Šléglov

Šléglov
Kaple Božského Srdce Páně
Kaple Božského Srdce Páně
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHanušovice
Obec s rozšířenou působnostíŠumperk
(správní obvod)
OkresŠumperk
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel41 (2024)[1]
Rozloha7,17 km²[2]
Katastrální územíŠléglov
Nadmořská výška661 m n. m.
PSČ788 25
Počet domů15 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduŠléglov 1
788 25 Branná
sleglov@seznam.cz
StarostkaDita Pešková
Oficiální web: www.sleglov.cz
Šléglov
Další údaje
Kód obce570117
Kód části obce181803
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šléglov (do 31. prosince 1991 Šleglov[4], německy Schlögelsdorf)[5] je obec v okrese ŠumperkOlomouckém kraji. Žije zde 41[1] obyvatel.

Název

České Šléglov (doložené od 15. století) je úprava německého Schlegelsdorf (od 19. století Schlögelsdorf), v jehož první části je obsaženo Schlegel - "buchar, kladivo". Jméno bylo odvozeno od toho, že ve vesnici žili lidé roztloukající vytěženou rudu.[6]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1325 (Slegesdorph), kdy pán Kolštejna vesnici daroval cisterciáckému klášteru v Kamenci. V 15. století vesnice zpustla a obnovena byla kolštejnskou vrchností v 16. století.[7][8] V kraji se dolovaly drahé kovy, a nejinak tomu bylo i zde. Měla se zde roztloukat ruda a těžit zlato. Potvrzením zaměstnání zdejších obyvatel má být i jak německý název Šléglova – Schlögelsdrof, tak také na severu se zvedající Kutný vrch (798 metrů).[7][9]

V roce 1564 je ve Šléglově změněna robota za peněžní odvody. V roce 1650, kdy byli na Moravě Švédi a kdy byli i v Šumperku, jich bylo údajně několik pohřbeno také ve Šléglově, za čp. 15. Roku 1710 byly císařským patentem pro Šléglov stanoveny robotní povinnosti – peníze, půl týdne těžké práce navíc a ustaveny byly také tělesné tresty za různé prohřešky. V roce 1749 žilo ve Šléglově šestnáct sedláků – dvanáct celých a čtyři poloviční, šest domkařů a tři na vrchnostenské půdě a šest bez přístřeší. V roce 1791 bylo ve Šléglově 33 domů a 204 obyvatel.[8]

Nový rozkvět těžby v lokalitě nastal s těžbou grafitových slojí kolem roku 1800. Ložiska grafitu se rozprostírala i mezi Šléglovem a nedalekými obcemi Staré Město a Branná. U obce Branná se grafit těžil na ložisku Badenberg – ve Šléglovské kře, od roku 1869. Ještě na přelomu 19. a 20. století byla šachta na dolování grafitu také mezi Šléglovem a Kronfelzovem. Část obyvatel obce Šléglov tak našlo obživu i při těžbě zdejšího grafitu, a to až do 70. let 20. století.[7][9][10][11][12]

Škola byla v obci zřízena roku 1820. A po roce 1848 byl Šléglov připojen ke staroměstskému soudnímu okresu v šumperském hejtmanství. Obživu obyvatelům zajišťovala také, na úrodu chudá, horská pole.[7][8][9] V roce 1836 měl Šléglov 36 domů a 250 obyvatel a Kronfelsov 10 čísel a 40 obyvatel. Roku 1850 má Šléglov první vlastní zastupitelstvo a předsedou se stal Kunz Franz.[8]

Po roce 1850 se součástí Šléglova stala nedaleká osada Kronfelzov. Jediná sjízdná přístupová cesta mezi oběma vesnicemi vede přes obec Branná. Lesní cesty vedou přes Kutný vrch a podél Řeznické kaple.[9]

K Řeznické kapli nad Šléglovem, se pojí legenda o dvou řeznických tovaryších. Měli se zamilovat do stejné dívky, na místě dnešní kaple se v hádce poprat a smrtelně zranit. Podle legendy zde měla být vystavěna k uctění jejich památky.[9] Šléglovská kronika uvádí, že na jejím místě měly stávat kdysi kaple tři a poskytovat poutníkům, zejména v zimě, útočiště před nepřízní počasí. Kronika dokládá mnoho zachráněných životů.[9] I proto se v roce 1886 mělo podařit dojednat, že bude v Kronfelzově zřízena pobočka šléglovské školy. A ušetřena tak dětem, jejich životy mnohdy ohrožující, cesta z Kronfelzova, odkud děti do Šléglova docházely od zřízení školy v roce 1820.[9]

V roce 1901 započala sbírka na šléglovský kostel, byli najati sběrači a přispěli i místní sedláci – F. Kunz tisíc zlatých a Lichtenstein 1 300 zlatých. Lichtenštejnové byli někdejšími majiteli kolštejnského panství. Kostel byl vysvěcen byl 30. června 1905 a zasvěcen Božskému Srdci Páně.[8][13] Roku 1925 bylo rozhodnuto, že obec zřídí vlastní hřbitov a 11. května byl položen základní kámen. Hřbitov měl 300 míst a stál tehdy 15 000 korun. Vysvětil jej děkan Franz Breuer z Branné, který se později stal čestným občanem Šléglova.[8] Na politický život zemědělské obce Šléglov měli rozhodující vliv němečtí agrárníci, a to již před rokem 1938.[7][9]

