Šlovice (Dobřany)

Šlovice
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Dobřany
Okres	Plzeň-jih
Kraj	Plzeňský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°40′37″ s. š., 13°20′59″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	419 (2021)[1]
Katastrální území	Šlovice u Plzně (7,5 km²)
PSČ	334 41
Počet domů	121 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Šlovice
Další údaje
Kód části obce	162833
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šlovice je vesnice, část města Dobřany v okrese Plzeň-jih. Nachází se asi 5 km na severovýchod od Dobřan. Prochází zde silnice II/627. V obci je evidováno 257 adres.^[3] V roce 2011 zde trvale žilo 347 obyvatel.^[4]

Šlovice leží v katastrálním území Šlovice u Plzně o rozloze 7,5 km²,^[5] na rozhraní vodních toků Radbuza a Úhlava, v nadmořské výšce 378 metrů.^[6]

V blízkosti dálnice D5 u Šlovic byla v roce 2008 postavena první a dosud jediná dálniční kaple v České republice – kaple Smíření.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1245.^[7] Váže se ke jménu Soběhrd, který pocházel z rodu Drslaviců, mimo jiné majitelů hradu Litice. Uvádí se, že prvním sídlem Soběhrda byla ves Šlovice. Roku 1343 majitel hradu Litice Rus IV. prodal ves Šlovice premonstrátskému klášteru v Chotěšově. Sedláci ve Šlovicích byli poddanými na chotěšovském panství až do zrušení kláštera v roce 1782. Od roku 1822 patřila obec do majetku knížete Alexandra von Thurn-Taxis z Řezna, který bývalé panství Chotěšov v tomto roce koupil. Rod Thurn-Taxisů vlastnil panství do roku 1925, kdy mu bylo zabráno státem podle záborového zákona.^[8]

V souvislosti s novou organizací politické správy v českých zemích zanikla v roce 1848 funkce rychtáře a v roce 1849 se v obci uskutečnily první volby do obecní samosprávy. Obec Šlovice byla přidělena k okresu Stod. Po druhé reorganizaci politické správy v roce 1868 připadla obec okresu Stříbro. V řízení okresu Stříbro byla obec do roku 1949. V době druhé světové války připadla obec do Sudet a české obyvatelstvo bylo vystěhováno. Dne 6. května 1945 projela obcí americká armáda, podruhé přijela jednotka americké armády 8. května a zdržela se až do 19. června 1945. Čeští obyvatelé se vrátili do obce a byl ustaven Národní výbor. Během let 1946 a 1947 bylo z obce vysídleno celkem 180 sudetských Němců. V roce 1949 vzniklo nové územní členění státu a obec Šlovice byla administrativně řízena Okresním národním výborem Plzeň-venkov, od roku 1960 byla zařazena do okresu Plzeň-jih. V dalších letech obec několikrát ztratila samostatnost, v letech 1964 až 1970 byla sloučena s Liticemi. Od roku 1980 je součástí města Dobřan.^[8]

Školství v obci

První německá škola ve Šlovicích byla zřízena po roce 1890. Ze začátku byla výuka prováděna v hospodářské usedlosti čp.  53 a prvním učitelem byl pan Kolman. V roce 1896 bylo rozhodnuto o postavení samostatné budovy pro německou školu. Ve škole se vyučovalo až do května 1945, poté byla budova využívána pro mateřskou školu a klubovnu. Budova byla zbourána v roce 1988. Česká škola působila v obci od roku 1929, kdy byla v hospodářské usedlosti čp. 36 zřízena dětská útulna a česká škola. Samostatná budova se začala stavět v listopadu 1937 a slavnostní otevření školy proběhlo 8. září 1938. Ale již 8. října byla školní výuka zrušena z důvodu obsazení obce německým vojskem. Vyučování bylo obnoveno v červnu 1945 na úrovni prvního stupně. Školní vyučování ve Šlovicích bylo ukončeno v roce 1976. Od té doby šlovické děti dojíždí do základní školy v Liticích a od páté třídy do 26. základní školy v Plzni. Bývalá budova školy byla dále využívána pro potřeby obce (např. dětský útulek, lékařská stanice, byt pro učitele, knihovna, zasedačka místní samosprávy). V současnosti je budova v soukromých rukou a slouží jako obytný dům.^[6]

