Šiki Masaoka

Šiki Masaoka (jap.正岡 子規)
Cunenori Masaoka
Cunenori Masaoka
Rodné jméno正岡 升
Narození17. září 1867
Macujama, provincie Ijo, Japonsko
Úmrtí19. září 1902 (ve věku 35 let)
Tokio, Japonsko
Příčina úmrtítuberkulóza
Místo pohřbeníDairjúdži
PseudonymŠiki
Povoláníbásník, baseballista, spisovatel, novinář, básník tanka a literární kritik
Národnostjaponská
Alma materTokijská císařská univerzita
Nižší a vyšší střední škola Kaisei
první střední škola
Ehimská prefekturní střední škola v Macujamě
Obdobízačátek Meidži
Žánrhaiku, tanka, haibun, črta
Literární hnutívlastní škola haiku
Významná dílaKaki kueba kane ga narunari Hórjúdži
Keitó no džúšigohon moarinubeši
OceněníBaseballová síň slávy
Síň slávy go
PříbuzníRicu Masaokaová (sourozenec)
Vliv nahaiku, tanka, krátká próza
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šiki Masaoka (japonsky 正岡 子規) rodným jménem Cunenori Masaoka (japonsky 正岡 常規), (17. září 1867, Macujama – 19. září 1902, Tokio) byl japonský spisovatel, básník, literární kritik a žurnalista. Žil v období Meidži Japonského císařství. Hrál významnou roli při oživení poezie tanka.[1][2]

Život

Narodil se v chudší samurajské rodině. Jeho chlapecké jméno bylo Tokoronosuke (处 之 助), v dospělosti dostal samurajské jméno Noboru (升). Jeho otec Cunenao (常 尚) byl nižším důstojníkem a jeho matka Jae (八 重) byla nejstarší dcera Kanzan Óhara (大 原 観 山), učitele v klanové škole. Šiki ztratil otce když měl pět let. Ve dvanácti letech začal psát čínské básně kanši.

Noboru se učil ve střední škole v Macujamě, jejímž ředitelem byl vůdce demokratického hnutí Japonska Itagaki Taisuke. Taisuke měl velký vliv na jeho vývoj. V roce 1883 odešel do Tokia s úmyslem věnovat se politice a filozofii. Psal pro deník Nippon, cestoval po Japonsku a zanechal po sobě řadu cestovních deníků (haibun). Po ukončení střední školy začal studovat na Tokijské univerzitě v lednu 1890. V mladších letech hrával baseball.

V roce 1889 onemocněl tuberkulózu, tehdy si změnil jméno na Šiki (kukačka malá – Cuculus poliocephalus). Slovo Šiki je čínské čtení japonského slova Hototogisu. Jeho nemoc se ztížila během jeho vyslání jako válečného korespondenta v První čínsko-japonské válce. Po návratu z vojenské služby v roce 1895 se zotavoval v sanatoriu v Macujamě ale uvědomoval si, že jeho nemoc je fatální. Do roku 1898 churavěl a byl upoután na lůžku. V letech 1901–1902 napsal sérii deníků, v nichž podrobně popsal klinický průběh své nemoci. Tyto deníky také obsahují četné básně tanka a haiku.

Literární tvorba

Šiki byl intenzivní obhájce modernizace haiku a oživení žánru tanka. Starší název haiku – Hokku – přejmenoval na haiku. Tanka měla nahradit název 31-slabičný (morový) básně s tradičním názvem waka kvůli jasnému rozlišení od obecného názvu pro japonskou poezii (waka). Svými současníky byl považován za avantgardního reformátora poezie. Šiki také začal psát volný verš. Jeho styl je svěží a jednoduchý av současnosti populární. Šiki je zařazován mezi čtyř nejlepších tvůrců haiku spolu s autory Busonem Josou, Bašóem Macuem a Issou Kobajaši. Při skládání haiku se snažil o běžný tón – cukinamičó, jehož byl prvním postulátorem.[1] Šlo mu o rozšíření tematického okruhu a uvedení nových výrazových prostředků, které měly souvislost s rychle se rozvíjejícím moderním životem v Japonsku. Tento jeho styl měl takový vliv, že koncem let devadesátých 19. stol. v Japonsku již všeobecně převládl.[1] V roce 1897 založil významný básnický časopis Hototogisu (kukačka malá). Šiki Masaoka měl značný vliv na japonskou moderní poezii a prózu.

Dílo

  • Haiku bunrui, Klasifikace haiku, esej[1]
  • Hais nempjó, Chronologie díl o haiku, esej[1]
  • Dassai Sookie haiwa (獭 祭 书屋 俳 话), Rozpravy o haiku z VYDRA nory[3], esej[1], 1892
  • Bašó zacudan, Povídání o Baso, kritická esej, 1893[1]
  • Kanzan rakuboku, Spadané stromy v chladných horách, jeho nejdůležitější sbírka poezie, 1896[1]
  • Haidžin Busoni, Básník haiku Busoni, kritická studia, 1899[1]
  • Utajomi ni atauru šo, Studie věnovaná psaní tanka, 1899[1]
  • Soen no ki, zápisky ze zahrádky, prozaické rysy, 1898[1]
  • Mešit macu aida, Během čekání na jídlo, prozaické rysy, 1899[1]

v češtině

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Šiki Masaoka na slovenské Wikipedii a Masaoka Shiki na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l WINKELHÖFEROVÁ, Vlasta. Slovník japonské literatury. Praha: Libri, 2008. 335 s. ISBN 978-80-7277-373-2. S. 190–191. 
  2. ↑ ŠVARCOVÁ, Zdeňka. Japonská literatura. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0999-1. S. 177. 
  3. ↑ Kōjin Karatani: Origins of Modern Japanese Literature. Duke University Press, 1993, http://books.google.sk/books?id=hPJO2vEQgjYC&hl=sk&source=gbs_book_other_versions
  4. ↑ ŠIKI, Masaoka. Pod tíhou měsíce. 1. vyd. Praha: Dharmagaia, 2014. ISBN 978-80-7436-045-9. S. 187. (český (přeloženo z japonštiny) a japonský) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Masaoka Shiki.jpg
Portrait of Masaoka Shiki (正岡子規, 1867 – 1902)