obce není. Nejblíže obci je železniční zastávka Zeleneč (jen pro osobní dopravu) ve vzdálenosti 2 km ležící na trati 231 mezi Prahou a Čelákovicemi. Nejbližší železniční stanicí pro veškerou dopravu jsou Mstětice ve vzdálenosti 4 km ležící na téže trati. Přibližně 3 km jižně od centra obce leží také železniční zastávka Praha-Klánovice na trati 011.

Vesnicí prochází severojižním směrem silnice III/33310 (ulice Revoluční) z Klánovic do Zelenče, z níž v severní části vsi odbočuje na východ silnice III/0116 (ulice Komenského) do Jiren. Katastrálním územím obce vede ve vzdálenosti 1,5 km od zastavěného území západovýchodním směrem silnice II. třídy II/611 Praha – Sadská – Poděbrady – Hradec Králové (stará silnice I/11), souběžně s ní o něco blíže vesnici nová hradecká dálnice D11, která však má mimoúrovňovou křižovatku až u Jiren.

V minulosti tvořila dopravní obsluhu Šestajovic hlavně autobusová linka z Jiren k nádraží Praha-Klánovice (po léta pod číslem 10120, později např. 281036) doplňovaná linkami Praha – Jirny – Úvaly (10470) a Brandýs – Jirny – Úvaly (10480, v roce 2000 pod číslem 281040). Do května 1996 oblast obsluhoval klíčovský závod ČSAD, který zprivatizoval JUDr. Jan Hofmann, za jehož působení docházelo k různým změnám a přečíslováním. Začleněním oblasti do systému Pražské integrované dopravy od 1. června 1996 začal nové linky provozoval dopravce Hotliner a hlavní dopravní vazba se přenesla ke stanici metra Českomoravská, po prodloužení metra v roce 1998 na Černý Most. Z Šestajovic tam jedou linky 303, 344 a linka 303 pak pokračuje směrem na jih na Klánovice a Koloděje, ostatní linky směrem na Jirny, případně dále na Horoušany nebo Úvaly. Doplňující funkci mají občasně jedoucí linky 343 (školní posily) a 408 (Brandýs – Zeleneč – Úvaly, v PID od 30. září 2001). Od 1. ledna 2007 linky v oblasti převzal Connex Praha s. r. o., který během roku 2008 změnil značku na Veolia Transport Praha s. r. o.

• 
  Jižní okraj obce. Ulice je zároveň hranicí mezi Prahou a Středočeským krajem
• 
  „Podnikatelské baroko“ v obci
• 
  Lípy u kapličky sv. Isidora (u silnice na Jirny) památné stromy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Šestajovice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Šestajovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Šestajovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)