Šlechtova restaurace
Šlechtova restaurace | |
---|---|
Šlechtova restaurace v září 2020 | |
Základní informace | |
Výstavba | 1689–1692 (baroko) |
Přestavba | 1855–1858 (novogotika) |
Současný majitel | Hl. m. Praha |
Poloha | |
Adresa | Bubeneč č.p. 20, Praha 7, Česko |
Ulice | Královská obora |
Souřadnice | 50°6′16,99″ s. š., 14°25′2,64″ v. d. |
Další informace | |
Kód památky | 40595/1-1560 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Královská obora) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Šlechtova restaurace, zkráceně Šlechtovka,[1] původně Dvorana či Dolní letohrádek[1], je budova v pražské Stromovce. Stojí na břehu bývalého rybníka. V její blízkosti vyúsťuje Rudolfova štola. Šlechtova restaurace je součástí komplexu místodržitelského letohrádku a Královské obory, chráněného jako kulturní památka České republiky.[2] Ohrožená, dlouhodobě chátrající památka je od června 2017 předmětem kompletní rekonstrukce.[3] K částečnému znovuotevření došlo v dubnu 2020.[4]
Historie
Původní raně barokní letohrádek postavil císařský dvorní zednický mistr Jan Jakub Antonín Canevalle v letech 1689 až 1692 na náklady prezidenta České komory, hraběte Kryštofa Františka Vratislava z Mitrovic pro rakouského císaře Leopolda I.. Měl nahradit dvě nedaleké budovy, zastaralý a švédskými vojsky roku 1648 vyrabovaný zámeček (dnešní Místodržitelský letohrádek) a Císařský mlýn v Bubenči. Malíř Jan Jakub Steinfels vyzdobil hlavní sál, prostupující obě patra stavby, dosud dochovanou nástropní freskou, znázorňující Olymp s antickými bohy Apollónem s Venuší a Amorem, Dianou, Merkurem, Jupiterem, Marsem a Saturnem. Ve výklenku proti vchodu byla v umělé krápníkové jeskyni umístěna fontána s bronzovou plastikou Poseidóna. Téhož roku se připomínal pachtýř nějakého zdejšího hostince, Joan Baptista de Bois, když žádal o zbudování příbytku pro svou rodinu a čeleď[5]. V následujících desetiletích byl letohrádek využíván jako sklad sena a obilí pro oboru a vždy před příjezdem Habsburků byl příležitostně opraven.
Velká lidová slavnost se tu konala například 9. až 10. srpna roku 1792 u příležitosti korunovace císaře Františka I. českým králem. Roku 1804 dal týž císař na popud nejvyššího purkrabího, hraběte Jana Rudolfa Chotka, Královskou oboru celoročně otevřít pro veřejnost, latinský pamětní nápis s chronogramem této události je vytesán do kamenné desky nad obloukem severozápadní vstupní brány v Gotthardské ulici. Podle návrhu profesora pražské techniky, architekta Jiřího Fischera a zahradníka Františka Weppela byla obora postupně upravena na anglický park: velký rybník byl nahrazen čtyřmi menšími s potoky a asymetrickou výsadbou listnatých stromů. Obora se stala vyhledávaným místem k vycházkám.
Budovu Dolního letohrádku si pronajal pražský kavárník Václav Steinitz a od dvacátých let 19. století zde provozoval restauraci. K roku 1835 ji Karel Vladislav Zap nazval letohradem a popsal zdejší slavnosti s hudbou, konané ve čtvrtek a v sobotu, a slavnou lidovou hostinu, kterou zde 25. května 1848 uspořádal Lev Thun na oslavu svobody a konstituce[6]. V letech 1855 až 1858 letohrádek přestavěl podle svého projektu Bernhard Grueber v novogotickém slohu. V roce 1882 si již přestavěnou budovu pronajal Václav Šlechta, který restauraci provozoval až do 2. světové války. Po válce byla restaurace znárodněna a v 60. letech pro havarijní stav zrušena.[7] Od té doby budova jen chátrala a dvakrát vyhořela (1978 a 1980). Na jejím neutěšeném stavu se také podepsala povodeň v roce 2002, která Šlechtovu restauraci zatopila do výšky 4 metrů. V letech 2010 a 2011 ohrozily budovu sesuvy půdy.[8]
Rekonstrukce
O rekonstrukci se uvažovalo již v 90. letech 20. století. Za pražského primátora Pavla Béma vznikl projekt na rekonstrukci za čtvrt miliardy korun. Po konci jeho působení byl tento projekt označen za předražený a byl zrušen.[8]
Od června 2017 probíhá kompletní rekonstrukce celé budovy za přibližně 120 milionů korun.[3] Znovuotevření je plánováno na červen 2020.[9] Ve výběru nového provozovatele, který pořádali magistrát a správce budovy (firma Obecní dům), zvítězila spol. Foodway Catering, která je součástí gastronomické skupiny pánů Petříka a Kaplana TOGETHER. Bude zde pro veřejnost otevřena Kavárna s restaurací, cukrárna a mají se zde konat i různé kulturní akce.[8]
V návaznosti na celkovou rekonstrukci bývalého rybníka ve Stromovce se uskutečnila v roce 2020 také oprava prostoru před restaurací, tedy parteru s květinovými záhony. Oválný ornamentální květinový záhon před průčelím budovy byl navržen dle historické podoby záhonu z období první republiky. Bylo zde vysázeno 13 506 kusů letniček a 30 růží na kmínku.[10]
V roce 2019 vyšla podrobná kniha o historii objektu i nájemcích místní restaurace, nese název Šlechtova restaurace - Obrázky z historie Stromovky a jejím autorem je Lukáš Berný.
