Španělské Maroko

Španělské Maroko Protectorado español de Marruecos حماية إسبانيا في المغرب (Himájat Isbánijá fí al-Maghrib) ←  ←  1912–1956  →  →  → vlajka znak
Hymna Marcha Real
Geografie
Hlavní město	Tetuán
Rozloha	20 948 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	795 200[1] (1942)
Národnostní složení	Arabové, Španělé
Jazyky	španělština (úřední), berberské, arabština, haketia
Náboženství	islámské (majoritní), římskokatolické, judaistické
Státní útvar
Státní zřízení	protektorát
Mateřská země	Španělsko
Měna	španělská peseta
Vznik	30. březen 1912
Zánik	5. duben 1956
Státní útvary a území
Předcházející Marocký sultanát Rífská republika Následující Rífská republika Mezinárodní zóna Tanger Marocké království

Španělské Maroko, oficiálním názvem Španělský protektorát v Maroku (španělsky Protectorado español de Marruecos; arabsky حماية إسبانيا في المغرب, Himájat Isbánijá fí al-Maghrib), bylo kolonií-protektorátem Španělska v severní části území dnešního Maroka. Ustanoveno bylo 30. dubna 1912, kdy byla podepsána Dohoda z Fezu, ve které marocký sultán Abdelhafid předal vládu a moc nad svou zemí Francii a Španělsku, které zde zřídily své protektoráty. Francie si přisvojila většinu Maroka jako tzv. Francouzské Maroko a Španělsko za svůj protektorát prohlásilo středomořské pobřeží, kde v té době žila nezanedbatelná menšina Španělů.

Rozloha Španělského Maroka byla zhruba 20 000 km², ale jen 14 % bylo možno obdělávat. Zbytek území zabíraly hory a aridní oblasti. Hlavním městem byl Tetuán.

Město Tanger mělo od smlouvy z Fezu mezinárodní status. Během druhé světové války v letech 1940–1945 byl Tanger pod kontrolou Španělů. V roce 1956, kdy získalo Maroko nezávislost, byl Tangeru jeho speciální status odňat a město se stalo součástí Marockého království.

2. března 1956 získalo Francouzské Maroko nezávislost na Francii. Španělské Maroko se k novému státu připojilo 7. dubna téhož roku a k tomuto datu tedy španělský protektorát přestal existovat. Města Ceuta a Melilla společně s několika menšími ostrovy však zůstaly pod španělskou korunou. Maroko si dodnes tato města a ostrovy nárokuje.

• KLÍMA, Jan; Dějiny španělské Afriky a Rovníkové Guineje. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2017, ISBN 978-80-7422-616-8

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Španělské Maroko na Wikimedia Commons