Šlechtova restaurace

Šlechtova restaurace
Šlechtova restaurace v září 2020
Základní informace
Výstavba	1689–1692 (baroko)
Přestavba	1855–1858 (novogotika)
Současný majitel	Hl. m. Praha
Poloha
Adresa	Bubeneč č.p. 20, Praha 7, Česko Česko
Ulice	Královská obora
Souřadnice	50°6′16,99″ s. š., 14°25′2,64″ v. d.
Další informace
Kód památky	40595/1-1560 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Královská obora)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šlechtova restaurace, zkráceně Šlechtovka,^[1] původně Dvorana či Dolní letohrádek^[1], je budova v pražské Stromovce. Stojí na břehu bývalého rybníka. V její blízkosti vyúsťuje Rudolfova štola. Šlechtova restaurace je součástí komplexu místodržitelského letohrádku a Královské obory, chráněného jako kulturní památka České republiky.^[2] Ohrožená, dlouhodobě chátrající památka je od června 2017 předmětem kompletní rekonstrukce.^[3] K částečnému znovuotevření došlo v dubnu 2020.^[4]

Původní raně barokní letohrádek postavil císařský dvorní zednický mistr Jan Jakub Antonín Canevalle v letech 1689 až 1692 na náklady prezidenta České komory, hraběte Kryštofa Františka Vratislava z Mitrovic pro rakouského císaře Leopolda I.. Měl nahradit dvě nedaleké budovy, zastaralý a švédskými vojsky roku 1648 vyrabovaný zámeček (dnešní Místodržitelský letohrádek) a Císařský mlýn v Bubenči. Malíř Jan Jakub Steinfels vyzdobil hlavní sál, prostupující obě patra stavby, dosud dochovanou nástropní freskou, znázorňující Olymp s antickými bohy Apollónem s Venuší a Amorem, Dianou, Merkurem, Jupiterem, Marsem a Saturnem. Ve výklenku proti vchodu byla v umělé krápníkové jeskyni umístěna fontána s bronzovou plastikou Poseidóna. Téhož roku se připomínal pachtýř nějakého zdejšího hostince, Joan Baptista de Bois, když žádal o zbudování příbytku pro svou rodinu a čeleď^[5]. V následujících desetiletích byl letohrádek využíván jako sklad sena a obilí pro oboru a vždy před příjezdem Habsburků byl příležitostně opraven.

Velká lidová slavnost se tu konala například 9. až 10. srpna roku 1792 u příležitosti korunovace císaře Františka I. českým králem. Roku 1804 dal týž císař na popud nejvyššího purkrabího, hraběte Jana Rudolfa Chotka, Královskou oboru celoročně otevřít pro veřejnost, latinský pamětní nápis s chronogramem této události je vytesán do kamenné desky nad obloukem severozápadní vstupní brány v Gotthardské ulici. Podle návrhu profesora pražské techniky, architekta Jiřího Fischera a zahradníka Františka Weppela byla obora postupně upravena na anglický park: velký rybník byl nahrazen čtyřmi menšími s potoky a asymetrickou výsadbou listnatých stromů. Obora se stala vyhledávaným místem k vycházkám.

Budovu Dolního letohrádku si pronajal pražský kavárník Václav Steinitz a od dvacátých let 19. století zde provozoval restauraci. K roku 1835 ji Karel Vladislav Zap nazval letohradem a popsal zdejší slavnosti s hudbou, konané ve čtvrtek a v sobotu, a slavnou lidovou hostinu, kterou zde 25. května 1848 uspořádal Lev Thun na oslavu svobody a konstituce^[6]. V letech 1855 až 1858 letohrádek přestavěl podle svého projektu Bernhard Grueber v novogotickém slohu. V roce 1882 si již přestavěnou budovu pronajal Václav Šlechta, který restauraci provozoval až do 2. světové války. Po válce byla restaurace znárodněna a v 60. letech pro havarijní stav zrušena.^[7] Od té doby budova jen chátrala a dvakrát vyhořela (1978 a 1980). Na jejím neutěšeném stavu se také podepsala povodeň v roce 2002, která Šlechtovu restauraci zatopila do výšky 4 metrů. V letech 2010 a 2011 ohrozily budovu sesuvy půdy.^[8]

O rekonstrukci se uvažovalo již v 90. letech 20. století. Za pražského primátora Pavla Béma vznikl projekt na rekonstrukci za čtvrt miliardy korun. Po konci jeho působení byl tento projekt označen za předražený a byl zrušen.^[8]

Od června 2017 probíhá kompletní rekonstrukce celé budovy za přibližně 120 milionů korun.^[3] Znovuotevření je plánováno na červen 2020.^[9] Ve výběru nového provozovatele, který pořádali magistrát a správce budovy (firma Obecní dům), zvítězila spol. Foodway Catering, která je součástí gastronomické skupiny pánů Petříka a Kaplana TOGETHER. Bude zde pro veřejnost otevřena Kavárna s restaurací, cukrárna a mají se zde konat i různé kulturní akce.^[8]

V návaznosti na celkovou rekonstrukci bývalého rybníka ve Stromovce se uskutečnila v roce 2020 také oprava prostoru před restaurací, tedy parteru s květinovými záhony. Oválný ornamentální květinový záhon před průčelím budovy byl navržen dle historické podoby záhonu z období první republiky. Bylo zde vysázeno 13 506 kusů letniček a 30 růží na kmínku.^[10]

V roce 2019 vyšla podrobná kniha o historii objektu i nájemcích místní restaurace, nese název Šlechtova restaurace - Obrázky z historie Stromovky a jejím autorem je Lukáš Berný.

Postup oprav se během let organizačně i ekonomicky komplikuje. Dne 18.3.2024 Rada hl. m. Prahy odsouhlasila další finanční podporu oprav s odůvodněním, že "...Dominanta pražské Stromovky není aktuálně v provozuschopné podobě a je nutné zahájit nákladné rekonstrukční a outfitující práce na této památce. Záměr musí ještě schválit Zastupitelstvo hl. m. Prahy...".^[11] Náklady na rekonstrukci podle některých odhadů dosáhnou dvojnásobku původních předpokladů.^[12]

„Občanská iniciativa pro podporu znovuzrození Šlechtovy restaurace“ je spolek lidí, kteří se různými způsoby snaží upozornit na nevyhovující stav Šlechtovy restaurace. Sdružení vzniklo v létě 1996 kvůli uspořádání koncertu na podporu znovuzrození Šlechtovy restaurace, který spolupořádala městská část Praha 7.

„Spolek přátel bezbariérového divadla Královská obora“ vznikl v roce 1994 a má za cíl vybudovat ve Stromovce letní bezbariérovou scénu, která by byla místem setkávání handicapovaných a zdravých lidí. Kulturní enkláva Šlechtovka je plocha bývalé zahradní restaurace vedle Dolního letohrádku, kterou se sdružení snaží využívat pro pořádání kulturních akcí. Nachází se zde také kiosek s občerstvením.

• HOLEC, František aj. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 21.
• BAŠEOVÁ, Olga: Pražské zahrady. Panorama Praha 1991, s. 216-217.
• SCHILLER, Antonín: Schillerovy vycházky po Praze a okolí, sv. XI. Zboží ovenecké, zámek Trója. Praha 1902, s. 12-15
• Vilímkův Průvodce Národopisnou výstavou českoslovanskou. Praha 1895, s. 83-84

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Šlechtova restaurace na Wikimedia Commons