Šim'on bar Jochaj

Šim'on ben Jochaj
Svíce s fiktivním portrétem rabi Šim'ona ben Jochaje
Svíce s fiktivním portrétem rabi Šim'ona ben Jochaje
Narození71 (10. kislevu 3832)
Galilea
Úmrtí18. ijar
161
Pseudonymרשב״י – „Rašbi“
Povolánírabín
Denominacejudaismus
Vzdělánír. Akiva
Žáci a následovníci
Významná dílaZohar (?), Sifre (?), Mechilta (?)
Děti
  • El'azar ben Šim'on
PohřbenHar Meron
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šim'on bar Jochaj, (aramejsky שמעון בר יוחאי‎), nazývaný také Šim'on ben Jochaj, (hebrejsky שמעון בן יוחאי‎), zkráceně Rašbi (hebrejsky רשב״י‎), byl proslulý rabín z období čtvrté generace tanaitů (učenců, kteří utvářeli Mišnu) na území dnešního Izraele v římském období, po zničení druhého chrámu v roce 70. Byl jedním z nejvýznamnějších žáků rabiho Akivy a je mu připisováno autorství knihy Zohar (Záře), stěžejního díla židovské mystiky, jakož i dalších homiletických textů, označovaných jako Sifre a Mechilta. V Mišně je často označován jednoduše jako rabi Šim'on.

Také jeho syn, rabi El'azar ben Šim'on byl významným učencem.

Život

Rašbi studoval u rabiho Akivy, nejprve 13 let v Bnej Brak společně s rabi Chananjou ben Chakinajem,[1] a později rovněž ve vězení, kde byl rabi Akiva držen až do své popravy.[2]

Neshody s Římem

Talmud uvádí, že rabi Šim'on bar Jochaj kritizoval římskou nadvládu a byl přinucen skrývat se se svým synem po dobu třinácti let. Ukrývali se v jeskyni poblíž Peki'in. Tradice uvádí, že poblíž vchodu do jeskyně vyrostl rohovník a vytryskl pramen. Takto zabezpečeni před hladem a žízní odložili oblečení, aby se neobnosilo, a oblékali je jen v době modlitby, po zbytek času se zahrabali do písku a celé dny studovali Tóru.[3]

Dílo a legendy

Podle rabínské literatury Rašbi proslul díky zázrakům, které činil. Z tohoto důvodu byl také vyslán do Říma, kde podle legendy uzdravil císařovu dceru z posedlosti démonem; démon přitom ženu ochotně posedl právě proto, aby umožnil rabi Šim'onovi ukázat zázrak.

Rabi Šim'on přispěl velkou měrou k ustanovení halachy a jeho rozhodnutí jsou často citována. O jeho významu svědčí i to, že tam, kde Talmud připisuje nějaký výrok „rabi Šim'onovi“ bez bližšího určení, o kterého rabi Šim'ona se jedná, je tím míněn Šim'on bar Jochaj.

Jarcajt

Kámen označující jeskyni ve které je pohřben rabi El'azar ben Šim'on (za modrým ohrazením).

Lag ba-omer je tradičně slaven jako Jarcajt (výročí smrti) rabiho Šim'ona.

Na rozdíl od jiných jarcajtů, jarcajt Rašbiho je všeobecně slaven jako jom hilula, den oslavy. To vychází z původního textu knihy Ša'ar ha-kavanot od Ramchala, která tento den označuje jako jom simchato („den jeho radosti“), a nikoli jako jom še-met („den, ve který zemřel“). Existuje proto velmi rozšířený zvyk slavit jeho jarcajt, v Meronu, na místě, kde byl pohřben Rašbi i jeho syn, rabi El'azar ben Šim'on. Desetitisíce lidí přichází slavit tento jom hilula u táborových ohňů a za doprovodu písní. O tento způsob slavení požádal sám Rašbi své studenty.

Od dob rabi Jicchaka Lurii je také zvykem při oslavách v Meronu přivést tříleté chlapce na jejich první stříhání vlasů.

Ačkoli je všeobecně přijímáno, že rabi Šim'on a jeho syn jsou pochováni někde na hoře Meron, sama budova, označovaná jako jejich hrob, je klenutá stavba typická pro architekturu křižáckého období, jak je zřetelně vidět z fotografie interiéru budovy.

Údajná hrobka rabi Šim'ona bar Jochaje v Meronu na Lag ba-omer.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Shimon bar Yochai na anglické Wikipedii.

  1. Vajikra raba 21:7
  2. Pesachim 112a
  3. Šabat 33b

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

GraveOfRabbiSimeonBarYochaiOnLagBOmer.jpg
The grave of Rabbi Simeon Bar Yochai in Meron On Lag B'Omer
Rashbi.jpg
Mark of the grave of Rabbi Eliezer Ben Rabbi Shimon, son of Rabbi Shimeon Bar Yochai, author of the Zohar