Šlechtova restaurace

Šlechtova restaurace
Šlechtova restaurace v září 2020
Základní informace
Výstavba	1689–1692 (baroko)
Přestavba	1855–1858 (novogotika)
Současný majitel	Hl. m. Praha
Poloha
Adresa	Bubeneč č.p. 20, Praha 7, Česko Česko
Ulice	Královská obora
Souřadnice	50°6′16,99″ s. š., 14°25′2,64″ v. d.
Další informace
Kód památky	40595/1-1560 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Královská obora)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šlechtova restaurace, zkráceně Šlechtovka,^[1] původně Dvorana či Dolní letohrádek^[1], je budova v pražské Stromovce. Stojí na břehu bývalého rybníka. V její blízkosti vyúsťuje Rudolfova štola. Šlechtova restaurace je součástí komplexu místodržitelského letohrádku a Královské obory, chráněného jako kulturní památka České republiky.^[2] Ohrožená, dlouhodobě chátrající památka je od června 2017 předmětem kompletní rekonstrukce.^[3] K částečnému znovuotevření došlo v dubnu 2020.^[4]

Historie

Původní raně barokní letohrádek postavil císařský dvorní zednický mistr Jan Jakub Antonín Canevalle v letech 1689 až 1692 na náklady prezidenta České komory, hraběte Kryštofa Františka Vratislava z Mitrovic pro rakouského císaře Leopolda I.. Měl nahradit dvě nedaleké budovy, zastaralý a švédskými vojsky roku 1648 vyrabovaný zámeček (dnešní Místodržitelský letohrádek) a Císařský mlýn v Bubenči. Malíř Jan Jakub Steinfels vyzdobil hlavní sál, prostupující obě patra stavby, dosud dochovanou nástropní freskou, znázorňující Olymp s antickými bohy Apollónem s Venuší a Amorem, Dianou, Merkurem, Jupiterem, Marsem a Saturnem. Ve výklenku proti vchodu byla v umělé krápníkové jeskyni umístěna fontána s bronzovou plastikou Poseidóna. Téhož roku se připomínal pachtýř nějakého zdejšího hostince, Joan Baptista de Bois, když žádal o zbudování příbytku pro svou rodinu a čeleď^[5]. V následujících desetiletích byl letohrádek využíván jako sklad sena a obilí pro oboru a vždy před příjezdem Habsburků byl příležitostně opraven.

Velká lidová slavnost se tu konala například 9. až 10. srpna roku 1792 u příležitosti korunovace císaře Františka I. českým králem. Roku 1804 dal týž císař na popud nejvyššího purkrabího, hraběte Jana Rudolfa Chotka, Královskou oboru celoročně otevřít pro veřejnost, latinský pamětní nápis s chronogramem této události je vytesán do kamenné desky nad obloukem severozápadní vstupní brány v Gotthardské ulici. Podle návrhu profesora pražské techniky, architekta Jiřího Fischera a zahradníka Františka Weppela byla obora postupně upravena na anglický park: velký rybník byl nahrazen čtyřmi menšími s potoky a asymetrickou výsadbou listnatých stromů. Obora se stala vyhledávaným místem k vycházkám.

Budovu Dolního letohrádku si pronajal pražský kavárník Václav Steinitz a od dvacátých let 19. století zde provozoval restauraci. K roku 1835 ji Karel Vladislav Zap nazval letohradem a popsal zdejší slavnosti s hudbou, konané ve čtvrtek a v sobotu, a slavnou lidovou hostinu, kterou zde 25. května 1848 uspořádal Lev Thun na oslavu svobody a konstituce^[6]. V letech 1855 až 1858 letohrádek přestavěl podle svého projektu Bernhard Grueber v novogotickém slohu. V roce 1882 si již přestavěnou budovu pronajal Václav Šlechta, který restauraci provozoval až do 2. světové války. Po válce byla restaurace znárodněna a v 60. letech pro havarijní stav zrušena.^[7] Od té doby budova jen chátrala a dvakrát vyhořela (1978 a 1980). Na jejím neutěšeném stavu se také podepsala povodeň v roce 2002, která Šlechtovu restauraci zatopila do výšky 4 metrů. V letech 2010 a 2011 ohrozily budovu sesuvy půdy.^[8]

Rekonstrukce

O rekonstrukci se uvažovalo již v 90. letech 20. století. Za pražského primátora Pavla Béma vznikl projekt na rekonstrukci za čtvrt miliardy korun. Po konci jeho působení byl tento projekt označen za předražený a byl zrušen.^[8]

Od června 2017 probíhá kompletní rekonstrukce celé budovy za přibližně 120 milionů korun.^[3] Znovuotevření je plánováno na červen 2020.^[9] Ve výběru nového provozovatele, který pořádali magistrát a správce budovy (firma Obecní dům), zvítězila spol. Foodway Catering, která je součástí gastronomické skupiny pánů Petříka a Kaplana TOGETHER. Bude zde pro veřejnost otevřena Kavárna s restaurací, cukrárna a mají se zde konat i různé kulturní akce.^[8]

V návaznosti na celkovou rekonstrukci bývalého rybníka ve Stromovce se uskutečnila v roce 2020 také oprava prostoru před restaurací, tedy parteru s květinovými záhony. Oválný ornamentální květinový záhon před průčelím budovy byl navržen dle historické podoby záhonu z období první republiky. Bylo zde vysázeno 13 506 kusů letniček a 30 růží na kmínku.^[10]

V roce 2019 vyšla podrobná kniha o historii objektu i nájemcích místní restaurace, nese název Šlechtova restaurace - Obrázky z historie Stromovky a jejím autorem je Lukáš Berný.

Kulturní enkláva Šlechtovka

„Občanská iniciativa pro podporu znovuzrození Šlechtovy restaurace“ je spolek lidí, kteří se různými způsoby snaží upozornit na nevyhovující stav Šlechtovy restaurace. Sdružení vzniklo v létě 1996 kvůli uspořádání koncertu na podporu znovuzrození Šlechtovy restaurace, který spolupořádala městská část Praha 7.

„Spolek přátel bezbariérového divadla Královská obora“ vznikl v roce 1994 a má za cíl vybudovat ve Stromovce letní bezbariérovou scénu, která by byla místem setkávání handicapovaných a zdravých lidí. Kulturní enkláva Šlechtovka je plocha bývalé zahradní restaurace vedle Dolního letohrádku, kterou se sdružení snaží využívat pro pořádání kulturních akcí. Nachází se zde také kiosek s občerstvením.

Reference

Literatura

• HOLEC, František aj. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 21.
• BAŠEOVÁ, Olga: Pražské zahrady. Panorama Praha 1991, s. 216-217.
• SCHILLER, Antonín: Schillerovy vycházky po Praze a okolí, sv. XI. Zboží ovenecké, zámek Trója. Praha 1902, s. 12-15
• Vilímkův Průvodce Národopisnou výstavou českoslovanskou. Praha 1895, s. 83-84

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Šlechtova restaurace na Wikimedia Commons