Šlechtova restaurace

Šlechtova restaurace
Šlechtova restaurace v září 2020
Šlechtova restaurace v září 2020
Základní informace
Výstavba16891692 (baroko)
Přestavba18551858 (novogotika)
Současný majitelHl. m. Praha
Poloha
AdresaBubeneč č.p. 20, Praha 7, ČeskoČesko Česko
UliceKrálovská obora
Souřadnice
Další informace
Kód památky40595/1-1560 (PkMISSezObrWD) (součást památky Královská obora)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šlechtova restaurace, zkráceně Šlechtovka,[1] původně Dvorana či Dolní letohrádek[1], je budova v pražské Stromovce. Stojí na břehu bývalého rybníka. V její blízkosti vyúsťuje Rudolfova štola. Šlechtova restaurace je součástí komplexu místodržitelského letohrádku a Královské obory, chráněného jako kulturní památka České republiky.[2] Ohrožená, dlouhodobě chátrající památka je od června 2017 předmětem kompletní rekonstrukce.[3] K částečnému znovuotevření došlo v dubnu 2020.[4]

Historie

Původní raně barokní letohrádek postavil císařský dvorní zednický mistr Jan Jakub Antonín Canevalle v letech 16891692 na náklady prezidenta České komory, hraběte Kryštofa Františka Vratislava z Mitrovic pro rakouského císaře Leopolda I.. Měl nahradit dvě nedaleké budovy, zastaralý a švédskými vojsky roku 1648 vyrabovaný zámeček (dnešní Místodržitelský letohrádek) a Císařský mlýn v Bubenči. Malíř Jan Jakub Steinfels vyzdobil hlavní sál, prostupující obě patra stavby, dosud dochovanou nástropní freskou, znázorňující Olymp s antickými bohy Apollónem s Venuší a Amorem, Dianou, Merkurem, Jupiterem, Marsem a Saturnem. Ve výklenku proti vchodu byla v umělé krápníkové jeskyni umístěna fontána s bronzovou plastikou Poseidóna. Téhož roku se připomínal pachtýř nějakého zdejšího hostince, Joan Baptista de Bois, když žádal o zbudování příbytku pro svou rodinu a čeleď[5]. V následujících desetiletích byl letohrádek využíván jako sklad sena a obilí pro oboru a vždy před příjezdem Habsburků byl příležitostně opraven.

Velká lidová slavnost se tu konala například 9. až 10. srpna roku 1792 u příležitosti korunovace císaře Františka I. českým králem. Roku 1804 dal týž císař na popud nejvyššího purkrabího, hraběte Jana Rudolfa Chotka, Královskou oboru celoročně otevřít pro veřejnost, latinský pamětní nápis s chronogramem této události je vytesán do kamenné desky nad obloukem severozápadní vstupní brány v Gotthardské ulici. Podle návrhu profesora pražské techniky, architekta Jiřího Fischera a zahradníka Františka Weppela byla obora postupně upravena na anglický park: velký rybník byl nahrazen čtyřmi menšími s potoky a asymetrickou výsadbou listnatých stromů. Obora se stala vyhledávaným místem k vycházkám.

Šlechtova restaurace před rekonstrukcí, 2008

Budovu Dolního letohrádku si pronajal pražský kavárník Václav Steinitz a od dvacátých let 19. století zde provozoval restauraci. K roku 1835 ji Karel Vladislav Zap nazval letohradem a popsal zdejší slavnosti s hudbou, konané ve čtvrtek a v sobotu, a slavnou lidovou hostinu, kterou zde 25. května 1848 uspořádal Lev Thun na oslavu svobody a konstituce[6]. V letech 18551858 letohrádek přestavěl podle svého projektu Bernhard Grueber v novogotickém slohu. V roce 1882 si již přestavěnou budovu pronajal Václav Šlechta, který restauraci provozoval až do 2. světové války. Po válce byla restaurace znárodněna a v 60. letech pro havarijní stav zrušena.[7] Od té doby budova jen chátrala a dvakrát vyhořela (1978 a 1980). Na jejím neutěšeném stavu se také podepsala povodeň v roce 2002, která Šlechtovu restauraci zatopila do výšky 4 metrů. V letech 2010 a 2011 ohrozily budovu sesuvy půdy.[8]

Stav rekonstrukce v prosinci 2019̠

Rekonstrukce

O rekonstrukci se uvažovalo již v 90. letech 20. století. Za pražského primátora Pavla Béma vznikl projekt na rekonstrukci za čtvrt miliardy korun. Po konci jeho působení byl tento projekt označen za předražený a byl zrušen.[8]

