Šlomo Jehuda Rappaport

Šlomo Jehuda Rappaport
Portrét rabína Rappaporta, Antonín Machek, 1840
Portrét rabína Rappaporta, Antonín Machek, 1840
Narození1. června 1790 nebo 17. května 1790
Lvov
Úmrtí16. října 1867 (ve věku 77 let) nebo 18. října 1867 (ve věku 77 let)
Praha
Povolánírabín a spisovatel
Nábož. vyznáníjudaismus
Funkcevrchní rabín
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šlomo Jehuda Rappaport, také Salomon Judah Leib Rapoport (hebrejsky שלמה יהודה ליב הכהן רפפורט - Šlomo Jehuda Löb ha-Kohen Rappaport, 1. června 1790[1] Lvov - 16. října 1867 Praha) byl židovský učenec, pražský a český zemský rabín.

Život

Vyrostl v židovské rodině ve Lvově, kde získal základy židovského vzdělání. V tomto městě také nastoupil do svého prvního zaměstnání jako výběrčí daní venkovských řezníků.

Roku 1810 se oženil s Franziskou Freide Hellerovou (1788-1842)[2], se kterou měl dvě dcery, Taube (*1814), Kateřinu (*1821) a syna Jákoba, který se stal rabínem v Brodech.

Svůj literárně tvůrčí a kritický talent uplatnil psaním vlastních veršů a statí. Roku 1824 napsal pro časopis "Bikkure ha'Ittim" článek o nezávislosti židovských kmenů v Arábii a Abyssinii. V témže periodiku publikoval roku 1829 první ze svých studií o dějinách židovských kmenů ve středověku, která vyvolala ohlas a získala mu entuziastické podporovatele, jako byl italský mecenáš S. D. Luzzatto. Brzy poté roku 1832 přišel o zaměstnání a jen díky svým přátelům Zunzovi a Luzzattovi mohl získat post rabína v Berlíně nebo v Itálii, avšak podmínkou byl univerzitní diplom. Díky místní podpoře se stal nejprve superintendentem a roku 1837 rabínem v Ternopilu.

Roku 1840 byl jmenován pražským rabínem a následně také zemským rabínem českých zemí.

Rodina

Rodina bydlela v Židovském Městě pražském, v domě čp.230/V na nároží Masné ulice, zbořeném při asanaci[3].

Dílo

V náboženském projevu byl ortodoxní podle Zachariáše Frankela. Byl autorem mj. spisů:

  • Zlato tóry (vydán ve Frankfurtu nad Mohanem roku 1846).[zdroj?!]
  • Poznámky k anglickému překladu díla Cesty Benjamina z Tudely (Travels of Benjamin of Tudela. London, 1840-41)
  • Erech milin (slovník) I. Praha 1852

Odkazy

Reference

  1. Pobytové přihlášky magistrátu v Archivu hl.m.Prahy a Pražského policejního ředitelství v Národním archivu ČR uvádějí shodně rok 1786
  2. http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/VysledekBean.action?show=&_sourcePage=QielTJjoa0nS_hE6JFJfe7gnD-3r8VY2TJ512t7dvLeRgqMll5fj6V8Dp2_DHMXZeCRB-zw1KfGLTGvZv3rHNGUgOQCRngK3FSG-qs7RAZQ%3D&rowPg=36
  3. Hana Volavková, Zmizelá Praha 3, Židovské Město pražské. Pražské nakladatelství V. Poláčka : Praha 1947, s. 52; dnes školní hřiště

Literatura

  • Bernfeld, Toledot Shir: 'Salomon Jehuda Rappoport, eine Biographie. Berlin, 1899

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Rabbi Rapoport-Machek.jpg
Portrait of Solomon Judah Loeb Rapoport (1790-1867) from the Jewish Museum, Prague