Šnajdrova vila
Šnajdrova vila | |
---|---|
Poloha | |
Adresa | Kladno, Česko |
Ulice | Saskova |
Souřadnice | 50°8′37,93″ s. š., 14°5′41,89″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 30617/2-4038 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Šnajdrova vila v Kladně v Saskově ulici čp. 1695 je dílem architekta Jaroslava Rösslera. Sloužila jako bydliště a zároveň tiskárna vydavatele Jaroslava Šnajdra (1872–1941). Je včetně pozemku památkově chráněna od roku 1958.
Historie
Po dokončení studií na vídeňské Akademii výtvarných umění Jaroslav Rössler roku 1910 vyprojektoval v duchu moderní české architektury několik domů v Kladně. Nejvýznamnějším projektem byl rodinný dům spojený s tiskárnou pro kladenského nakladatele Jaroslava Šnajdra. [1]
Jaroslav Šnajdr původně spoluvlastnil tiskárnu s Otakarem Janáčkem v Poděbradově ulici. Samostatnou koncesi získal v roce 1906, vydával periodika a později i knihy. V roce 1910 se oženil se studentkou farmacie, dcerou unhošťského lékárníka, a z téhož roku pochází projekt novostavby od Jaroslava Rösslera. Vila byla dokončena roku 1911. Obytný prostor je v ní propojen s tiskárnou a obchodními místnostmi. Šnajdr zde vybudoval úspěšné vydavatelství, známým se stal zejména vydáváním Rabíndranátha Thákura s grafickou úpravou Stanislava Kulhánka a Jaroslava Maříka. Dům byl v roce 1911 součástí rozsáhlé II. jubilejní dělnické výstavy v Kladně.
Po Šnajdrově smrti vedla podnik další léta jeho žena, od dubna 1946 do zániku vydavatelství roku 1947 syn Pravoslav Šnajdr.
Po roce 1948, kdy dům pozbyl svoji původní funkci, začal chátrat. Z obou stran domu byly odstraněny nápisy KNIHTISKÁRNA J. ŠNAJDRA, které upoutávaly zdálky pozornost. Původní vzhled byl úpravami změněn.
Od roku 1967 v bývalé tiskárně byla umístěna tržnice. Architektonický vzhled budovy byl výrazně narušen. Byly nejen odstraněny původní nápisy, vyměněna původní okna a vstupní dveře za hliníkové, byly omítnuty i původní režné cihly.
Po pádu komunismu byl dům restituován potomkům stavebníka, postupně byl opravován. Majitel domu v roce 1990 v přízemí zřídil obchod s elektronikou, ten byl roku 2023 zrušen.[2][3]
Popis
Vila vzdáleně připomíná dům pražského nakladatele Jana Laichtera z let 1908–1909 od architekta Jana Kotěry, Rösslerova učitele. Šnajdrův dům byl dokončen v roce 1911 a připojil se jako mimopražský projekt k moderním pražským nakladatelským domům Jana Laichtera, Jana Štence a Mojmíra Urbánka.
Architekt výborně propojil rodinnou část domu s tiskárnou a zároveň ji mistrně zasadil do okolní současně vznikající zástavby na rohu tehdy Amálské (dnes Saskovy) ulice a Nového náměstí (dnes Náměstí Svobody).
Dům je patrový s obchodem v přízemí a obytným prvním patrem, navazujícím na provozní budovu tiskárny, která měla samostatný vchod z dnešní Saskovy ulice. Do obytné části domu se vchází hlavními vstupními dveřmi z náměstí.
Styl moderní architektury charakterizuje kombinace režného cihlového zdiva a šedě omítnuté plochy. Dům upoutá i geometrickým rozvržením plochy domu v obou částech viděných zvenčí.
Směrem do náměstí jsou v obytné části domu v patře tři trojdílná okna, nad nimiž dříve býval nápis. Na střeše provozní části (část v Saskově ulici) byla vybudována zahradní terasa se zábradlím, do které se vcházelo z bytu.[2] Dosud je zahrada z větší části zachovalá, původní zábradlí však zaniklo.
Galerie
Zahradní terasa vily, dnešní stav
Původní schodiště v domě
Budova Šnajdrovy tiskárny
Pamětní deska na budově
Boční vstupní dveře do bývalé tiskárny
Reference
- ↑ HAVLOVÁ, Ester. 100 staveb: moderní architektura Středočeského kraje. Praha: Pro Středočeský kraj vydalo nakl. Titanic, 2006. 239 s. ISBN 80-86652-31-9. S. 82–83.
- ↑ a b https://pamatkovykatalog.cz/tiskarna-14281260
- ↑ VEVERKOVÁ, Irena. Procházky Kladnem. Kladno: Nezávislý novinář, 1999. 88 s. ISBN 80-86032-02-7. S. 68–70.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Šnajdrova vila na Wikimedia Commons
Literatura
- ŠPALEK, Ondřej. Historie Šnajdrovy tiskárny v Kladně. Kladenský deník. 2003. Roč. 8, č. 55, s. 17. ISSN 1212-5814.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Jrnka ka, Licence: CC BY-SA 4.0
Kladno, Šnajdrova tiskárna
Autor: Jrnka ka, Licence: CC BY-SA 4.0
Pamětní deska Šnajdrova tiskárna
Autor: Libuše Šímová, Licence: CC BY-SA 4.0
Šnajdrova tiskárna (Kladno), schodiště v domě
Bývalá Šnajdrova tiskárna na Kladně; nároží náměstí Svobody (vpravo) a Saskovy ulice (vlevo). Památkově chráněný objekt, organicky propojující přízemní tiskařskou provozovnu v části levé s patrovou vilou obytné a obchodní funkce v části pravé. Pro knihtiskaře a nakladatele Jaroslava Šnajdra navrhl a provedl Jaroslav Rössler v roce 1911. Kombinace režného cihlového zdiva a šedé omítky vychází z ducha stavitelova učitele Jana Kotěry.
Autor: Jrnka ka, Licence: CC BY-SA 4.0
Šnajdrova vila vstupní dveře do bývalé tiskárny
Autor: Libuše Šímová, Licence: CC BY-SA 4.0
Šnajdrova vila (Kladno), zahradní terasa