Šigeko Urjú

Šigeko Urjúová
Šigeko Urjú v době studií na Vassaru
Šigeko Urjú v době studií na Vassaru
Narození18. dubna 1862 nebo 29. dubna 1861
Edo
Tokugawský šógunátTokugawský šógunát Tokugawský šógunát
Úmrtí3. listopadu 1928
Tokio
Japonské císařstvíJaponské císařství Japonské císařství
Příčina úmrtírakovina konečníku
Místo pohřbeníAojamský hřbitov
Alma materVassar College
Povolánívychovatelka a klavíristka
ZaměstnavateléTokijská akademie hudby
Tokijská ženská vyšší normální škola
Nábož. vyznáníKongregační církev
ChoťSotokiči Urjú
PříbuzníTakaši Masuda a Kacunori Masuda (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šigeko Urjú (瓜生 繁子 Urjú Šigeko, 18. dubna 1862 Edo – 3. listopadu 1928 Tokio) byla japonská pedagožka, jedna z prvních Japonek, které studovaly na univerzitě, a jedna z prvních učitelek hry na klavír v Japonsku.

Životopis

Zleva Umeko Cuda (1864–1929), Alice Bacon (1858–1918), Šigeko Urjú (1862–1928), Sutemacu Ójama (1860–1919)

Narodila se jako Šige Masuda (益田 しげ, Masuda Šige), 18. dubna 1862 v Edu, jako jedna ze čtyř dcer úředníka tokugawského šogunátu Takajošiho Masudy.[1] Byla mladší sestrou Takašiho Masudy.[2] Když jí bylo šest let, zažila bitvu o Ueno, která byla součástí Války Bošin, v níž její otec a bratr podporovali prohrávající stranu tokugawského šogunátu.[3] Aby byla Šige v bezpečí od válečné vřavy, požádal její bratr Takaši svého přítele Gen'eie Nagai, doktora, který se spolu s dalšími vyhnanými členy šógunovy družiny stěhoval pryč z Tokia, aby vzal Šige sebou.[4] Doktor, či jeho syn Kjútaró, Šige adoptoval, a tím se změnilo její jméno na Šige Nagai.[5]

Po přestěhování Šige studovala tři roky ve vesnické chrámové škole, kde se učila číst a psát.[4] V listopadu 1871, v necelých deseti letech, byla jednou z pěti japonských dívek, které byly poslány do Spojených států v rámci Iwakurovy mise V Americe se dostala do domácnosti Johna Stevense Cabota Abbotta. Ve státech vystudovala střední školu New Haven High School.[6] Dne 19. září 1878 nastoupila na Univerzitu Vassar.[7] Spolu se Sutemacu Ójamou, která se zapsala ke studiu ve stejném roce, byly prvními dvěma Japonkami, které začaly studovat na univerzitě.[8] Šige na Vassaru studovala tři roky hudbu. Dne 22. července 1881 získala certifikát ze studia hudby.[6]

Po návratu do Japonska v roce 1881 se provdala za Sotokičiho Urjú, s nímž se setkala ve Spojených státech. Sňatek byl uzavřen během křesťanského obřadu dne 1. prosince 1882.[6] V Japonsku se blízce přátelila s dalšími navrátilými dívkami, kterými byly Umeko Cuda a Sutemacu Ójama. Říkaly si „Trio” a scházely se v jejím domě. Společně jako poameričtěné navrátilkyně čelily odcizení od japonské společnosti a jazykové bariéře.[9]

Šigeko se stala jednou z prvních učitelek hry na klavír v Japonsku a jednou z učitelů-zakladatelů výuky západní hudby na Tokijské akademii hudby po jejím otevření v roce 1882.[6][7] Pracovala také jako učitelka na Tokijské ženské normální škole.[8]Její manžel Sotokiči Urjú se za své služby v japonském námořnictvu v letech 1894–1895 a 1904–1905 stal baronem, čímž se Šigeko stala baronkou.[6]

Šigeko v roce 1909 navštívila Spojené státy, kde se zúčastnila slavnostního zahájení studia na Vassaru a promluvila o vzdělávání žen v Japonsku.[6]

Zemřela 3. listopadu 1928.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Uryū Shigeko na anglické Wikipedii.

  1. ↑ 全国版幕末維新人物事典. [s.l.]: [s.n.], 2010. Dostupné online. ISBN 9784054044630. S. 319. (japonsky) 
  2. ↑ ; BUNKO, Toyo. Japanese Culture in the Meiji Era, vol. 3. [s.l.]: Kalifornská univerzita, 1969. Dostupné online. 
  3. ↑ Nimura (2015), str. 60
  4. ↑ a b Nimura (2015), str. 61
  5. ↑ WATABE-GROSS, Atsuko. Die Einführung der europäischen Musik in Japan (1855-1888). [s.l.]: Gesellschaft für Natur- und Völkerkunde Ostasiens, 2007. 227 s. Dostupné online. ISBN 9783928463805. S. 166. (německy) 
  6. ↑ a b c d e f HOWE, Sondra Weland. The Role of Women in the Introduction of Western Music in Japan. The Bulletin of Historical Research in Music Education. Leden 1995, roč. 16, čís. 2, s. 81–97. Dostupné online. 
  7. ↑ a b ITÓ, Sakura. Průkopník západní hudby v Japonsku [online]. Brno: Janáčkova akademie múzických uměí v Brně, 2017 [cit. 2022-11-22]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Nimura (2015)
  9. ↑ KUNIEDA, Mari. Umeko Tsuda: a Pioneerin Higher Education for Women in Japan [online]. Tokio: Tsuda University, 2019 [cit. 2022-11-23]. Dostupné online. 

Literatura

  • NIMURA, Janice P. Daughters of the Samurai: A Journey from East to West and Back. [s.l.]: W. W. Norton & Company, 2015. 336 s. ISBN 978-0-393-07799-5. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Japan (1870-1999).svg
Variant version of a flag of Japan, used between　January 27, 1870 and August 13, 1999 (aspect ratio 7:10).
Flag of Japan (1870–1999).svg
Variant version of a flag of Japan, used between　January 27, 1870 and August 13, 1999 (aspect ratio 7:10).
Shigeko Nagai at Vassar.jpg
Shigeko Uryū (1862–1928) when attending Vassar College.
Japanese crest Tokugawa Aoi (old design).svg
Autor: Mukai, Licence: CC BY-SA 3.0
図は、徳川家康から後3代家光までが使用した徳川葵の図案例である。葉軸が細長く巴状に湾曲し、また葉脈も多い。
Sutematsu, Alice, Ukeko, Shigeko.jpg
from left: Umeko Tsuda (1864–1929), Alice Bacon (1858–1918), Baroness Shigeko Uryū (1862–1928), Princess Sutematsu Ōyama (1860–1919)