Šibeniční vrch (Lužické hory)
| Šibeniční vrch | |
|---|---|
 | |
| Vrchol | 590 m n. m. |
| Prominence | 48 m ↓ sedlo s Jedlovou |
| Izolace | 0,8 km → kóta 592 m |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Lužické hory / Lužický hřbet / Jedlovský hřbet / Tolštejnský hřbet |
| Souřadnice | 50°52′7″ s. š., 14°33′13″ v. d. |
  Šibeniční vrch | |
| Hornina | znělec |
| Povodí | Lužická Nisa |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šibeniční vrch je táhlý zalesněný dvojvrcholový hřbet (590 a 573 m) v nejsevernější části České republiky, v okrese Děčín, v Lužických horách, vybíhající z masívu Jedlové do údolí Lužničky k Hornímu Podluží.[1] Nad okolní droby, ležící při lužickém zlomu, zde pronikl výlev znělce. Pod skálou na severním úpatí stála popravní šibenice města Jiřetína pod Jedlovou.
Dnes je na severním svahu asi 600 metrů dlouhá upravená lyžařská sjezdovka s převýšením 120 m s vlekem.
Popis
Šibeniční vrch korunovaný šibenicí je zakreslen v plánu z Jiřetína a okolí z roku 1745. Je zde nazván „das Gerich“. Jak byl používám ve starší době není doloženo. Jsou známé tři rozsudky smrti, o kterých v konečné instanci rozhodoval tzv. apelační soud v Praze. První rozsudek pochází ze dne 19. prosince 1724, a týká se Cathariny Gärtnerové, která měla být popravena mečem. Pro hrdelní svatokrádežní zločin byl odsouzen Friedrich Rauch. Ortel apelačního soudu v Praze, kterému byl případ postoupen soudem v Oudolu svatého Jiří zněl, že delikvent má být kvůli svému těžkému zločinu, jiným na postrach a za příklad, jemu samému pak zasloužený trest, provazem jej od života k smrti odpraviti a potom pod šibenicí spáliti. Poslední rozsudek smrti byl vynesen z důvodu lotrovství nad Georgem Ulbrichtem. Ten byl postižen těžším koncem. Nejdříve měl být před radnicí zašit do volské kůže, v ní vláčen na popraviště, tam mu měl kat zad vyříznout pruh kůže a konečně měl být od shora dolů kolem přiveden od života k smrti, jeho tělo vpleteno do kola a tak vyzvednuto do vzduchu. Za exekuci muselo město Jiřetín pod Jedlovou zaplatit 84 tolarů, 4 groše a 7 feniků.
Při jižním úbočí je vedena červeně značená turistická trasa k rozhledně na nedaleké Jedlové.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Základní mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Mapa Lužické hory č.14. Praha: Trasa, 2010, 6.vydání. ISBN 978-80-7324-289-3.
Literatura
- SMETANA, Jan. Jiřetín pod Jedlovou. Jiřetín pod Jedlovou: Obec Jiřetín pod Jedlovou, 1998. ISBN 80-238-2811-8.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Autor: Itsd-foto, Licence: CC BY-SA 4.0
Jiřetín pod Jedlovou - Šibeniční vrch.