Škoda 706 RTO-K
| Škoda 706 RTO-K | |
|---|---|
.JPG) Replika autobusu Škoda 706 RTO-K | |
| Typ | 706 RTO-K |
| Výrobce | Karosa |
| Výroba v letech | 1960 |
| Technické údaje | |
| Délka | 16 120 mm |
| Šířka | 2500 mm |
| Výška | 2980 mm |
| Pohotovostní hmotnost | 12 165 kg |
| Obsaditelnost | |
| Míst k sezení | 64 |
| Míst k stání | 41 |
| Motory a převodovky | |
| Motor | Škoda 706 |
| Výkon motoru | 117,6 kW |
 multimediální obsah na CommonsNěkterá data mohou pocházet z datové položky. | |
Škoda 706 RTO-K je model československého kloubového (článkového) autobusu, který byl vyroben v jednom exempláři národním podnikem Karosa Vysoké Mýto v roce 1960 (označení Škoda pochází od výrobce motoru). Vůz byl odvozen ze známého standardního autobusu Škoda 706 RTO.
Konstrukce
706 RTO-K je třínápravový dvoučlánkový autobus se střední hnací nápravou. Přední část byla téměř shodná s vozy 706 RTO, zadní také vycházela z tohoto typu, byla ale upravena. V každém článku měl vůz jedny čtyřkřídlé skládací dveře, pro řidiče byla navíc určena malá dvířka v levé bočnici, která vedla přímo na jeho stanoviště. V interiéru byly sedačky pro cestující uspořádány v rozmístění 2+2 se střední uličkou.
Autobus 706 RTO-K měl také jednu zvláštnost, každá náprava byla jinak odpružená. Přední náprava měla vypružení pomocí listových pružin, střední náprava pomocí pneumatického odpružení, zadní náprava a krycí měchy pomocí pneumatického odpružení membránou.
Provoz
V roce 1960 byl vyroben jediný prototyp (první československý kloubový autobus), sériová výroba tohoto typu ale nikdy zahájena nebyla. Prototyp byl od roku 1961 ve zkušební provozu u ČSAD Praha, který ho nasazoval na příměstské (např. Praha – Horní Počernice) i dálkové (např. Praha – Pec pod Sněžkou) linky. Ve zkušebním provozu s cestujícími se autobus osvědčil, jediné výtky od řidičů se týkaly slabého motoru, který měl problémy v případě, když byl vůz plně obsazen. V roce 1966 byl zřejmě předán podniku Chirana Brno, který ho v roce 1969 sešrotoval.[1]
Po neúspěchu výroby kloubových „erťáků“ v ČSSR se začaly v hojném počtu vyrábět v Polsku (podobně jako standardní vozy 706 RTO). Zde byly vyráběny nejprve jako Jelcz AP 02 (o kousek delší než 706 RTO-K) a poté ve verzi Jelcz AP 021 (o něco kratší než 706 RTO-K) až do roku 1975. Nejednalo se o licenční výrobu, ale vlastní vývoj Poláků.
Replika
Od roku 2010 byla v areálu Dopravní společnosti Zlín-Otrokovice stavěna pro soukromého sběratele replika autobusu Škoda 706 RTO-K.[2][3] Dokončená byla veřejnosti premiérově představena v roce 2013.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ TĚLUPIL, Vlastimil. Z historie článkových autobusů české výroby. Městská doprava. 1998, čís. 2, s. 4.
- ↑ ŽOUŽELKOVÁ, Iveta. Blíží se den otevřených dveří [online]. Mestozlin.cz, 2010-06-09 [cit. 2010-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-10.
- ↑ dabra. Busportal.cz, 2010-06-09 [cit. 2010-06-19]. Dostupné online.
- ↑ Znovuzrozený kloubový autobus Škoda 706 RTO-K [online]. Busportal.cz, 2013-08-18 [cit. 2013-08-18]. Dostupné online.
Literatura
- Jan Neumann, Autobus Škoda 706 RTO, GRADA 2011, ISBN 978-80-247-3437-8
- HINČICA, Libor. Autobus Škoda 706 RTO-K opět ožil. Československý dopravák. 2013, čís. 4, s. 41–45.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Škoda 706 RTO-K na Wikimedia Commons - Články o 706 RTO-K na busportal.cz: stavba autobusu, barevné fotografie, černobílé fotografie
Média použitá na této stránce
Autor: Jindřich Běťák, Licence: CC BY-SA 3.0
Replika autobusu Š 706 RTO-K při předvádění v Českém Brodě