Ševětínská vrchovina
Ševětínská vrchovina | |
---|---|
Nejvyšší bod | 575 m n. m. (Velký Kameník) |
Nadřazená jednotka | Písecká pahorkatina |
Sousední jednotky | Týnská pahorkatina, Borkovická pánev, Lišovský práh, Zlivská pánev |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Horniny | moldanubické ruly |
Povodí | Vltava, Lužnice |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ševětínská vrchovina je geomorfologický okrsek v jižní části Písecké pahorkatiny. Je severním pokračováním Lišovského prahu.
Ševětínská vrchovina má plochý erozně denudační reliéf. Ten je silně rozčleněný hluboce zaříznutými až kaňonovitými údolími Vltavy (purkarecký kaňon) a jejích přítoků (Libochovka, Kozlovský potok). Vrchovina má podobu klínovité hrástě oddělující Zlivskou a Borkovickou pánev, na západě i východě ohraničené zlomovými liniemi. Nejvyšším bodem Ševětínské vrchoviny je Velký Kameník s 575 m, dalšími významnými vrcholy jsou Baba (570 m), Hradec (570 m), Kameniště (565 m), Jelení vrch (518 m), Baba (449 m). Převažujícími horninami jsou metamorfované horniny moldanubika, na východě se vyskytují i senonské a neogénní sedimenty (pískovce a jílovce).
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“