Španělská Východní Indie
Španělská Východní Indie Indias orientales españolas
| |||||||||||||||
Hymna Marcha Real | |||||||||||||||
Motto Plus ultra | |||||||||||||||
Geografie | |||||||||||||||
Rozloha | cca 300 000 km² | ||||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||||
Počet obyvatel | |||||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||||
monarchie | |||||||||||||||
španělský real | |||||||||||||||
Vznik | 1565 – podrobení domorodých kultur | ||||||||||||||
Zánik | 1898 – španělsko-americká válka | ||||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||||
|
Španělská Východní Indie (Indias orientales españolas) byla španělská kolonie v asijsko-pacifickém regionu mezi roky 1565 a 1898. Správním střediskem bylo město Manila na ostrově Luzon, kolonie zahrnovala kromě samotných Filipín i mikronéské ostrovy Mariany a Karolíny, po jistý čas i část Tchaj-wanu a několik moluckých ostrovů. Území bylo Španěly spravováno jako generální kapitanát Filipíny a královská audiencie Manila.
Nejvyšší představitel Španělské Východní Indie měl titul „generální guvernér“ a zastával pozice nejvyššího soudce v rámci královské audiencie a generálního kapitána v rámci generálního kapitanátu.
Dějiny kolonie
Prvním zástupcem španělské koruny na ostrovech byl objevitel Fernão de Magalhães, který na Filipínách přistál po plavbě po Tichém oceánu v roce 1521 a také zde zemřel.[2] Po něm následovalo několik španělských pokusů o podmanění domorodého obyvatelstva, ale conquista souostroví byla dovršena až roku 1565 zásluhou Miguela Lópeze de Legazpi, který zde založil první španělskou trvale obývanou osadu (dnešní Cebu City).[3][4] Do konce 16. století začaly na souostroví působit řády augustiniánů, františkánů, jezuitů a dominikánů, které tvořily hlavní sílu ekonomického, politického, sociálního a kulturního života kolonie.[5]
Mezi roky 1565 a 1821 byla Španělská Východní Indie součástí místokrálovství Nové Španělsko, mezi Manilou a Acapulcem (dnešní Mexiko) fungovaly pravidelné výpravy galeon naložených zbožím, které se přepravovalo přes mexickou pevninu a se následně přes Atlantik plavilo do Španělska (tzv. manilská galeona). Mezi roky 1762 a 1764 byla Manila v britských rukou. Po mexické válce za nezávislost (v rámci hispanoamerických válek za nezávislost byla podřízena Španělská Východní Indie přímo Madridu. Roku 1898 přešly Filipíny a Guam po prohrané španělsko-americké válce a podepsání pařížské mírové smlouvy do rukou Spojených států amerických, přičemž zbytek mikronéských ostrovů prodali Španělé o rok později Němcům, kteří nabyté ostrovy začlenili do své kolonie Německá Nová Guinea.
Královská audiencie
Ve španělské koloniální říši představovaly královské audiencie nejvyšší soudní dvůr španělské koruny v daném území. Na Filipínách byla audiencie formálně ustanovena v Manile roku 1583,[6][7] reálně však začala fungovat o rok později. Audiencie měla svého předsedu, několik soudců (španělsky oídores), státního zástupce a dále pak větší množství úředníků.
Fotogalerie
- Mapa Nového Španělska v největším rozmachu
- Mapa Španělské Východní Indie z roku 1858
- Pevnost v městě Cebu, založeném roku 1565
Reference
- ↑ Population of the Philippines Census Years 1799 to 2010 [online]. National Statistic Coordination Board of Philipines [cit. 2013-11-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Felipe II y la conquista política, militar y espiritual de China [online]. Juan Hernández Hortigüela [cit. 2013-11-21]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Perlas del Pacífico. Legazpi y la conquista de las Filipinas. [online]. Sociedad geográfica espanola [cit. 2013-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-28. (španělsky)
- ↑ Philippines - The Spanish period [online]. Encyclopædia Britannica [cit. 2013-12-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lic. Enrique Baltar Rodríguez. Filipinas en el contexto del sistema colonial espanol [online]. [cit. 2013-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-27. (španělsky)
- ↑ Contexto histórico - El Imperio Espanol - Organizacion - Audiencias [online]. Portal de Archivos espanoles (Ministerio de educación, cultura y deporte) [cit. 2013-11-21]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ C. H. Cunninghan. The Audiencia in the Spanish colonies - as illustrated by the Audiencia of Manila (1583-1800) - oddíl [17] [online]. University of California [cit. 2013-11-21]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Španělská Východní Indie na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
No official flag.
Autor: previous version User:Ignaciogavira ; current version HansenBCN, designs from SanchoPanzaXXI, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Spain (1785-1873 and 1875-1931)
US Flag with 45 stars. In use 4 July 1896–3 July 1908. Created by jacobolus using Adobe Illustrator, and released into the public domain. This flag was used during the Spanish-American War.
US Flag with 45 stars. In use 4 July 1896–3 July 1908. Created by jacobolus using Adobe Illustrator, and released into the public domain. This flag was used during the Spanish-American War.
Autor: Barbudo Barbudo, Licence: CC0
Orthographic map of Spanish East Asia.
Autor: Eddo, Licence: CC BY-SA 3.0
Anachronistic map of New Spain, built from Image:New_Spain.png by myself and released on multi-licence (GFDL and CC-BY 2.5). This image includes the territory of Louisiana, annexed to the Spanish Empire in 1763 after the Seven Years' War, but then given back to France in 1801. The areas in light green were territories claimed by Spain.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Fort San Pedro, Cebu City, Philippines.
Picture taken by Magalhães on March 23 2006Autor: Heralder, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of Arms with the Badge of the Spanish East Indies
The flag of the Silang Revolt that occurred in the 18th century.
Autor: previous version User:Ignaciogavira ; current version HansenBCN, designs from SanchoPanzaXXI, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Spain (1785-1873 and 1875-1931)
Autor: NACLE, Licence: CC BY-SA 4.0
Mapa de la capitanía general de Filipinas
Carta de España de Bachiller con todas sus posesiones de ultramar e islas adyacentes 1858, Fragmento: Islas Marianas,Palaos y Carolinas (Oceanía)