Sbor dobrovolných hasičů

Usnesení o založení Sboru dobrovolných hasičů ve Šlovicích bylo přijato v červenci roku 1904. Prvním starostou sboru se stal starosta obce Josef Jaklin a prvním velitelem Josef Kriegelstein. Pro uložení hasičské stříkačky a náčiní byla postavena hasičská kůlna. O činnosti spolku v jeho počátcích nejsou žádné písemné informace, pouze v obecní kronice je zápis, že v roce 1920 byla vyhloubena šestimetrová nádrž pro protipožární účely. Dne 14. července 1929 se konala velká slavnost k 25. výročí založení sboru, při které bylo oceněno medailí patnáct zasloužilých členů sboru. První motorová stříkačka byla zakoupena v roce 1938. Činnost sboru dobrovolných hasičů byla přerušena druhou světovou válkou. Po ní vznikl ve Šlovicích v roce 1946 český hasičský sbor. Sbor pořádal kulturní akce, např. staročeské máje a vzpomínkové večery. V roce 1950 bylo založeno družstvo dorostu, ve stejném roce bylo hasičům předáno první auto. Nová hasičská zbrojnice byla postavena v roce 1970. Členové požární ochrany vykonávali velký počet brigádnických hodin na zvelebení obce, pořádali hasičské plesy a další kulturní aktivity v obci. I po roce 1990 zůstal sbor dobrovolných hasičů jediným spolkem v obci, který pořádá všechny kulturní, společenské, sportovní i brigádnické akce.^[9] V roce 2012 bylo postaveno nové společenské zařízení Centrum Šlovice, ve kterém je umístěna hasičská zbrojnice, společenský sál a knihovna.

Pamětihodnosti

Na návsi stojí památkově chráněná kaple z poloviny 19. století.^[10] Byla postavena v roce 1833 na místě zvoničky. V roce 1922 byla provedena její oprava, vyměněn krov a na střechu daný nový plech. V roce 1991 osazeny nové dřevěné dveře. Dne 1. července 1995 při oslavě 750 let obce byla kaple vysvěcena vikářem Antonínem Hýžou. V letech 1992 a 1995 byla kaple vykradena, z původního interiéru nezbylo nic. Dne 4. 11. 2003 byla kaple prohlášena kulturní památkou. V roce 2005 byla na opravu kaple získána dotace v rámci Programu stabilizace a obnovy venkova Plzeňského kraje a ve stejném roce byla kompletně opravena. Popis: Kaple má charakter drobné centrální pozdně barokní až klasicistní stavby s šestibokým půdorysem. Vstup s klenákem na vrcholu je půlkruhově zaklenutý. Dvě okna ve tvaru ležatého oválu i vstup lemuje šembrána. Fasáda je členěna soklem, profilovanou korunovou římsou a lizénami na nárožích. Střecha je jehlancová se sanktusovou vížkou se zvonem a krytou cibulovitou bání s křížem na vrcholu.^[11]

Kromě návesní kaple byly v obci postaveny ještě další čtyři kapličky. Tři z nich stály u hospodářských stavení a jedna v polích na cestě do Robčic.^[6] V roce 1903 byla postavena kaple u domu č. p. 42 u silnice směrem ze Šlovic na Klatovy. V roce 2018 byla restaurována majitelkou domu. V roce 1930 postavena kaple u domu č. p. 63 u silnice při vjezdu do Šlovic od Plzně. V roce 2015 byla restaurována současným majitelem domu a znovu vysvěcena. Je zasvěcena svatému Cyrilu a Metoději. V roce 1933 byla postavena majitelem hostince č. p. 12 kaplička v polích na cestě do Robčic, která dosud stojí a dále kaplička na pozemku u bývalého stavení č. p. 19, která byla v roce 1996 zbořena.^[11]

Další fotografie

• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0

  Rybník

• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0

  Silnice směrem na Plzeň

• 

  (c) Jan Polák, CC BY-SA 3.0

  Dálniční kaple

• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0

  Kaple na návsi

• 

  Kaple na návsi - interiér

• 

  Kaple na návsi - detail okna

• 

  Kaple na návsi - detail sanktusníku

• 

  Kaple u domu č. p. 63

• 

  Kaple u domu č. p. 63 - interiér

• 

  Kaple u domu č. p. 42

• 

  Kaple u domu č. p. 42 - interiér

• 

  Kaple v polích za obcí

Reference

Literatura

Kašpar, Karel: Šlovice – 750 let. 1245 – 1995. Městský úřad Dobřany 1995. 80 s.

Kašpar, Karel: 100 let SDH Šlovice. 1904 – 2004. Město Dobřany 2004. 52 s.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Šlovice na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Šlovice u Plzně na webu ČÚZK