Od června 2017 probíhá kompletní rekonstrukce celé budovy za přibližně 120 milionů korun.[3] Znovuotevření je plánováno na červen 2020.[9] Ve výběru nového provozovatele, který pořádali magistrát a správce budovy (firma Obecní dům), zvítězila spol. Foodway Catering, která je součástí gastronomické skupiny pánů Petříka a Kaplana TOGETHER. Bude zde pro veřejnost otevřena Kavárna s restaurací, cukrárna a mají se zde konat i různé kulturní akce.[8]

V návaznosti na celkovou rekonstrukci bývalého rybníka ve Stromovce se uskutečnila v roce 2020 také oprava prostoru před restaurací, tedy parteru s květinovými záhony. Oválný ornamentální květinový záhon před průčelím budovy byl navržen dle historické podoby záhonu z období první republiky. Bylo zde vysázeno 13 506 kusů letniček a 30 růží na kmínku.[10]

V roce 2019 vyšla podrobná kniha o historii objektu i nájemcích místní restaurace, nese název Šlechtova restaurace - Obrázky z historie Stromovky a jejím autorem je Lukáš Berný.

Postup oprav se během let organizačně i ekonomicky komplikuje. Dne 18.3.2024 Rada hl. m. Prahy odsouhlasila další finanční podporu oprav s odůvodněním, že "...Dominanta pražské Stromovky není aktuálně v provozuschopné podobě a je nutné zahájit nákladné rekonstrukční a outfitující práce na této památce. Záměr musí ještě schválit Zastupitelstvo hl. m. Prahy...".[11] Náklady na rekonstrukci podle některých odhadů dosáhnou dvojnásobku původních předpokladů.[12]

Kulturní enkláva Šlechtovka

„Občanská iniciativa pro podporu znovuzrození Šlechtovy restaurace“ je spolek lidí, kteří se různými způsoby snaží upozornit na nevyhovující stav Šlechtovy restaurace. Sdružení vzniklo v létě 1996 kvůli uspořádání koncertu na podporu znovuzrození Šlechtovy restaurace, který spolupořádala městská část Praha 7.

„Spolek přátel bezbariérového divadla Královská obora“ vznikl v roce 1994 a má za cíl vybudovat ve Stromovce letní bezbariérovou scénu, která by byla místem setkávání handicapovaných a zdravých lidí. Kulturní enkláva Šlechtovka je plocha bývalé zahradní restaurace vedle Dolního letohrádku, kterou se sdružení snaží využívat pro pořádání kulturních akcí. Nachází se zde také kiosek s občerstvením.

Reference

  1. a b http://www.praguecityline.cz/pamatky/slechtova-restaurace-rozcestnik
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-17]. Identifikátor záznamu 152672 : letohrádek Královský, Stromovka. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. a b Začala očekávaná rekonstrukce proslulé Šlechtovy restaurace. ČT24 [online]. [cit. 2019-08-13]. Dostupné online. 
  4. Opravená národní památka Šlechtova restaurace by se mohla částečně otevřít už letos v dubnu. Pražská Drbna [online]. 2020-02-13 [cit. 2020-02-16]. Dostupné online. 
  5. Schiller, s.13
  6. František Ruth, Kronika královské Prahy a obcí sousedních. II., Praha 1904, s. 622-623
  7. Je osud Šlechtovy restaurace zpečetěn? [online]. Klub Praha 7 [cit. 2019-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-30. 
  8. a b c Do Šlechtovy restaurace se vrátí život s příští sezonou. Památkou se prohnaly živly i znárodnění. ČT24 [online]. [cit. 2019-08-13]. Dostupné online. 
  9. Obnova Šlechtovy restaurace pomalu končí, Praha už vybrala provozovatele. iDNES.cz [online]. 2019-08-13 [cit. 2019-08-13]. Dostupné online. 
  10. Praha.eu. www.facebook.com [online]. 2020-07-09 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. 
  11. 20240318 | Pražští radní odsouhlasili dalších 200 milionů korun, aby rekonstrukce Šlechtovy restaurace mohla pokračovat (online: praha.eu) (verif. 20240319)
  12. 20240322 | Adam Hejduk: Oprava Šlechtovy restaurace vyjde dvakrát dráž, skončit má za dva roky (online: idnes.cz) (verif. 20240322)

Literatura

  • HOLEC, František aj. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 21.
  • BAŠEOVÁ, Olga: Pražské zahrady. Panorama Praha 1991, s. 216-217.
  • SCHILLER, Antonín: Schillerovy vycházky po Praze a okolí, sv. XI. Zboží ovenecké, zámek Trója. Praha 1902, s. 12-15
  • Vilímkův Průvodce Národopisnou výstavou českoslovanskou. Praha 1895, s. 83-84

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Šlechtova restaurace.jpg
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Bubeneč, Stromovka. Šlechtova restaurace.
Šlechtova restaurace-stav- 12-2019̠ (1).jpg
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Šlechtova restaurace, Královská obora -stav- 12-2019