Šimon Drgáč
Šimon Drgáč | |
---|---|
Narození | 8. listopadu 1892 Mutěnice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 28. června 1980 (ve věku 87 let) Praha Československo |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | armádní generál |
Doba služby | 1914-1951 |
Sloužil | Rakousko-uherská armáda Československé legie Československá armáda |
Války | druhá světová válka |
Vyznamenání | |
multimediální obsah na Commons |
Armádní generál Šimon Drgáč (8. listopadu 1892 Mutěnice[1] – 28. června 1980 Praha) byl československý generál, legionář, prvorepublikový přednosta druhého oddělení Hlavního štábu a od Února 1948 až do roku 1951 náčelník Hlavního štábu čs. branné moci.
Život
Mládí
Šimon Drgáč se narodil 8. listopadu 1892 v Mutěnicích. Vystudoval klasické gymnázium v Brně. Dále studoval na Gregoriánské univerzitě v Římě, kterou ale nedokončil.
1. světová válka
Na začátku 1. světové války narukoval do rakousko-uherské armády. V červenci 1915 byl zajat na italské frontě. Zde vstoupil do Československých legií.
První republika
Po návratu do nově vzniklého Československa se v roce 1919 účastnil bojů proti maďarské intervenci na Slovensko. Na Slovensku zůstal do roku 1922 v Banské Bystrici u 10. divize. V letech 1922 až 1923 studoval va Válečné škole v Praze a poté se vrátil zpět ke štábu 10. divize. V letech 1925 až 1927 působil jako přednosta 2. oddělení Zemského vojenského velitelství (ZVV) (zpravodajství) v Košicích a zároveň navštěvoval kurz kriminologie na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Funkci přednosty 2. odd. ZVV vykonával v letech 1927 až 1929 i v Praze. Od února 1929 do roku 1931 působil na pozici vojenského atašé ve Francii, Belgii a Švýcarsku a poté do roku 1933 ve funkci velitele praporu u pěšího pluku v Prešově.
Od 9. března 1934 do konce února 1936 působil Drgáč na Hlavním štábu Ministerstva národní obrany jako přednosta druhého oddělení. V této funkci připravil zásadní reorganizaci této zpravodajské služby a jako hlavní cíl zpravodajské činnosti určil nacistické Německo. Posílil ofenzivní zpravodajství vytvořením pátrací sekce P-1, rozšiřoval Předsunuté agenturní ústředny (PAÚ) a podepsal dohodu o součinnosti proti Německu se sovětskou GRU. V roce 1937 potom působil jako velitel praporu pěšího pluku v Hranicích. V letech 1937 až 1939 vykonával funkci náčelníka štábu hlavního inspektora.
Okupace
Od března 1939, po okupaci Československa nacistickým Německem zastával funkci generálního tajemníka Národního souručenství. Zároveň se zapojil do odboje; společně se Z. Schmoranzem vytvořil z bývalých důstojníků 2. odd. HŠ zpravodajskou skupinu. Po jejím odhalení v srpnu 1939 byl zatčen gestapem a celou dobu 2. světové války vězněn v koncentračních táborech.
Poválečné období
Po osvobození Československa nastoupil Drgáč v červnu 1945 do funkce velitele Vojenské akademie v Hranicích a zároveň vstoupil do KSČ. V roce 1948 byl povýšen do hodnosti sborového generála[2] a nastoupil do Hlavního štábu MNO, kde působil do roku 1950; nejprve jako I. podnáčelník, poté jako zástupce náčelníka Hlavního štábu čs. branné moci a od 1. srpna 1948 ve funkci náčelníka tohoto štábu a člena Vojenského komitétu ÚV KSČ. V roce 1949 byl povýšen do hodnosti armádního generála.
V roce 1951 byl z armády propuštěn a rok na to zatčen a odsouzen v politickém procesu k odnětí svobody na 24 let. Do roku 1958 byl nezákonně vězněn. Rehabilitován byl v roce 1963.
Vyznamenání
- 1931 Řád čestné legie, IV. třída – důstojník
- 1947 Kříž za chrabrost
- 1947 Řád Virtuti Militari, rytířský kříž
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Šimon Drgáč na polské Wikipedii.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Mutěnice
- ↑ Vaše dotazy (dotaz č. 31) [online]. Vojenství.cz [cit. 2009-11-05]. Dostupné online.
Literatura
- PACNER, Karel. Československo ve zvláštních službách (1939–1945) díl II.. Praha: Themis, 2002. ISBN 80-7312-008-9.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Šimon Drgáč na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Šimon Drgáč
- VOJENSKÝ ÚSTŘEDNÍ ARCHIV,Záznam vojáka Šimon Drgáč
- Šimon Drgáč[nedostupný zdroj] na 53brigade.army.cz
- Šimon Drgáč na webu vojenského zpravodajství ČR
- Válka.cz Drgáč Šimon
- Voják, vězeň, generál - dokument na youtube
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Realismadder, Licence: CC BY-SA 3.0
Ribbon bar of the Czechoslovak Revolutionary Medal
Ribbon bar: Legion Honour, Officer rank
Ribbon for the World War I Victory Medal awarded by the Allies:
- w:World War I Victory Medal (United States) awarded by the w:United States Department of Defense
- w:Victory Medal (United Kingdom) also called the Inter-Allied Victory Medal
- w:Médaille Interalliée 1914–1918 (France)
- w:Inter-Allied Victory Medal (Greece)
- w:Allied Victory Medal (Italy)
- etc.
Stužka: Československý válečný kříž 1939.
Stužka: Československý válečný kříž 1914-1918.
Šimon Drgáč (* 8. listopadu 1892 Mutěnice – 28. června 1980 Praha) byl československý generál, českoslovenký legionář na italské frontě, prvorepublikový přednosta druhého oddělení Hlavního štábu a od Února 1948 až do roku 1951 náčelník Hlavního štábu československé branné moci. V roce 1951 byl z československé armády propuštěn a v roce 1952 zatčen a odsouzen v politickém procesu k odnětí svobody na 24 let. Do roku 1958 byl nezákonně vězněn. Rehabilitován byl v roce 1963. Fotografie neznámého autora před rokem 1952, kdy ještě působil v československé armádě a nosil uniformu.