Škoda 706 RTO

Škoda 706 RTO
Brněnský historický autobus Škoda 706 RTO MTZ
Typ	706 RTO
Výrobce	LIAZ Rýnovice Karosa Vysoké Mýto SVA Holýšov
Výroba v letech	1956–1972
Technické údaje
Délka	10 720 mm
Šířka	2500 mm
Výška	3150 mm
Pohotovostní hmotnost	8570–8950 kg
Motory a převodovky
Motor	Škoda 706
Výkon motoru	117,6 kW
Druh převodovky	mechanická (5+1)
multimediální obsah na Commons Některá data mohou pocházet z datové položky.

Škoda 706 RTO (rámový trambusový osobní^[1]) je typ československého autobusu, který byl vyráběn národním podnikem Karosa mezi lety 1958 a 1972 (první prototyp již roku 1956). Odvozen byl z nákladního automobilu Škoda 706 RT. Ve výrobě byl nahrazen autobusy Karosa řady Š. V Polsku byl ale licenčně vyráběn pod označeními Jelcz 272 a Jelcz 041 až do roku 1977.

Výroba

V Československu se na výrobě autobusů 706 RTO podílely podniky LIAZ (podvozek a motor) a Karosa (karoserie a kompletace). Od roku 1958 byly ve Státní výrobnách autodílů (SVA) v Holýšově prováděny generální opravy autobusů Škoda 706 RO, při kterých byly na původní podvozek dosazovány karoserie typu RTO vyrobené právě v Holýšově, čímž de facto vznikl nový vůz. V letech 1967 až 1972 potom SVA Holýšov stavěl vlastní autobusy 706 RTO-SVA na podvozcích z LIAZu.

S výrobou autobusů Škoda 706 RTO se skončilo ve Vysokém Mýtě v 70. letech (od roku 1964 do roku 1968 se souběžně vyráběly ve Vysokém Mýtě i autobusy nového typu ŠM 11, až v roce 1970 řadu RTO zcela nahradila výroba autobusů typu ŠL 11), ale ještě mnoho let poté se jejich podvozky a motory dodávaly např. do Polska pro stavbu autobusů Jelcz 272 a 041. V Polsku licenční výroba skončila v roce 1977.

Autobus 706 RTO byl vyráběn pod značkou Škoda, neboť až do začátku výroby řady Š v Karose (polovina 60. let) byly autobusy vyrobené v Československu označovány podle značky motoru.

V Karose bylo vyrobeno celkem 14 451 vozů 706 RTO. K tomu je ale potřeba připočítat ještě autobusy a karoserie vyrobené v SVA Holýšov a v LIAZu Rýnovice.

Ještě na počátku 90. let bylo na původním strojním zařízení v LIAZu vyráběno několik desítek nových motorů 706 ročně jako náhradní díly.

Konstrukce

Vůz je dvounápravový a má trambusovou, polosamonosnou karoserii (jejíž ocelová kostra byla elektricky svařena) spočívající na nosném rámu. Vozová skříň byla oplechována z lisovaných profilů. Vstup do autobusu zajišťovaly jedny nebo dvoje (podle verze) dveře, které byly ovládány mechanicky nebo elektropneumaticky řidičem či průvodčím. Řidič měl navíc svoje vlastní dvířka v levé bočnici, která vedla přímo na jeho stanoviště. Interiér vozu byl obložen umakartem, střecha dřevovláknitými děrovanými deskami. Varianty MTZ, MEX a KAR byly uzpůsobeny k tahání autobusových vleků (Karosa B 40, Jelcz PO-1E).

Autobus byl díky svému tvaru přezdíván „vajíčko“ nebo „okurka“ nebo „knedlík“.

Velmi často se uvádí, že design karosérie je dílem Otakara Diblíka. Není to však úplně pravda: Diblík totiž přišel do Karosy až v době, kdy byl autobus téměř dokončený, podílel se tedy spíš na detailech, než na kompletním výtvarném řešení. Je také vysoce nepravděpodobné, že by zaběhlí návrháři z dob Sodomky ponechali vytvoření karosérie na čerstvém absolventu vysoké školy. Výše uvedené tvrzení spíše vychází z toho, že Diblík skutečně vytvořil interiér speciální luxusní verze autobusu pro výstavu Expo 58 v Bruselu.^[2] Ten byl určen pro 24 sedících cestujících, v jeho výbavě byl i televizor a v zadní části toaleta a kuchyňka. Pravděpodobně se později Diblíkovo jméno nepřesně vztáhlo na celou řadu RTO.

