Šimabarské povstání
| Šimabarské povstání | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: rané období Edo | |||
 Obléhání hradu Hara, dole na okraji brázdí moře nizozemské lodě | |||
| Trvání | 1637–1638 | ||
| Místo | Minamišimabara, Nagasaki | ||
| Výsledek | vítězství šógunátu, křesťanství v Japonsku se přesouvá do ilegality | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Šimabarské povstání (japonsky 島原の乱, Šimabara no run) byla velká rolnická vzpoura, k níž došlo na přelomu let 1637 a 1638 na poloostrově Šimabara na japonském ostrově Kjúšú a na přilehlém souostroví Amakusa. Důvody povstání byly jak sociální, tak náboženské (většina účastníků se hlásila ke katolické víře).
V oblasti původně vládl rod Arima, který podporoval aktivity portugalských misionářů. V roce 1614 Arimy vystřídali Macukurové, kteří začali křesťany perzekvovat a zvýšili daně, aby financovali stavbu svého nového sídla. To vyvolalo nespokojenost vesničanů a róninů, kteří 17. prosince 1637 zabili neoblíbeného výběrčího daní. Do čela povstalců, jejichž počet se odhaduje okolo 30 000, se postavil šestnáctiletý Širó Amakusa, označovaný za božího posla. Obsadili opuštěný hrad Hara, nepodařilo se jim však dobýt další strategická opěrná místa. Šógunát Tokugawa proti povstalcům vyslal armádu čítající 125 000 mužů, které vedl Šigemasu Itakura. Ten byl při obléhání hradu Hara zabit a vystřídal ho Nobucuna Macudaira, rozhodující vliv na potlačení rebelie však měly dodávky zbraní od zástupce Nizozemské východoindické společnosti Nicolaese Couckebackera, který jako protestant chtěl zabránit rostoucímu vlivu katolíků v Japonsku. Po neúspěšném pokusu probít se z obklíčení byla povstalecká pevnost 15. dubna 1638 dobyta a vypálena, zajatí povstalci byli popraveni a Amakusova useknutá hlava byla vystavena v Nagasaki.
Jako reakce na povstání byla v Japonsku zavedena politika izolace, známá pod názvem sakoku: křesťanství bylo zakázáno pod trestem smrti a všichni cizinci s částečnou výjimkou Nizozemců byli vypovězeni ze země. Region Šimabara se v důsledku represí vylidnil a k jeho dosídlení byli povoláni noví osadníci z celého Japonska.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šimabarské povstání na Wikimedia Commons - Kennedy Hickman: Shimabara Rebellion Archivováno 3. 3. 2016 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Flag of the Republic of the Seven United Netherlands (known as the Hollandsche Vlag or Statenvlag).
Replaced orange with red, please see this discussion on the German Wikipedia for more information.
Siege of Hara castle map.
.svg)
Autor: Mukai, Licence: CC BY-SA 3.0
図は、徳川家康から後3代家光までが使用した徳川葵の図案例である。葉軸が細長く巴状に湾曲し、また葉脈も多い。
.jpg)
Banner of Amakusa Shiro, Amakusa Christian Museum, Amakusa, Kumamoto, Japan
.svg)
Flag of Portugal (1578-1640).
The Amakusa Kirishitan Memorial Hall's "Amakusa Shiro Battle Flag" is said to have been used by Amakusa Shiro during the Amakusa-Shimabara Rebellion in 1637. It is an important cultural property of Japan and is said to be one of the world's three major holy flags along with the Western European crusader flag and the Joan of Arc flag. The flag bears marks of blood and arrows from battle, and in the center of the flag is a chalice filled with wine, above which is a large cross in the Eucharist Bread, representing Christ. The cross has a dry shape, and in the upper horizontal part of it is written the initials "INRI", which means "Jesus of Nazareth, King of the Jews". Two angels are flanking them. At the top of the flag is an inscription in old Portuguese: "LOVVADo SEIA O SĀCTISSIMo SACRAMENTO" which means "Praise the Most Precious Sacrament of the Eucharist." There is no Japanese written, but the author is said to be the work of Yamada Emosaku (山田右衛門作, c.1598- 1657), who fought alongside Shiro Amakusa and was the only survivor.
Beheaded statues of Jizo in Shimabara, Nagasaki, Japan. It is said that believers who revolted during the Shimabara rebellion cut the statues.