Šlomo Hilel
Šlomo Hilel שלמה הלל | |
---|---|
Šlomo Hilel (vlevo) coby ministr policie | |
9. předseda Knesetu | |
Ve funkci: 1984 – 1988 | |
Předchůdce | Menachem Savidor |
Nástupce | Dov Šilansky |
3. ministr policie | |
Ve funkci: 15. prosince 1969 – 20. června 1977 | |
Předchůdce | Elijahu Sason |
Nástupce | Chajim Bar-Lev |
9. a 11. ministr vnitra | |
Ve funkci: 3. června 1974 – 29. října 1974 | |
Předchůdce | Josef Burg |
Nástupce | Josef Burg |
Ve funkci: 16. ledna 1977 – 20. června 1977 | |
Předchůdce | Josef Burg |
Nástupce | Josef Burg |
Stranická příslušnost | |
Členství | Mapaj, Ma'arach, Izraelská strana práce |
Narození | 23. dubna 1923 Bagdád, Irák |
Úmrtí | 8. února 2021 (ve věku 97 let) Ra'anana |
Místo pohřbení | Nation's Great Leaders Graves |
Kneset | 2., 3., 7., 8., 9., 10., 11., 12. |
Alma mater | Hebrejská univerzita |
Profese | politik, diplomat a špión |
Náboženství | judaismus |
Ocenění | Izraelská cena (1998) |
Commons | Shlomo Hillel |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Šlomo Hilel (hebrejsky: שלמה הלל) (23. dubna 1923 Bagdád – 8. února 2021 Ra'anana) byl izraelský diplomat, politik a bývalý poslanec Knesetu za strany Mapaj, Ma'arach a Izraelskou stranu práce. Jako agent Mosad le-alija Bet se podílel na operaci Ezdráš a Nehemjáš, při které byly na přelomu 40. a 50. let 20. století z Iráku do Izraele přesídleny desetitisíce Židů.
Biografie
Narodil se v Bagdádu v dnešním Iráku. V roce 1933 přesídlil na území dnešního Izraele. Vystudoval politologii, ekonomii a veřejnou správu na Hebrejské univerzitě.[1]
Politická dráha
V roce 1946 byl vyslancem sionistů v Iráku, kde potají organizoval místní Židy. V letech 1948–1949 se pak podílel na organizaci vystěhovalecké vlny Židů z Iráku, Libanonu a Sýrie do Izraele. Roku 1949 patřil mezi zakladatele kibucu Ma'agan Micha'el. V roce 1951 byl izraelským emisarem v Egyptě, v letech 1959–1961 izraelským ambasadorem v Guineji, v letech 1961–1963 pak vykonával funkci izraelského velvyslance v Pobřeží slonoviny, Horní Voltě, Dahome a Nigeru. V letech 1963–1967 byl členem stále izraelské delegace při OSN. Mezi roky 1967 a 1969 pracoval coby zástupce ředitele odboru pro Blízký východ na Ministerstvu zahraničních věcí Izraele. Koncem 80. let 20. století byl předsedou globální správní rady organizace Keren ha-jesod.[1]
V izraelském parlamentu zasedl poprvé po volbách v roce 1951, do nichž šel za stranu Mapaj. Mandát ale obdržel až dodatečně, v prosinci 1952, jako náhradník. Byl členem výboru pro záležitosti vnitra, výboru pro ústavu, právo a spravedlnost a společného výboru pro tělovýchovu. Ve volbách v roce 1955 mandát obhájil, opět za Mapaj. Usedl jako člen do výboru pro ústavu, právo a spravedlnost, výboru pro veřejné služby a výboru House Committee. Tohoto mandátu se vzdal v průběhu volebního období v červenci 1959, kdy přešel do diplomatických služeb státu. Opětovně se v parlamentu objevil až po volbách v roce 1969, nyní už jako kandidát strany Ma'arach. V této době zastával i četné vládní posty. V letech 1969–1977 byl ministrem policie a od roku 1974 až do roku 1977 také ministrem vnitra. Mezitím obhájil mandát poslance Knesetu ve volbách v roce 1973. Po volbách v roce 1977 se stal předsedou výboru pro záležitosti vnitra. Poslancem zůstal i po volbách v roce 1981, po nichž byl členem výboru pro zahraniční záležitosti a obranu. Uspěl i ve volbách v roce 1984. V letech 1984–1988 se stal předsedou Knesetu.[1]
Naposledy byl zvolen ve volbách v roce 1988, stále za Ma'arach. V průběhu volebního období byla ovšem strana Ma'arach sloučena do Strany práce. Usedl do výboru pro zahraniční záležitosti a obranu. V roce 1988 získal Izraelskou cenu.[1]
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Šlomo Hilel na Wikimedia Commons
- (anglicky) Kneset – Šlomo Hilel
Média použitá na této stránce
Autor: Dov Goldberg's personal archive, Licence: Copyrighted free use
Dov Goldberd with minister of police, Shlomo Hilel