• 
  Škoda 706 RTO CAR v Ostravě
• 
  Škoda 706 RTO MEX, podvozek a konstrukce
• 
  Škoda 706 RTO CAR
• 
  Škoda 706 RTO CAR, interiér
• 
  Škoda 706 RTO MTZ
• 
  Dálková verze Škoda 706 RTO LUX
• 
  Škoda 706 RTO LUX
• 
  Škoda 706 RTO LUX, interiér
• 
  Ostravský linkový autobus Škoda 706 RTO KAR s vlečným vozem Jelcz PO-1E
• 
  Interiér vozu Škoda 706 RTO
• 
  Vyhlídkový autobus Škoda 706 RTO upravený na kabriolet
• 
  Interiér autobusu Škoda 706 RTO KAR
• 
  Rumunský kloubový autobus, sestavený ze dvou 706 RTO MEX, Bukurešť 1970

Varianty

Autobusy 706 RTO byly vyráběny ve čtyřech variantách: 706 RTO MTZ (městský tuzemský), 706 RTO MEX (městský exportní), 706 RTO KAR (meziměstský linkový) a 706 RTO LUX (meziměstský dálkový – autokar). Poslední modifikací vozu 706 RTO byl kloubový autobus Škoda 706 RTO-K vyrobený v jediném exempláři.

• MTZ - městský autobus pro tuzemské zákazníky. Má dvoje skládací elektropneumaticky ovládané dvojkřídlové dveře. Modifikace MTZ byla dodávána všem dopravním podnikům v Československu a byla primárně určena pro provoz v rámci městské hromadné dopravy. Některé autobusy (dle provozovatele) byly také vybaveny místem pro průvodčího.
  • Kapacita: k sezení 20 až 39 míst (sedačky pro cestující většinou v rozmístění 2+1, výjimečně 2+2), k stání 43 až 58
  • Rozměry: délka 10 810 mm, šířka 2500 mm, výška 2900 mm
  • Hmotnosti: pohotovostní 8590 kg, nosnost 5810 kg, celková 14 400 kg
  • Maximální rychlost: 65 km/h
  • Spotřeba paliva: 28 l/100 km

• MEX - městský autobus určený pro export. Varianta MEX se příliš nelišila od MTZ. Rozdíly byly pouze v detailech (např. u vozů pro Kubu to byly masivní nárazníky), některé vozy MEX dokonce jezdily i v československých městech.

• KAR - verze pro meziměstskou linkovou dopravu, tj. především jako linkové vozy ČSAD, ale i tuto variantu zakupovali v menším množství někteří provozovatelé MHD. Má jedny elektropneumaticky ovládané dveře (výroba z Vysokého Mýta dvoukřídlé, výroba Holýšov čtyřkřídlé), koženkou čalouněná sedadla a nad nimi odkládací síťkový nosič. Na střeše je zahrádka (nosič zavazadel). Varianta KAR byla ze všech modifikací výrobně nejpočetnější.
  • Kapacita: míst k sezení 41+2 (uspořádání sedaček 2+2), k stání 38
  • Rozměry: délka 10 810 mm, šířka 2500 mm, výška 3180 mm
  • Hmotnosti: pohotovostní 8700 kg, nosnost 5700 kg, celková 14 400 kg
  • Maximální rychlost: 75 km/h
  • Spotřeba paliva: 26 l/100 km

• LUX - verze pro dálkovou dopravu, byly používány na dálkových vnitrostátních i mezinárodních linkách. Má jedny mechanické dveře. Sedadla mají pružinami pérované polštáře, sklápěcí opěradla a loketní opěrky. Za sedadly jsou síťky na drobné předměty a popelníky. Sedadla a stěny jsou čalouněny koženkou, na oknech jsou záclonky. Má zasklené přechodové oblouky mezi střechou a boky, popřípadě i střechu – tato verze je k vidění ve známém filmu Florenc 13.30.
  • Kapacita: míst k sezení 38+2
  • Rozměry: délka 10 810 mm, šířka 2500 mm, výška 2980 mm
  • Hmotnosti: pohotovostní 8950 kg, nosnost 3850 kg, celková 12 800 kg
  • Maximální rychlost: 85 km/h
  • Spotřeba paliva: 23 l/100 km

Provoz

Díky monopolnímu postavení společnosti Karosa se vozy 706 RTO objevily ve všech československých městech i na spojích ČSAD meziměstských i dálkových. Poslední autobusy 706 RTO dojezdily v roce 1986 na středním Slovensku a na Vsetínsku.

Tyto autobusy také byly exportovány (např. na Kubu, do Egypta, Bolívie, Rumunska, Afghánistánu, Tuniska a do mnoha dalších zemí).

Bukurešťský dopravní podnik ITB (Interpredera Transport Bucureşti) podle polského vzoru Jelcz AP 02 vyvinul a vyráběl kloubové autobusy, sestavené ze dvou 706 RTO MEX. Mezi lety 1965–1968 takto vzniklo asi 150 vozidel.^[3]

Přívěsy a návěsy

V roce 1961 byl představen prototyp autobusového návěsu Karosa NO 80 odvozeného z autobusu Škoda 706 RTO. K sériové výrobě však nedošlo.

Polský autobusový přívěs Jelcz PO-1 se však hromadně vyráběl a byl používán i v Československu.

Historické vozy

Protože bylo do dnešní doby zachováno mnoho autobusů Škoda 706 RTO, následující výčet rozhodně není kompletní.

