Šilboch
| Šilboch | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Přestavba | polovina 18. století |
| Zánik | 1900 |
| Další majitelé | Jan Karel Liebich |
| Poloha | |
| Adresa | původní č.p. 85, Praha 8 - Libeň,  Česko |
| Souřadnice | 50°7′0,12″ s. š., 14°28′10,53″ v. d. |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šilboch (Schildwache, Čertova skála, Na stráži, Ztracená varta) je zaniklý zámeček na místě starší usedlosti v Praze 8-Libni na rohu ulic Na Vartě a Na Stráži, jihovýchodně od křižovatky Vychovatelna.[1]
Historie
Na hranici Střížkova s Libní stála vysoká skalka s usedlostí nazývaná Čertův vršek. Údajně se zde zámecký pán upsal čertu a poté skončil v pekle. Na této skalce si nechal František Ferdinand Hilbert v polovině 18. století vystavět zámeček. Jednopatrová stavba měla čtvercový půdorys, na každé straně v přízemí i v patře po třech oknech, jehlancovou střechu s malou věžičkou na severovýchodě a na jihozápadní straně terasu.
Pověst
Roku 1757 vtrhli Prusové do Prahy a na tomto místě v Libni postavili vartu. Po prohrané bitvě u Kolína 18. června téhož roku se rychle stáhli a vojáka zde zapomněli. Toho se údajně ujala místní dívka, která si jej vzala za muže. Začalo se zde říkat Na ztracené vartě, Na stráži a poté zkomolením německého Schildwache (stráž) – Šilboch. Před zámečkem stávala plechová socha pruského vojáka v plné zbroji a ta údajně dala podnět ke vzniku této pověsti. Po zániku zámečku se socha dostala do městského muzea.
19. století
Na počátku 19. století byl zámeček v majetku intendanta a režiséra Stavovského divadla Jana Karla Liebicha (1773–1816). V té době se zde pořádaly velkolepé večírky pro přední šlechtice, bohaté měšťany, umělce a učence. Za svého pražského pobytu sem chodil také Carl Maria von Weber, který pro karneval pořádaný na Šilbochu v únoru 1816 napsal valčík.
Na Štědrý den roku 1812 připravil Liebich pro své hosty překvapení – ozdobený vánoční stromek (jedličku). Zdobit stromky o Vánocích si přivezl z rodného Německa, v Čechách se tato tradice ujala o několik let později.
V polovině 19. století byl zámeček stavebně upraven k provozování hostince Na stráži. Roku 1896 jsou ještě zapsáni jako majitelé Julie a Albert Weissovi, o čtyři roky později byly budovy a skalka rozbořeny.
Pojmenování
Po zámečku a pověsti jsou pojmenovány místní ulice a prostranství Čertův Vršek, Na Vartě, Na Stráži, Pod Čertovou skalou a náměstí Na stráži.
Odkazy
Reference
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. č. 3990-1, mapový list č. III. Dostupné z WWW Archivováno 12. 2. 2017 na Wayback Machine..
Literatura
- LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 288 - 290.
- JUNGMANN, Jan: Libeň - zmizelý svět. [Praha]: Muzeum hlavního města Prahy, ©2010. 191 s. ISBN 978-80-85394-79-5. S. 88 (obr. 278 - 280).
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šilboch na Wikimedia Commons - Odbor památkové péče: Libeň.
- Vladimír Czumalo: Co jsme v Libni neviděli VI. In: Czumalova nástěnka, 07.05.2013.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Hloubětín, Vysočany, zkratka TZ na mapě 2. vojenského mapování
Zámeček Šilboch, Praha-Libeň.