Škvoři

Škvoři
(c) I, ArtMechanic, CC BY-SA 3.0 škvor obecný
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	členovci (Arthropoda)
Třída	hmyz (Insecta)
Podtřída	křídlatí (Pterygota)
Řád	škvoři (Dermaptera) De Geer, 1773
Podřády
†Archidermaptera Arixenina Catadermaptera Hemimerina Forficulina †Protelytroptera
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Škvoři (Dermaptera De Geer, 1773) jsou druhově nepočetný (pouze asi 1800 druhů) řád hmyzu. Mají protáhlé tělo, kousací ústní ústrojí a dva páry křídel, přední přeměněný v krátké kožovité krytky a zadní blanitý, který je pod krytkami vějířovitě složený. Typickým znakem jsou klíšťkovité štěty umístěné na konci zadečku.

Je známo něco kolem 1800 druhů škvorů, z toho sedm druhů žije v Česku. Nejhojnější je škvor obecný (Forficula auricularia).

Škvoři mají protáhlé a zploštělé tělo. Většinou jsou tmavě zbarveni, s výjimkou některých tropických druhů. Délka těla se nejčastěji pohybuje mezi 10 mm a 14 mm.

Ústní ústrojí je kousací, hlava prognátního typu (tzn. hlava s ústním ústrojím namířeným dopředu ve směru osy těla). První pár křídel má podobu tuhých kožovitých krátkých krytek, pod kterými je složen druhý, blanitý pár. Některým druhům křídla chybí. Obecně létají škvoři jen vzácně. Klíšťky na konci zadečku má většina druhů, přičemž u samečků jsou zakřivenější než u samiček. Slouží k obraně, lovu, při kopulaci nebo k uspořádání blanitých křídel pod krytky.

Proměna je nedokonalá, samička klade vajíčka do podzemní komůrky a až do vylíhnutí je hlídá a pečuje o ně.

Dospělci i larvy jsou všežravci s noční aktivitou. Loví jiné bezobratlé, okusují části rostlin i ovoce (při přemnožení mohou škodit na rostlinných kulturách).

Škvoři vzdáleně připomínají šváby, za které bývají laiky zaměňováni.

Nejstarší fosilní nálezy pocházejí z jury a jsou staré asi 208 miliónů let. Tito škvoři, zařazeni do podřádu Protelytroptera, jsou podobní dnešním švábům a škvorům, jejich klíšťky jsou však segmentované.

V Česku žije 7 druhů škvorů:^[1]

• škvor obecný (Forficula auricularia)
• škvor dvojskvrnný (Anechura bipunctata)
• škvor velký (Labidura riparia)
• škvor polokřídlý (Apterygida media)
• škvor bezkřídlý (Chelidurella acanthopygia)
• škvor malý (Labidura minor)
• Chelidurella guentheri

Většina uvedených druhů se vyskytuje vzácně, výjimku tvoří škvor obecný a škvor bezkřídlý, který ovšem žije skrytě pod kameny a listím, takže uniká pozornosti. Škvor dvojskvrnný a škvor velký jsou uvedeni v Červeném seznamu ohrožených druhů bezobratlých ČR jako ohrožené druhy.^[2]

• střihauka (stříhavka) – Podorlicko, východní Čechy
• ščipka – Slezsko (Frýdek-Místek, Opavsko, Ostravsko, Karvinsko); srovnej s „szczypawką“ [ščipavka], polsky a ukrajinsky, regionálně
• škmor, škmorák – Podkrkonoší
• škvorec – severní Plzeňsko
• ušák – jihovýchodní Čechy, střední Morava (hanácká nářečí – hošák)
• uchavec – jižní Plzeňsko (Chodsko, Klatovsko)
• ucholář, uchovář – Podluží^[3]

• KOČÁREK, Petr, HOLUŠA, Jaroslav a VIDLIČKA, Ľubomír. Blattaria, Mantodea, Orthoptera & Dermaptera of the Czech and Slovak Republics: [illustrated key] = Blattaria, Mantodea, Orthoptera & Dermaptera České a Slovenské republiky: [ilustrovaný klíč]. Zlín: Kabourek, 2005. 348 s. ISBN 80-86447-05-7. [Souběžný český text.]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu škvoři na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo škvor ve Wikislovníku
• Taxon Dermaptera ve Wikidruzích
• BioLib - Dermaptera (škvoři)
• Haas, Fabian. 1996. Dermaptera. Earwigs in The Tree of Life Web Project Archivováno 5. 7. 2007 na Wayback Machine.