Česko

• ČSAP Nymburk (1× LUX, 1× KAR, 1× upravený kabriolet, 1× osobní návěs NO 80)
• ČSAD autobusy Plzeň (2× KAR)
• Dopravní podnik města Brna (vůz neznámého původu ev. č. 2253, verze CAR, SPZ RT0 DPMB5)^[4]
• Dopravní podnik města České Budějovice (vůz ev. č. 128, verze MTZ)
• Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova (vůz ev. č. 150, verze MEX)
• DP Ostrava (vůz ev. č. 247 verze KAR)
• DP Pardubice (vůz ev. č. 28 verze MTZ)
• Nová Bystřice (snad jezdí stále na pravidelných linkách JH Bus s.r.o.)
• DS Zlín - Otrokovice (vůz ev. č. 2 verze MTZ, SPZ 3Z6 6930)
• Technické muzeum v Brně (brněnský vůz ev. č. 202, verze MTZ, SPZ V 4479)^[5]
• Plzeňské městské dopravní podniky (vůz ev. č. 51, verze MTZ, SPZ 2P8 4784)
• BusLine (1× MTZ, SPZ LIA 53-84; 1× KAR, SPZ 3L3 8000)
• ČSAD Autobusy Karlovy Vary (1× LUX, SPZ SOA 13-88)
• TS Příbram (1× KAR, SPZ PB 34-40)
• ČSAD Jihotrans (1× LUX, SPZ CBA 19-49)
• Arriva Střední Čechy (1× LUX, SPZ 11V 2499, 2017 ex PROBO BUS)
• ZDAR (1× KAR)
• P-transport (1× KAR, SPZ NAA 55-33)
• Magic Bus (LUX, SPZ 14V 0142)
• Stenbus (CAR, SPZ 7A2 3086)
• Autobusy VKJ (CAR)
• Arriva Morava (LUX)

Slovensko

• DP Bratislava (vůz ev. č. 236 verze MTZ)
• SAD Trnava (1× LUX, SPZ TT-H040)
• SAD Zvolen (1x Cabrio)
• SAD Prešov (1x LUX)
• VBD o.z. Košice (1x KAR, 1x LUX)
• sokromá osoba Široké (1x LUX)
• soukromá osoba Pezinok (1x LUX)

Německo

• BBG Eberswalde (1× KAR, SPZ BAR B109H)

Soukromé sbírky

• ŠKODA BUS KLUB PLZEŇ (LUX r. v. 1961; verze TRST, pojízdná transfuzní stanice, r. v. 1964)
• Nitra (LUX, vůz je garážovaný ve Slovenském zemědělském muzeu, patří soukromým osobám)
• ANVI TRADE s.r.o. (LUX, SPZ AX 38-60)^[6]
• KHA Bratislava (1× LUX, SPZ BA-794CI; 1× KAR)
• neznámý vlastník (1× KAR, SPZ 06V 0142 původně FTL Prostějov)
• občanské sdružení Za záchranu historických autobusů a trolejbusů Jihlava (jihlavský vůz ev. č. 141 verze MTZ)
• neznámý vlastník (1× KAR, SPZ 02V 0608)
• Jiří Benda, Bítovčice (1× KAR, SPZ 06V 0641)
• Nadační fond Klíček Praha (1× KAR, SPZ 8A9 2561)
• Ivan Pacák (1× KAR, SPZ LI 73-88)
• Martin Uher (1× LUX, SPZ V 5171; 1× KAR, SPZ PZA 74-72; 1× MTZ, SPZ )
• Nadační fond Klíček Praha (1× KAR, SPZ 8A9 2561)
• Povoznictví Vitostav - Praha (1× LUX, SPZ 1AE 2599)
• soukromý sběratel (1× KAR, SPZ 1SC 0778)
• soukromý sběratel (1× KAR, SPZ 706 SK0DA)
• soukromý sběratel (1× KAR, SPZ 11V 2611)
• soukromý sběratel (1× KAR, SPZ 2AP 1111)
• soukromý sběratel (1× KAR, SPZ 01V 0845)
• soukromý sběratel (1× KAR, SPZ 3A6 8802)
• soukromý sběratel (LUX, SPZ 1H7 5000)
• soukromý sběratel (LUX, SPZ 4H3 3553)
• soukromý sběratel (1× KAR, SPZ 11V 3979)
• Retro Auto Muzeum (KAR, SPZ HKA 44-44)
• neznámý vlastník (KAR, ex RTO Club)
• RTO Club (CAR, v renovaci)
• Muzeum Výtopna Zdice (1x RTO CAR ex fotbal Příbram, prošel SVA Holýšov - toho času renovace)
• Jan Koušek (LUX, SPZ 01V 0845)
• Madeta (pojízdná prodejna mléčných výrobků „Madetka“ od r. 2018)^[7]

Odrazy v kultuře

Dálková verze Škoda 706 RTO LUX byla hlavním neživým spoluúčinkujícím v československém filmu Florenc 13.30 z roku 1957.

Odkazy

Reference

Literatura

• Jan Neumann, Autobus Škoda 706 RTO, GRADA 2011, ISBN 978-80-247-3437-8

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Škoda 706 RTO na Wikimedia Commons
• Fotogalerie brněnského historického vozu 706 RTO Archivováno 10. 4. 2020 na Wayback Machine.
• RTO klub
• 3D virtuální prohlídka Škoda 706 RTO LUX