Šlajferka

Šlajferka (Schleiferka)
usedlost a klášter Schleiferka
Účel stavby

hospodářská usedlost, klášter

Základní informace
Slohbaroko
Výstavba17. století
Přestavba1922
Další majiteléMikuláš Vopřetický, Adam Schleichert, Kongregace školských sester řádu svatého Františka
Současný majitelKongregace školských sester řádu svatého Františka
Poloha
AdresaRadimova 33/2, Praha 6 - Břevnov, ČeskoČesko Česko
UliceNa Malovance
Souřadnice50°5′17,65″ s. š., 14°22′40,76″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky40414/1-1438 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šlajferka (Schleiferka) je klášter a bývalá usedlost v Praze 6-Břevnově, která se nachází na rohu ulic Na Malovance a Na Petynce a její zahradou v jižní části protéká potok Brusnice. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie

Nejméně od 14. století patřily pozemky klášteru svatého Jiří na Pražském hradě. Prvním doloženým majitelem zahrady byl Mikuláš Vopřetický a jeho dědicové, kteří jsou zde uváděni koncem 16. století. Roku 1607 připadla zahrada, vinice, pole a louka jako odúmrť zpět klášteru. Majetek se však dostal zpět do rukou Marty Vopřetické z Libenberka a ta jej předala svému druhému manželovi Adamu Schleichertovi, po kterém získala usedlost název.

Během třicetileté války byla Šlajferka zpustošena. Do konce 17. století ji nový majitel obnovil.[pozn. 1] Dvůr se na čas dostal mimo původní rodinu; vrátil se až sňatkem s Filipem Adolfem Schleichertem a v držení rodiny byl až do roku 1787. Na Šlajferce je k tomu roku uváděna vinice, sad, budova a nádrž na vodu.

Roku 1806 koupil usedlost a sousední Petynku František říšský hrabě von Sickingen a oba dvory spojil. Později se majitelé opět rychle střídali, usedlosti se rozdělily a Šlajferka se na čas spojila se sousední Malovankou. Kolem poloviny 19. století k ní patřila zahrada s ovocnými stromy, louky a pole o výměře přes 6 jiter.

Klášter

Roku 1922 koupila Šlajferku Kongregace Školských sester řádu svatého Františka. Řád usedlost značně přestavěl a rozšířil pro své potřeby. V prvním patře zřídil kapli a dvě sakristie a v dalších dvou patrech ubytovací místnosti.

Po roce 1939

Klášter byl za okupace zabaven a sídlila v něm německá posádka. Po skončení války získal budovu ONV v Praze 5, který zde zřídil kanceláře. Kapli roku 1957 přestavěl na kulturní síň a oltář převezl do kostela svatého Fabiána a Šebestiána v Liboci. V 60. letech 20. století měla v bývalé kapli Československá televize nahrávací studio. Po přestěhování na Kavčí hory vznikl v kapli koncertní sál pro Klub Na Petynce. V objektu se nacházela i lidová škola umění.

Po roce 1989

Objekt byl vrácen řádu Kongregace školských sester a slouží jako charitní dům.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Z té doby je zachycena na Ouden-Allenově panoramatu Prahy.

Reference

  1. ↑ Usedlost Šleiferka. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000152482_0001, rejstříkové číslo ÚSKP 40414/1-1438. [cit. 2021-04-04]. Dostupné online

Literatura

  • LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 261 - 264

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Praha, Břevnov, Schleiferka 02.jpg
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Praha, Břevnov, usedlost Schleiferka, dnes klášter Kongregace školských sester sv. Františka, vlevo kaple Panny Marie Andělské