Škvorec (starý zámek)

Škvorec
Průčelí branské věže v roce 2010
Průčelí branské věže v roce 2010
Základní informace
Slohgotický, renesanční, barokní
Výstavba70. léta 13. století
Přestavbapřelom 14. a 15. století
okolo roku 1545
StavebníkDomaslav
Další majiteléOlbramovici
páni z Klinštejna
Smiřičtí ze Smiřic
Valdštejnové
Lichtenštejnové
Poloha
AdresaSmiřických 1, Škvorec, ČeskoČesko Česko
Uliceulice Smiřických ve Škvorci
Souřadnice
Škvorec
Škvorec
Další informace
Rejstříkové číslo památky20649/2-2171 (PkMISSezObrWD)
Webhttps://www.savoia.cz/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Škvorec (někdy zvaný též Savoia) je částečně dochovaný hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném městečkuokrese Praha-východ. Založen byl ve druhé polovině 13. století. Mezi jeho významné majitele patřil arcibiskup Olbram III. ze Škvorce a panské rody Klinštejnů a Smiřických ze Smiřic. Zikmund I. Smiřický ze Smiřic přestavěl gotický hrad na renesanční zámek, který byl později barokně upraven. Od konce 18. století nebyl zámek udržován, a většina jeho zchátralých budov byla po roce 1860 stržena. Dochované části jsou zapsané do seznamu kulturních památek.[1]

Historie

Veduta od Jana Antonína Venuta z roku 1820
Půdorys zámku na katastrální mapě z roku 1841

Škvorecký hrad je výslovně uveden v listině z roku 1404, ale založen byl pravděpodobně již na konci sedmdesátých let 13. století významným královským úředníkem Domaslavem, který zastával funkce královnina stolníka, číšníka, purkrabího Pražského hradu[2] a také úřad nejvyššího zemského komorníka. Ve druhé polovině 14. století hrad patřil rodu Olbramoviců. Na přelomu 14. a 15. století škvorecké panství držel pražský arcibiskup Olbram III. ze Škvorce s bratry Pavlem a Václavem.[3] Za nich byl starý hrad významně přestavěn, a získal podobu tehdy moderní dvoupalácové dispozice.[4]

Po arcibiskupově smrti hrad s polovinou místního hospodářského dvora a několika vesnicemi připadl Václavovi, od kterého ho roku 1411 koupil Jan Nichilen z Prahy a od něj ji před rokem 1418 získal Jan z Klučova. Druhá část panství zůstala Pavlovi ze Škvorce, po kterém ji v roce 1418 zdědila vdova Eliška. Její druhý manžel Jan Ohnišťko z Ohnišťan ve dvacátých letech 15. století rozdělené panství spojil do jednoho celku. Roku 1426 v souboji zabil Prokopa Trčku z Květnice, za což byl odsouzen a popraven stětím. Zadlužené vdova musela prodat příjmy ze Škvorce, Hostyně a poloviny Úval. Novými majiteli se postupně stali Prokop Bervík z Malešic a Vilém z Kounic, od kterého se majetek roku 1431 vrátil do rukou rodu Olbramoviců. Olbram před rokem 1435 přenechal hrad svému švagru Janovi, od jehož syna Mikuláše škvorecké panství v roce 1462 koupil Čeněk z Klinštejna.[3]

Po Čeňkovi hrad zdědil jeho syn Jan Škvorecký z Klinštejna, za něhož byla vesnice roku 1497 povýšena na městečko. Jan Škvorecký zemřel před rokem 1510, kdy se po hradu psal Čeňkův bratr Zdeněk Škvorecký z Klinštejna známý častými spory se svými sousedy i příbuznými. Jeho syn Jindřich Škvorecký z Klinštejna padl v Uhrách a novým majitelem panství se roku 1522 stal jeho strýc z matčiny strany Zikmund I. Smiřický ze Smiřic († 1548), který nechal hrad přestavět na renesanční zámek.[3]