Postup oprav se během let organizačně i ekonomicky komplikuje. Dne 18.3.2024 Rada hl. m. Prahy odsouhlasila další finanční podporu oprav s odůvodněním, že "...Dominanta pražské Stromovky není aktuálně v provozuschopné podobě a je nutné zahájit nákladné rekonstrukční a outfitující práce na této památce. Záměr musí ještě schválit Zastupitelstvo hl. m. Prahy...".[11] Náklady na rekonstrukci podle některých odhadů dosáhnou dvojnásobku původních předpokladů.[12]
Kulturní enkláva Šlechtovka
„Občanská iniciativa pro podporu znovuzrození Šlechtovy restaurace“ je spolek lidí, kteří se různými způsoby snaží upozornit na nevyhovující stav Šlechtovy restaurace. Sdružení vzniklo v létě 1996 kvůli uspořádání koncertu na podporu znovuzrození Šlechtovy restaurace, který spolupořádala městská část Praha 7.
„Spolek přátel bezbariérového divadla Královská obora“ vznikl v roce 1994 a má za cíl vybudovat ve Stromovce letní bezbariérovou scénu, která by byla místem setkávání handicapovaných a zdravých lidí. Kulturní enkláva Šlechtovka je plocha bývalé zahradní restaurace vedle Dolního letohrádku, kterou se sdružení snaží využívat pro pořádání kulturních akcí. Nachází se zde také kiosek s občerstvením.
Reference
- ↑ a b http://www.praguecityline.cz/pamatky/slechtova-restaurace-rozcestnik
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-17]. Identifikátor záznamu 152672 : letohrádek Královský, Stromovka. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Začala očekávaná rekonstrukce proslulé Šlechtovy restaurace. ČT24 [online]. [cit. 2019-08-13]. Dostupné online.
- ↑ Opravená národní památka Šlechtova restaurace by se mohla částečně otevřít už letos v dubnu. Pražská Drbna [online]. 2020-02-13 [cit. 2020-02-16]. Dostupné online.
- ↑ Schiller, s.13
- ↑ František Ruth, Kronika královské Prahy a obcí sousedních. II., Praha 1904, s. 622-623
- ↑ Je osud Šlechtovy restaurace zpečetěn? [online]. Klub Praha 7 [cit. 2019-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-30.
- ↑ a b c Do Šlechtovy restaurace se vrátí život s příští sezonou. Památkou se prohnaly živly i znárodnění. ČT24 [online]. [cit. 2019-08-13]. Dostupné online.
- ↑ Obnova Šlechtovy restaurace pomalu končí, Praha už vybrala provozovatele. iDNES.cz [online]. 2019-08-13 [cit. 2019-08-13]. Dostupné online.
- ↑ Praha.eu. www.facebook.com [online]. 2020-07-09 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online.
- ↑ 20240318 | Pražští radní odsouhlasili dalších 200 milionů korun, aby rekonstrukce Šlechtovy restaurace mohla pokračovat (online: praha.eu) (verif. 20240319)
- ↑ 20240322 | Adam Hejduk: Oprava Šlechtovy restaurace vyjde dvakrát dráž, skončit má za dva roky (online: idnes.cz) (verif. 20240322)
Literatura
- HOLEC, František aj. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 21.
- BAŠEOVÁ, Olga: Pražské zahrady. Panorama Praha 1991, s. 216-217.
- SCHILLER, Antonín: Schillerovy vycházky po Praze a okolí, sv. XI. Zboží ovenecké, zámek Trója. Praha 1902, s. 12-15
- Vilímkův Průvodce Národopisnou výstavou českoslovanskou. Praha 1895, s. 83-84
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Šlechtova restaurace na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Bubeneč, Stromovka. Šlechtova restaurace.
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Šlechtova restaurace, Královská obora -stav- 12-2019
Autor: Ricardalovesmonuments, Licence: CC BY-SA 4.0
Stromovka (Prague)