Šimon Podolský z Podolí

Šimon Podolský z Podolí
Narození13. ledna 1561
Hranice IV-Drahotuše nebo Olomouc
Úmrtísrpen 1617 (ve věku 56 let)
Praha
Povoláníkartograf, malíř, kreslíř, astronom a zeměměřič
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Šimon Podolský z Podolí (13. ledna 1561, Drahotuše – srpen 1617) byl český malíř, zeměměřič a autor map.

Od svých třinácti byl v domě zemského měřiče Matouše Ornyse (†1600), kterému pomáhal. Není známo, zda se zeměměřičství učil i jinde než u Ornyse, nicméně po jeho smrti pokračoval jako zemský měřič. V roce 1589 koupil dům na Starém Městě pražském. Ještě za Ornysova života zřejmě provedl řadu královských panství v Čechách, v roce 1611 vypracoval plány Starého a Nového Města pražského. Již jako zemský měřič žádal na zemském sněmu zavedení nových zemských měr, protože ty staré shořely v roce 1541 s deskami zemskými a od té doby se mnohdy měřilo chybně. V roce 1615 tento sněm požadavek projednal a pověřil Podolského, aby sesbíral to, co se o mírách dochovalo v ústním podání. Tento úkol dokončil v roce 1617 spiskem Knížka o mírách zemských a vysvětlení, od kterého času míry a měření zemské v království českém svůj začátek mají (poprvé vydána až 1683).

Kromě úřadu českého zemského měřiče zastával od roku 1599 i úřad císařského zeměměřiče.

Dílo

V roce 1590 vytvořil mapu pro Petra Voka z Rožmberka. Z královských panství v Čechách vyměřil a zmapoval podle rozkazu z roku 1599 Křivoklát, Dobříš, Zbiroh, Králův Dvůr a Točník. Mapoval také Plzeň, podle rozkazu od roku 1611 také Staré a Nové Město pražské. Většina těchto map se nezachovala.

Důležitý (a dochovaný[1]) je jeho spis o zemských mírách dokončený roku 1617, který měl být schválen zemským sněmem jako doplněk k zemskému zřízení. Kvůli vypuknutí stavovského povstání k tomu nedošlo a spis byl vydán až roku 1683 pod názvem Šimona Podolského z Podolí, J. M. cís. geometra, toho času měřiče zemského v král. Českém, o mírách zemských a vysvětlení, od kterého času míry a měření zemské v království českém svůj začátek mají. Spis je dělen na čtyři části, první nazvaný Od kterého času měr a měření zemského v království českém se užívá? se věnuje nejstarší historii zeměměřičství, která se má v Čechách začínat rokem 1022. Druhý díl se jmenuje Kterého času staré míry proměněny a ty jichž se nyní užívá nařízeny jsou, kde se Podolský zabývá problémem, kdy vešly v platnost míry užívané k roku 1541, na což navazuje třetí díl O měrách zemských, kterýchž se po shoření desk zemských v království tomto posavád užívalo a užívá, a jak jim od každého rozumíno býti má, kde je popsán stav po roce 1541, který by měl být platný i v době sepsání textu, za základní jednotku zde určuje pražský loket. Ve čtvrtém dílu O zlém a škodném užívání měr zemských poukazuje na nejednotnost měr v zemi.

Odkazy

Literatura

  • Ottův slovník naučný, díl 19. Praha : J. Otto, 1902. S. 1029.
  • SMOLÍK, Josef. Mathematikové v Čechách od založení university Pražské až do počátku tohoto století. Praha: vl.n., 1864. Dostupné online. Kapitola Šimon Podolský z Podolí, s. 105–108. 
  • HONL, Ivan: K zeměměřičské činnosti Šimona Podolského z Podolí. In: Časopis Společnosti přátel starožitností, roč. 67, č. 3 (1959), s. 160-161.
  • PETŘÍK, Josef: Šimon Podolský z Podolí. In: Zeměměřičský věstník (časopis Spolku českých geometrů), roč. 20, č. 2 (1932), s. 30-31.

Poznámky

  1. ↑ PODOLSKÝ Z PODOLÍ, Šimon. Knižka O Měrách Zemských: A wyswětlenj, Od kterého Cžasu Mjry, a Měřenj Zemské, W Králowstwj Cžeském swůg začátek magj. www.manuscriptorium.com [online]. Samuel Globic z Bučína, 1683 [cit. 2021-01-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy