Škoda T-21
Škoda T-21 / Škoda Š-II-c | |
---|---|
T-21 během zkoušek v Maďarsku | |
Typ vozidla | prototyp středního tanku |
Země původu | Československo |
Historie | |
Výrobce | Akciová společnost, dříve Škodovy závody |
Návrh | 1936 |
Období výroby | 1937–1938 |
Vyrobeno kusů | 1 |
Základní charakteristika | |
Posádka | 4 |
Délka | 5,56 m |
Šířka | 2,45 m |
Výška | 2,37 m |
Hmotnost | 16,5 tun |
Pancéřování a výzbroj | |
Pancéřování | 16–30 mm |
Hlavní zbraň | Tankový kanón Škoda A11 ráže 47 mm |
Sekundární zbraně | 2 kulomety vz. 37 |
Pohon a pohyb | |
Motor | Škoda V8 |
Síla motoru | 240 k (177,4 kW) |
Odpružení | listová pera |
Max. rychlost | 50 km/h |
Poměr výkon/hmotnost | 14,5 k/tunu |
Dojezd | 145 km (komunikace) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Škoda T-21 (do května 1939 označován jako Š-II-c) byl prototyp československého středního tanku vyvinutý Škodovými závody v letech 1936 až 1938. Jednalo se o vozidlo klasické konfigurace, po technické stránce odpovídající dobovým standardům, vyzbrojené poloautomatickým dělem ráže 47 milimetrů v otočné věži a disponující, podobně jako jeho na domácí půdě úspěšnější konkurent Praga V-8-H, gyrokompasem a systémem ochrany posádky proti chemickým bojovým látkám. Uspořádáním podvozku, použitím planetové převodovky a pneumatického posilovače řízení vozidlo navazovalo na koncepci lehkého tanku vz. 35, předchozí úspěšné tankové konstrukce Škody.
Vývoj vozidla byl poznamenán vleklými problémy zejména s přehříváním pohonné jednotky, a ukončen byl až na sklonku roku 1938 kdy, vzhledem k celkovému útlumu výzbrojních programů republiky v pomnichovském období, již nebyl zaveden do výzbroje armády Československa a jeho sériová výroba v mateřském závodě v Plzni nebyla zahájena. Na jeho základě zde nicméně během okupace na objednávku německé branné moci v letech 1939–1941 vznikly zdokonalené prototypy T-22 a T-23, disponující zesílenou pancéřovou ochranou a výkonnější pohonnou jednotkou.
V roce 1940 byla licenční práva na vozidlo poskytnuta Maďarsku které jej vyrábělo a dále vyvíjelo pod označením Turán. V sestavě Maďarské armády byly tanky Turán nasazeny do bojů druhé světové války na východní frontě. Objednávka Rumunska z roku 1941, znějící na 216 kusů T-21, pod plánovaným označením R-3, nemohla být realizována, vzhledem k vytíženosti Škodových závodů zakázkami pro Wehrmacht. Dalším zahraničním zájemcem o tank byla armáda Itálie, která jej příznivě hodnotila během zkoušek v roce 1941, ale k dohodě o licenční výrobě nakonec nedošlo.
Související články
- Turán – maďarská licenční varianta
- Zrínyi II – na ní založené samohybné dělo
Literatura
- FRANCEV, Vladimír; KLIMENT, Charles. Československá obrněná vozidla 1918–1948. 1. vyd. Praha: ARES, 1999. 381 s. ISBN 80-86158-06-3.
- FRANCEV, Vladimír. Plzeňský cestovatel – střední tank Škoda T-21. HPM. 1997, roč. 7, čís. 2, s. 24–29. ISSN 1210-1427.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Škoda T-21 na Wikimedia Commons
- Škoda Š-II-c/T-21 na www.valka.cz
- Škoda Š-II-c (T-21), T-22 a T-23 na www.utocnavozba.wz.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Škodovy závody, Licence: CC BY-SA 4.0
Československý tank Škoda T-21 / Š-II-c během cvičení v Maďarsku.