Šonov

Šonov
Dům čp. 37
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Broumov
Obec s rozšířenou působností	Broumov (správní obvod)
Okres	Náchod
Kraj	Královéhradecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°35′27″ s. š., 16°24′6″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	295 (2024)[1]
Rozloha	20,72 km²[2]
Katastrální území	Šonov u Broumova
Nadmořská výška	460 m n. m.
PSČ	549 71
Počet domů	130 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Šonov 318 549 71 Šonov u Broumova sonov@obec.cz
Starostka	Monika Hornychová
Oficiální web: www.sonov.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Šonov
Další údaje
Kód obce	574511
Kód části obce	162906
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šonov (německy Schönau) je obec nedaleko Broumova v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Žije zde 295^[1] obyvatel. Je to obec s největší délkou (přes sedm kilometrů) a největší rozlohou katastrálního území na Broumovsku.^[4] Hranice katastrálního území obce je z větší části totožná s česko-polskou státní hranicí.^[5]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1300. Velká dvouřadá lánová ves patřila od počátku broumovskému klášteru a osídlena byla osadníky německého původu. Místní obyvatelé byli povinováni dodávat do broumovského kláštera dřevo. V letech 1325–1725 v obci stál dřevěný kostel, zasvěcený svatému Janu Evangelistovi. Ten byl po požáru v roce 1725 nahrazen zděným kostelem, u kterého bylo změněno patrocinium na zasvěcení svaté Markétě. V roce 1680 se místní účastnili povstání nevolníků. V roce 1776, kdy byla v obci zavedena čísla popisná, se zde nacházelo 245 domů.^[4]

Roku 1885 byl Šonov spojen s Broumovem silnicí, která se stala hlavní komunikací jinak víceméně velmi izolované vesnice s ostatním světem a takto slouží stále. V roce 1914 byla vesnice elektrifikována.

V letech 1938 až 1945 byla obec přičleněna (v důsledku uzavření Mnichovské dohody) k nacistickému Německu.^[6] Během druhé světové války zahynulo 58 mužů a jedna žena ze Šonova. V roce 1945 obcí postupně prošla nacistická i sovětská armáda, přičemž při obou průchodech docházelo k rabování. V září téhož roku bylo odsunuto prvních 170 obyvatel obce.^[4] Po odsunech byla vesnice sice dosídlena Čechy, nikdy však již nedosáhla předválečného počtu obyvatel. Obec byla po roce 1945 rozdělena na "horní" a "dolní" část, přičemž v každé fungovalo samostatné zemědělské družstvo. K opětovnému sjednocení obce pak došlo v roce 1960. Řada stavení v obci postupně zpustla, včetně původně výstavní fary, která od roku 1945 již nesloužila svému účelu (o tom, co se dělo kolem fary viz níže) a postupně se změnila ve zříceninu. Dlouhodobě neobsazená šonovská farnost byla nakonec k 1. lednu 2010 administrativně zrušena a její území začleněno do sousední farnosti broumovské.

Bezprostředně po osvobození Československa došlo ve vsi k násilnostem. V srpnu 1945 byli odvlečeni ze šonovské fary a v lese za obcí zastřeleni dva broumovští benediktini: místní emeritní farář Alban J. Prause a jeho nástupce Ansgar A. Schmitt.^[7] Současně byla fara vyrabována. Ač se objektivně ničím neprovinili, za jejich smrt nebyl nikdo nikdy potrestán, neboť na čin byla vztažena beztrestnost podle zákona č. 115/1946.

