Šlomo Jehuda Rappaport
| Šlomo Jehuda Rappaport | |
|---|---|
 Portrét rabína Rappaporta, Antonín Machek, 1840 | |
| Narození | 1. června 1790 nebo 17. května 1790 Lvov |
| Úmrtí | 16. října 1867 (ve věku 77 let) nebo 18. října 1867 (ve věku 77 let) Praha |
| Povolání | rabín a spisovatel |
| Nábož. vyznání | judaismus |
| Příbuzní | Arnold Rapoport von Porada (vnuk)[1] |
| Funkce | vrchní rabín |
| Podpis | .png){kind=small} |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šlomo Jehuda Rappaport, také Salomon Judah Leib Rapoport, hebrejsky שלמה יהודה ליב הכהן רפפורט – Šlomo Jehuda Löb ha-Kohen Rappaport (1. června 1790[2] Lvov – 16. října 1867 Praha) byl židovský učenec, pražský a český zemský rabín.
Život
Vyrostl v židovské rodině ve Lvově, kde získal základy židovského vzdělání. V tomto městě také nastoupil do svého prvního zaměstnání jako výběrčí daní venkovských řezníků.
Roku 1810 se oženil s Franziskou Freide Hellerovou (1788–1842),[3] se kterou měl dvě dcery, Taube (* 1814), Kateřinu (* 1821) a syna Jákoba, který se stal rabínem v Brodech.
Svůj literárně tvůrčí a kritický talent uplatnil psaním vlastních veršů a statí. Roku 1824 napsal pro časopis "Bikkure ha'Ittim" článek o nezávislosti židovských kmenů v Arábii a Abyssinii. V témže periodiku publikoval roku 1829 první ze svých studií o dějinách židovských kmenů ve středověku, která vyvolala ohlas a získala mu entuziastické podporovatele, jako byl italský mecenáš S. D. Luzzatto. Brzy poté roku 1832 přišel o zaměstnání a jen díky svým přátelům Zunzovi a Luzzattovi mohl získat post rabína v Berlíně nebo v Itálii, avšak podmínkou byl univerzitní diplom. Díky místní podpoře se stal nejprve superintendentem a roku 1837 rabínem v Ternopilu.
Roku 1840 byl jmenován pražským rabínem a následně také zemským rabínem českých zemí.
Rodina
Rodina bydlela v Židovském Městě pražském, v domě čp.230/V na nároží Masné ulice, zbořeném při asanaci[4].
Dílo
V náboženském projevu byl ortodoxní podle Zachariáše Frankela. Byl autorem mj. spisů:
- Zlato tóry (vydán ve Frankfurtu nad Mohanem roku 1846).[zdroj?!]
- Poznámky k anglickému překladu díla Cesty Benjamina z Tudely (Travels of Benjamin of Tudela. London, 1840-41)
- Erech milin (slovník) I. Praha 1852
Odkazy
Reference
- ↑ Georg Gaugusch: Wer einmal war. Das jüdische Großbürgertum Wiens 1800-1938 L–R. Vídeň: Amalthea Signum Verlag. 2016. ISBN 978-3-85002-773-1.
- ↑ Pobytové přihlášky magistrátu v Archivu hl. m. Prahy a Pražského policejního ředitelství v Národním archivu ČR uvádějí shodně rok 1786
- ↑ http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/VysledekBean.action?show=&_sourcePage=QielTJjoa0nS_hE6JFJfe7gnD-3r8VY2TJ512t7dvLeRgqMll5fj6V8Dp2_DHMXZeCRB-zw1KfGLTGvZv3rHNGUgOQCRngK3FSG-qs7RAZQ%3D&rowPg=36
- ↑ Hana Volavková, Zmizelá Praha 3, Židovské Město pražské. Pražské nakladatelství V. Poláčka : Praha 1947, s. 52; dnes školní hřiště
Literatura
- Bernfeld, Toledot Shir: 'Salomon Jehuda Rappoport, eine Biographie. Berlin, 1899
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Salomo Juda Rapoport na Wikimedia Commons - http://www.jewishencyclopedia.com/articles/12568-rapa-porto-menahem-abraham-b-jacob-ha-kohen-menahem-rapoport
- NAČR, Pobytová přihláška: [1]
Média použitá na této stránce
Signature Solomon Juda Rapoport (1790–1867) Jewish scholar, enlightener and one of the founders of the science of Judaism