Na svazích Kutného vrchu se ve třicátých let 20. století plánovala výstavba dělostřelecké tvrze Kronfelzov, bylo to v rámci linie pohraničního opevnění. Z plánů většího rozsahu nakonec sešlo a pozůstatky nakonec vystavěného opevnění jsou zde dochované dodnes.[9]

Téměř veškeré původní obyvatelstvo zdejšího kraje bylo po roce 1945 odsunuto.[9] Dnes je ve východní části Šléglova vybudován malý rybník a u Řeznické kaple rostou dvě památné lípy. Severovýchodně je pak také sjezdová trať s lyžařským vlekem. Severním okrajem obce prochází modrá turistická značka a přímo Šléglovem pak vede značená cyklostezka.[14]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[15][16]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel2932953122963043123318198603526272926
Počet domů505353585253594119141211151715

Obecní správa

Mezi lety 1869–1930 Šléglov byl obcí v okrese Šumperk. V letech 1950–1975 patřil jako část obceVikanticím. Od 1. července 1975 do 23. listopadu 1990 patřil jako část obce k Branné. Od 24. listopadu 1990 do 31. prosince 1991 patřil znovu jako část obce k Vikanticím a od 1. ledna 1992 je opět samostatnou obcí.[4]

Pamětihodnosti

Osobnosti

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 563.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  5. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 586. 
  6. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 551–552. 
  7. a b c d e Šléglov [online]. Místopisy.cz: WANET [cit. 2021-11-29]. Dostupné online. 
  8. a b c d e f PEŠKOVÁ, Dita. Historie obce Šléglov-Schlegelsdorf [online]. sleglov.cz: Obecní úřad Šléglov, 2015-09-24 [cit. 2021-11-29]. (Historie obce). Dostupné online. 
  9. a b c d e f g h i j KOBZA, Miroslav. Osada Kronfelzov, kde lišky dodnes dávají dobrou noc, dostala jméno podle faráře [online]. olomouc.rozhlas.cz: Český rozhlas, 2018-02-16 [cit. 2021-11-29]. (Od Pradědu na Hanou). Dostupné online. 
  10. KONVIČKA, Vladislav. Dějiny Dolování grafitu ve Starém městě pod Sněžníkem [online]. http://podzemi.solvayovylomy.cz/: Vladislav Konvička [cit. 2021-11-29]. (Historie hornictví). Dostupné online. 
  11. KUKUTSCH, Radovan. Historie dolování grafitu ve Starém Městě a blízkém okolí (1) [online]. zdarbuh.cz: Radovan Kukutsch [cit. 2021-11-29]. Dostupné online. 
  12. KUKUTSCH, Radovan. Historie dolování grafitu ve Starém Městě a blízkém okolí (2) [online]. zdarbuh.cz: Radovan Kukutsch [cit. 2021-11-29]. Dostupné online. 
  13. Šléglov – kostelík Božského Srdce Páně [online]. turistika.cz: Turistika.cz, rev. 2020-05-19 [cit. 2021-11-30]. Dostupné online. 
  14. Šléglov [online]. Turistika.cz [cit. 2021-11-29]. Dostupné online. 
  15. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  16. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  17. Kaple tzv. Řeznická ÚSKP 100947 – článek na webu pamatkovykatalog.cz.
  18. KONCOŠOVÁ, Pavlína. Řeznická kaple nad Šléglovem na polním rozcestí [online]. drobnepamatky.cz: Webové stránky Drobné památky, 2018-07-31 [cit. 2021-11-29]. Dostupné online. 
  19. Sousoší Kalvárie ÚSKP 100915 – článek na webu pamatkovykatalog.cz.

Literatura

  • BORKOVCOVÁ, Lucie. Probleme der unterbrochenen Kontinuität wirtschaftlicher und kultureller Entwicklung der Region Mährisch Altstadt – am Beispiel der Geschichte der Gemeinde Schlögelsdorf und deren Einwohner. Brno, 2014-04-15. Bakalářská práce. Vedoucí práce Brigitte Sorger. Dostupné online. (německy)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Šléglov 05 Křížek.jpg
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Šléglov: křížek u kaple; okres Šumperk, Česká republika.
Šléglov 16 Začátek obce.jpg
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Šléglov: vjezd do obce od jihu (od Vikantic); okres Šumperk, Česká republika.
Šléglov Sousoší Kalvárie 02 Celek.jpg
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Šléglov: sousoší Kalvárie: celkový pohled; okres Šumperk, Česká republika.
Šléglov 02 Kaple, celek.jpg
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Šléglov: kaple v centru obce: pohled od severu; okres Šumperk, Česká republika.
Šléglov 07 Obecní úřad.jpg
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Šléglov: obecní úřad; okres Šumperk, Česká republika.