Šokan Valichanov
| Šokan Valichanov | |
|---|---|
 | |
| Narození | listopad 1835 Sarykol District |
| Úmrtí | 10. dubna 1865 (ve věku 29 let) nebo říjen 1865 (ve věku 29 let) Almatinská oblast |
| Příčina úmrtí | tuberkulóza |
| Místo pohřbení | Almatinská oblast |
| Alma mater | Kadetní sbor z Omsku |
| Povolání | antropolog, historik, voják, cestovatel, etnograf, orientalista, pedagog a umělec |
| Ocenění | Řád sv. Vladimíra 4. třídy |
| Rodiče | Čingiz Ualijevič Valichanov |
| Rod | Čingizové |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šokan Čingisovič Valichanov či Šokan Šingisuly Valichanuly, rusky Чокан Чингисович Валиханов, kazašsky Шоқан Шыңғысұлы Уәлиханұлы, původním jménem Muhammed Kanafija, kazašsky Мұхаммед Қанафия (listopad 1835, Kušmurun — duben nebo říjen 1865)[1] byl kazašský etnograf, folklorista, historik, cestovatel a geograf, zakladatel moderní kazašské historiografie a etnografie.
Život
Vystudoval vojenskou akademii v Omsku a jako voják ruské armády se zúčastnil několika významných geografických výprav (např. ke kyrgyzskému jezeru Issyk-kul v letech 1855–56) i tzv. Velké hry (britsko-ruského konfliktu ve Střední Asii). Zemřel v 29 letech.
Byl přítelem Fjodora Michajloviče Dostojevského,[1] zachovala se jejich vzájemná korespondence.[2] V kazašském městě Semej mají i společnou sochu.
Dílo
Ve svých pracích se zabýval především dějinami Kazachů a jejich tradičním šamanismem. S kazašskými tradicemi byl ve styku od dětství, vyrostl v tradiční jurtě.[3] Uspořádal též velké básnické dílo, kyrgyzský epos Manas (Манас дастаны).[1]
Byl představitelem snah o poevropštění Kazachstánu a naopak kritikem jeho islamizace. Šochan Valichanov byl jeho literární pseudonym, který posléze přijal za občanské jméno.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Арапов, Д. Ю.; Айшах, О. Т. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2020-03-26]. Heslo ВАЛИХА́НОВ. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-28. (rusky)
- ↑ Futrell, Michael. Dostoyevsky and Islam (And Shoqan Walikhanov). The Slavonic and East European Review. Vol. 57, No. 1 (1979)
- ↑ Archivovaná kopie. www.valikhanov.si.edu [online]. [cit. 2015-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-10.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šokan Valichanov na Wikimedia Commons - Životopis na ruských stránkách Ljudi
Média použitá na této stránce
Black-and-white portrait of Chokan Valikhanov