Zikmund Smiřický měl tři syny, z nichž Škvorec připadl Jaroslavovi, ale před rokem 1560 ho získal jeho bratr Albrecht, který panství rozšířil o Hostyni. Když roku 1566 zemřel, zdědili panství jeho nezletilí synové, z nichž Jaroslav předčasně zemřel a jediným majitelem se stal Václav Smiřický ze Smiřic, který zemřel ve Škvorci v roce 1593.[3] Jeho syn Albrecht Václav zemřel v roce 1614, a panství přešlo na jeho příbuzného z hruboskalské linie rodu Albrechta Jana Smiřického ze Smiřic (1594–1618), kterému bylo za účast na stavovském povstání zabaveno.[2] Zkonfiskovaný majetek získal roku 1621 Albrecht z Valdštejna, ale již o dva roky později ho prodal knížeti Karlovi z Lichtenštejna.[3]

Během třicetileté války byl zámek 27. listopadu 1639 vypleněn a vypálen švédským vojskem. Škody byly opraveny jen provizorně, a neudržovaný zámek zřejmě dál chátral, protože Bohuslav Balbín ho popsal jako zříceninu. Část zámku byla opravena roku 1710 a po roce 1729 ji údajně obývala Marie Terezie Savojská.[3] Na konci 18. století začal zámek znovu chátrat a v letech 1860–1884 byla jeho podstatná část rozebrána a na jejím místě roku 1890 postavena škola.[3]

Od poloviny 19. století do roku 1939 část zámku využívala škvorecká židovská komunita, které v něm měla synagogu, byt rabína a ješivu.[5] Od roku 1950 zámek patřil k majetku zemědělského družstva a v roce 1993 byl navrácen původním majitelům.[6] V roce 2008 byla zahájena jeho rekonstrukce.[5]

Stavební podoba

Hrad byl založen na konci ostrožny, od jejíhož zbytku byl oddělen širokým příkopem. Původní palác stával v místech školní budovy. Branská věž s gotickým[7] portálem a brankou pro pěší byla postavena při přestavbě na přelomu 14. a 15. století. V roce 1404 je uváděna také kaple, která se pravděpodobně nacházela v paláci na čelní straně hradu, ze kterého se dochovala boční zeď.[4]

Nejstarší stavební fáze pravděpodobně patřila ke hradům s palácem jako hlavní obrannou i obytnou stavbou. Na přelomu 14. a 15. století proběhla výrazná přestavba a stavební dispozice se změnila na hrad dvoupalácového typu.[4] Během renesanční přestavby vzniklo uzavřené obdélníkové nádvoří se západním palácovým křídlem vybaveným arkádami. Podle popisu z roku 1618 se v zámku nacházela klenutá síň, panské pokoje, kanceláře, pokoje vrchnostenských úředníků a hospodářské provozy v přízemí.[3] Z původní dispozice se dochovala jen část barokně upraveného východního křídla se vstupní věží a kamenným barokním mostem.[7]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-04-14]. Identifikátor záznamu 131491 : zámek Starý. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Kouřimsko. Svazek XV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 306 s. Kapitola Škvorec hrad, s. 225, 227. 
  3. a b c d e f g h Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha a okolí. Příprava vydání František Holec. Svazek VII. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 222 s. Kapitola Škvorec – starý zámek, s. 166–168. 
  4. a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Škvorec, s. 538–539. 
  5. a b A Brief History of the Savoia Castle [online]. Savoia Castle [cit. 2017-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-02. 
  6. Škvorec: české dějiny v kostce [online]. Savoia Castle [cit. 2017-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-02. 
  7. a b Umělecké památky Čech. P/Š. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Škvorec, s. 500. 

Literatura

  • ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. N–Ž. Díl 2. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Škvorec, s. 445–451. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
The Savoia Castle .jpg
Autor: Aeremeev, Licence: CC BY-SA 4.0
The Savoia Castle in Škvorec
Zamek Skvorec 1841.jpg
Military map of Skvorec 1841
Schloss Schworecz, Kaurzim Kr. nach Pucherna gemahlt von J. Venuto 1820.jpg
Škvorec. Schloss Schworecz, Kaurzim Kr. nach Pucherna gemahlt von J. Venuto 1820