Škrob

škrob
Amylopektin, složka škrobu
Obecné
Latinský názevamylum
Anglický názevstarch
Německý názevStärke
Identifikace
Registrační číslo CAS9005-25-8
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.
Amylóza, složka škrobu
Škrobová zrna

Škrob (amylum) je makromolekulární látka (konkrétně směs polysacharidů glukanů) syntetizovaná rostlinami. Je to bílý prášek bez chuti a vůně, nerozpustný ve studené vodě. Jedná se o konečný produkt fotosyntézy rostlin.

Chemické vlastnosti

Škrob je polysacharid se vzorcem (C6H10O5)n složený z dvou různých polysacharidů: amylózy a amylopektinu, tvořených několika tisíci až desetitisíci molekulami glukózy. Škrob kromě glukózy obsahuje v malém množství lipidy, proteiny a zhruba 25–35 % vody.

Škrob není alkoholicky zkvasitelný, teprve enzymaticky pomocí enzymu amylázy (v trávicí soustavě živočichů včetně člověka) se odbourává na zkvasitelné sacharidy. Zahříváním škrobu s vodou se tvoří škrobový maz, jeho hydrolýzou vzniká škrobový sirup, škrobový cukr a glukóza. Pražením škrobu se tvoří dextrin. Důkaz škrobu v neznámé látce se provádí roztokem jódu, jehož přítomnost prozrazuje modrofialové zbarvení. K tomuto jevu dochází, protože velikost dutiny šroubovice amylózy odpovídá velikosti molekuly jódu I2, se kterou tvoří barevný komplex.[1]

Zdroje a využití

Jedná se o polysacharid s funkcí zásobní látky. Ukládá se procesem asimilací v zásobních orgánech (hlízách, kořenech) a v plodech rostlin (semenech kukuřice, pšenice, rýže a dalších) ve formě škrobových zrn. Zvláště bohaté na škrob jsou brambory, banány, obilniny a tapioka. Podle surovin, ze kterých je vyroben, rozeznáváme škrob bramborový, kukuřičný, pšeničný, rýžový a jiné. Získávání škrobu je mechanické – surovina je rozdrcena a škrob je z ní získán vypíráním.

Škrob se používá například v potravinářství, v kvasném průmyslu, ve farmacii, k výrobě lepidel[2][3], nátěrů a apretur a pro výrobu škrobových derivátů.

Základní rostlinyŠkrobnatost
(obsah škrobu v %) v sušině[4]
Hrách40
Ječmen75
Brambory82
Kukuřice71
Maniok77
Rýže89
Žito72
Čirok74
Batáty72
Pšenice74

Odkazy

Reference

  1. SR, MEFANET, síť lékařských fakult ČR a. Škrob – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2019-06-24]. Dostupné online. 
  2. ELUC. eluc.kr-olomoucky.cz [online]. [cit. 2021-06-12]. Dostupné online. 
  3. Průmyslová lepidla. Site Name, i.e. Moz [online]. [cit. 2021-06-12]. Dostupné online. 
  4. Artikel Starch und Starch, Composition. In: Hans Zoebelein (Hrsg.): Dictionary of Renewable Ressources. 2. Auflage, Wiley-VCH, Weinheim und New York 1996; Seiten 265-266, 267. ISBN 3-527-30114-3.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Amylose2.svg
Structure of amylose
Amylopektin Sessel.svg
Structure of Amylopectin
Wheat starch granules.JPG
photo from light microscope, wheat starch granules stained with iodine (Lugol-reactive)