Šmelnský bublák
Šmelnský bublák | |
---|---|
Šmelnský bublák červenopruhý | |
Základní informace | |
Země původu | Německo |
Využití | užitkovo-okrasný chov |
Stupeň prošlechtění | ušlechtilé plemeno |
Směr užitkovosti | okrasné plemeno |
Tělesná charakteristika | |
Tělesný rámec | střední |
Klasifikace a standard | |
Plemenná skupina | Barevní holubi, podskupina bubláci skupina EE: Bubláci |
multimediální obsah v kategorii na Commons |
Šmelnský bublák je plemeno holuba domácího pocházející z Německa, ze Saska a Durynska.[1][2] Vzhledem se podobá silnému holubovi skalnímu, je to tzv. holub polního typu. Jeho zvláštností je rozdvojený, případně až vidličnatý ocas, a hlasový projev, tzv. bublání. Je to vrkání přeměněné na dlouhotrvající zvuk připomínající vzdálené zurčení potoka, zvonění zvonů nebo bubnování. Tento rys je společný všem holubům bublákům. V seznamu plemen EE se řadí do plemenné skupiny bubláků a je zapsán pod číslem 0511.
Je to vzácné plemeno holuba, chované převážně pouze v Německu.[3] Je to silný holub, použitelný i do užitkově-okrasného chovu.[4] Oční duhovka je perlová, jen bílí holubi mají oči vikvové, tmavé. Křídla i ocas má šmelnský bublák dlouhé, s širokými pery. Ocas je tvořen nejméně 14 rýdovacími pery, obvykle jich bývá osmnáct a má tvar vidlice.[3] Běháky jsou opeřené krátkým peřím, které dosahuje až po prsty ptáka a tvoří tak tzv. punčošky. Vyskytuje se jen v menším počtu barevných rázů, obvykle je celobarevný.
Podobným plemenem je německý vidličnatoocasý bublák, který má místo punčošek bohaté rousy.[3]
Galerie
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Šmelnský bublák na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ BUREŠ, Jan; ZAVADIL, Rostislav. Příručka chovatele holubů. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1974. 322 s. Kapitola VII. Plemena holubů, s. 198–200. (česky)
- ↑ BUREŠ, Jan. Chov holubů. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1965. 338 s. Kapitola Přehled plemen holubů II. Bubláci, s. 158. (česky)
- ↑ a b c PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. Kapitola Šmelnský bublák, s. 90. (česky)
- ↑ HAVLÍN, Jiří, a kol. Domácí chov zvířat. 3. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1991. 338 s. ISBN 80-209-0189-2. Kapitola Kombinovaný chov užitkovo-okrasný, s. 187. (česky)
Literatura
- PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. (česky)
- HAVLÍN, Jiří, a kol. Domácí chov zvířat. 3. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1991. 338 s. ISBN 80-209-0189-2. (česky)
- BUREŠ, Jan; ZAVADIL, Rostislav. Příručka chovatele holubů. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1974. 322 s. (česky)
- BUREŠ, Jan. Chov holubů. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1965. 338 s. (česky)
Média použitá na této stránce
Autor: Mibas16, Licence: CC BY-SA 3.0
Schmöllner Trommeltaube, Blau mit schwarzen Binden
Autor: Mibas16, Licence: CC BY-SA 3.0
Schmöllner Trommeltaube, Muselköpfig Schwarz
Autor: Mibas16, Licence: CC BY-SA 3.0
Schmöllner Trommeltaube, Rotfahl
Autor: Mibas16, Licence: CC BY-SA 3.0
Schmöllner Trommeltaube, Blau mit weißen Binden