Šota Čočišvili
| Šota Čočišvili | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | შოთა ჩოჩიშვილი |
| Narození | 10. července 1950 Kvareli |
| Úmrtí | 27. srpna 2009 (ve věku 59 let) Gori |
| Příčina úmrtí | leukemie |
| Povolání | judista a profesionální wrestler |
| Ocenění | Řád čestného odznaku zasloužilý mistr sportu SSSR |
| Politická strana | Komunistická strana Sovětského svazu |
| Děti | Ramaz Čočišvili |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Judo na LOH | ||
| zlato | LOH 1972 | polotěžká váha |
| bronz | LOH 1976 | bez rozdílu vah |
| MS v judu - bez rozdílu vah | ||
| bronz | MSbrv 1975 | bez rozdílu vah |
| ME v judu - bez rozdílu vah | ||
| stříbro | MEbrv 1973 | bez rozdílu vah |
| stříbro | MEbrv 1974 | bez rozdílu vah |
| stříbro | MEbrv 1975 | bez rozdílu vah |
| bronz | MEbrv 1977 | bez rozdílu vah |
Šota Čočišvili (gruzínsky: შოთა ჩოჩიშვილი), (10. červenec 1950, Gvlevi, Sovětský svaz – 27. srpen 2009, Gori, Gruzie) byl reprezentant Sovětského svazu v judu. V roce 1972 získal zlatou olympijskou medaili. Původem byl Oset.
Sportovní kariéra
Úspěchy
- olympijský vítěz z roku 1972
Zajímavosti
Jako každý chlapec z gruzínské vesnice trávil volné chvíle zápasením v gruzínském zápase (kartuli tžidaoba). V roce 1964 po úspěchu krajanů Kiknadzeho a Čikviladzeho na olympijských hrách v Tokiu poprvé vyzkoušel judo. Pod vedením Gurama Papitašviliho se začátkem 70. let dostal do sovětské reprezentace, kterou vedl Vladimir Andrejev.
V roce 1972 bojoval o pozici reprezentační jedničky s Jevgenijem Soloduchinem. Na mistrovství Evropy konaném v květnu se mělo rozhodnout kdo z nich bude startovat na olympijských hrách v Mnichově. Čočišvili prohrál ve čtvrtfinále s Parisim a ke všemu si hnul s krční páteří. Soloduchin bral bronz a nominaci vyhrál. Jenže pár dní před hrami dostal akutní zánět slepého střeva a nakonec do Mnichova odjel Čočišvili. Nesmrtelnost si získal ve druhém kole vítězstvím nad tehdejším suverénem Sasaharou a to krásným technickým judem. Něco podobného zopakoval v roce 2004 Elco van der Geest, ale ten zlatou medaili nakonec nezískal. Historii nezajímá, že měl v turnaji obrovské problémy s defenzivním stylem Brita Starbrooka, se kterým dokonce ve čtvrtfinále prohrál. Ve finále nad ním však zvítězil a stal se prvním sovětský/gruzínským olympijským vítězem v judu.
Zlatá olympijská medaile, milá a usměvavá tvář mu vynesla doma obrovskou popularitu. Tehdy se však začala naplno projevovat jeho slabší životospráva. V zemi, kde je prostřený stůl a přípitky na denním pořádku to měl složité. Nedokázal držet váhu a tak se stal specialistou na kategorii bez rozdílu vah. Ve finálových kolech většinou fyzicky na své soupeře nestačil a nikdy se mu nepodařilo vybojovat další zlatou medaili. Na mistrovství světa startoval pouze jednou. V roce 1975 kuriózně prohrál s Japoncem Uemurou ve třetím kole. Uemuru krásně hodil v polovině zápasu a rozhodčí zakřičel ippon. Domníval se, že je konec a těšil se na zemi. Najednou si uvědomil, že ho Japonec drží v osae-komi. Rozhodčí si totiž hodnocení rozmyslel a Japonci držení odpočítával.[1] S Uemurou svedl vyrovnaný souboj za rok na olympijských hrách v Montrealu v semifinále. Rozhodčí nakonec poslali do finále Japonce. Bronzová medaile byla tehdy zklamáním.
Sportovní kariéru ukončil po sezoně 1977. V roce 1979 ho tehdejší reprezentační trenér Genandij Kaletkin přemlouval k návratu kvůli olympijských hrám v Moskvě. Cítil se však unavený vrcholovým sportem a nabídku odmítl. Osobností gruzínského sportu zůstal až do své předčasné smrti v roce 2009.
Jeho syn Ramaz pokračoval v jeho úspěších na přelomu tisíciletí.
Výsledky
Váhové kategorie
| Turnaj | 1972 | 1973 | 1974 | 1975 | 1976 | 1977 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | |
| polotěžká/těžká váha | ||||||
| Olympijské hry | 1. | – | – | – | dns | - |
| Mistrovství světa | – | dns | – | dns | – | - |
| Mistrovství Evropy | úč. | dns | dns | dns | dns | dns |
Bez rozdílu vah
| Turnaj | 1972 | 1973 | 1974 | 1975 | 1976 | 1977 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | |
| Olympijské hry | dns | – | – | – | 3. | - |
| Mistrovství světa | – | dns | – | 3. | – | - |
| Mistrovství Evropy | dns | 2. | 2. | 2. | dns | 3. |
Podrobnější výsledky
Olympijské hry
| Rok | Kategorie | 1/32 | 1/16 | čtvrtfinále | semifinále | opravy | opravy | předfinále/o bronz | finále | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| LOH 1972 | polotěžká váha | výhra – (fus) | výhra – 5:10/isn Fumio Sasahara | prohra – (yus) David Starbrook | – | výhra – 1:37/? Pierre Albertini | výhra – 2:36/? Jimmy Wooley | výhra – 1:05/una Paul Barth | výhra – (yus) David Starbrook | |
| LOH 1976 | bez rozdílu vah | výhra – (fus) | výhra – waz/una Radomir Kovačević | výhra – kok/hiz Vladimír Novák | prohra – (yus) Haruki Uemura | – | – | výhra – kok/una Jean-Luc Rougé | - |
Mistrovství světa - bez rozdílu vah
| Rok | 1/64 | 1/32 | 1/16 | čtvrtfinále | semifinále | opravy | opravy | o bronz | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| MS 1973 | nestartoval | ||||||||
| MS 1975 | výhra – (fus) | výhra – (fus) | prohra Haruki Uemura | – | – | výhra Jean-Pierre Tripet | výhra Jan Bosman | výhra Imre Varga | |
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šota Čočišvili na Wikimedia Commons - Šota Čočišvili v databázi Olympedia (anglicky)
- Judo FactFiles
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
.svg)
.svg)
.svg)
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
.svg)
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
.svg)
Variant version of a flag of Japan, used between January 27, 1870 and August 13, 1999 (aspect ratio 7:10).
Olympijská vlajka
.svg)
Flag of South Korea (1949-1984)
.svg)
Flag of Belarus 1995-2012
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
.svg)
The flag of Brazil from 1968 to 1992 with 23 stars.
LG3 1972 Wire Photo DAVID COLIN STARBROOK SHOTA CHOCHOSHVILI Olympic Judo Flip