• Kamenec, navržená k ochraně v rámci Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Jedná se o skály, skalní sruby a výchozy andezitoidů (melafyrů). Zdejší masív je tvořen černošedými weiselbergity, které z hlediska chemického složení jsou označovány za nejbazičtější horniny permokarbonského vulkanismu.^[8]
• Rudný vrch (654 m ), který se nachází severovýchodně od severního konce Šonova^[9]
• Vysoká skála, která se nachází v nejsevernějším výběžku katastrálního území Šonova. Jedná se o výrazný skalnatý hřbet tvořený tufy a permskými vulkanity – ignimbrity.^[10]
• Takzvaná „Šonovská sopka“ na vrchu Homole (649 m) východně od obce, zhruba 500 metrů od česko-polské státní hranice^[11]

V roce 1930 žilo v obci 63 sedláků, 78 domkářů, 44 obchodníků a živnostníků a 110 dělníků.^[4] Do roku 1945 žila v obci většina obyvatel německé národnosti.

Převážná část obyvatelstva byla katolického vyznání. Žilo zde také 50 až 60 baptistů, kteří byli po 2. světové válce odsunuti.^[12]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. února 2006.^[15]

U vesnice byly v provozu dva lomy, jeden porfyrový a druhý melafyrový. Byly učiněny dva pokusy o těžbu uhlí, první v roce 1872 a druhý v letech 1901–1902. Oba byly neúspěšné.^[4]

• Kostel svaté Markéty^[16]
• Fara čp. 83,^[17] postavena v roce 1782 farářem K. Kurzem, náklady na stavbu činily 3 000 zlatých. Fara stojí na místě starší dřevěné fary, která byla postavena v roce 1674 a v roce 1775 vyhořela.^[18][19]
• Hřbitov s kaplí Panny Marie Růžencové. Hřbitov se rozkládá kolem místa, kde stával původní, částečně dřevěný kostel. Ten v roce 1775 vyhořel a na jeho místě stojí kaple Panny Marie, zbudovaná v novogotickém slohu. Strop je vyzdoben malbami náchodského malíře Františka Šrůtka z roku 1878. Hřbitov je ohraničen kamennou zdí, která byla opravena v roce 2009. Oprava byla financována z dotace Královéhradeckého kraje, daru nizozemské rodiny Verstappen a z rozpočtu obce Šonov. Vedle vstupní brány je márnice. Další branka ve zdi je směrem k bývalé faře.
• Šonovská kaplička je na úbočí Javořích hor naproti kostelu sv. Markéty. Kaple byla opravena v červnu a červenci roku 2014 nákladem obce Šonov, Ministerstva pro místní rozvoj České republiky a zemědělského družstva Šonov u Broumova. Celkové náklady činily 241 365 Kč.^[20]
• Další kaple se nachází za jižní částí obce u cesty na horu Ptačí vrch.^[21]
• Venkovská usedlost čp. 34^[22]
• Venkovská usedlost čp. 158^[23]
• Venkovská usedlost čp. 255^[24]

• Pomník osvobození se nachází před budovou mateřské školy ve středu obce.^[25]
• V obci a jejím okolí se nachází asi dvacet křížků a soch (databáze Drobné památky Broumovska jich uvádí 18^[26])
  • Pilíř se sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1799^[27]

• 
  Kostel svaté Markéty
• 
  Hasičská zbrojnice
• 
  Hřbitovní kaple Panny Marie

Šonov v Broumovském urbáři z roku 1676

• BERGMAN, Petr; BURIAN, Martin; JEŘÁBKOVÁ, Jana. Broumovsko. Interpretace kulturního a historického dědictví na Broumovsku. Broumov: TUŽ se, Broumovsko!, 2003. 151 s. ISBN 80-239-4043-0. 
• CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. Dostupné online. Kapitola Šonov (Schönau), s. 294–302. 
• DIMTEROVÁ, Gertruda; KAHLEROVÁ, Hildegarda; KAHLER, Adolf. Obec Šonov. Forchheim: Heimatkreis Braunau 78 s. Dostupné online.  Archivováno 20. 5. 2018 na Wayback Machine.
• KOŠŤÁL, Zdeněk. Dějiny Broumova a Broumovska. Broumov: Městský národní výbor Broumov, 1990. 148 s. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Šonov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Šonov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Šonov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)