Španělština
Španělština (español) | |
---|---|
Mapa rozšíření jazyka | |
Rozšíření | |
Počet mluvčích | 570 milionů rodilých mluvčích (2. místo) |
Klasifikace |
|
Písmo | Latinka |
Postavení | |
Regulátor | Sdružení akademií španělského jazyka (Asociación de Academias de la Lengua Española) |
Úřední jazyk | |
Kódy | |
ISO 639-1 | es |
ISO 639-2 | spa (B) spa (T) |
ISO 639-3 | spa |
Ethnologue | SPN |
Wikipedie | |
es.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Španělština (neboli kastilština) je jeden z nejrozšířenějších světových jazyků. Spadá do kategorie románských jazyků. Španělština je úředním jazykem ve Španělsku, ve většině států Jižní a Střední Ameriky a v Rovníkové Guineji, velmi rozšířená je také ve Spojených státech, na Filipínách a v mnoha dalších zemích světa. Počet rodilých mluvčích se pohybuje okolo 500 miliónů. Po čínštině je to druhý nejpočetnější rodný jazyk na světě.
Vznik a vývoj jazyka
Jazyky Pyrenejského poloostrova se většinou vyvinuly z lidové latiny římských provincií Hispania Citerior a Hispania Ulterior. Po vpádu Arabů v 8. století se ustavily dva regiony s odlišným jazykovým vývojem: jižní Al-Andalus hovořil dialekty ovlivněnými arabštinou, které jsou shrnovány pod pojem mozarabština, zatímco na křesťanském severu, ovlivněném gótskou kulturou, se kromě kastilštiny postupně vyvinula katalánština, asturština, aragonština a galicijština.
Původní kastilský dialekt vznikal v raném středověku v oblasti mezi Burgosem a Kantábrií, ovlivňován jednak arabštinou od jihu, jednak katalánštinou a baskičtinou od severovýchodu. Po celém poloostrově se rozšířil díky reconquistě. V 15. století, během procesu sjednocení španělských království, vydal Antonio de Nebrija v Salamance svůj spis Grammatica. Jde o první pojednání o kastilské gramatice a zároveň o první gramatiku vulgárního (lidového) jazyka v Evropě. Nejstarším textem v kastilštině jsou pak Glosas Emilianenses, sepsané baskickými mnichy.
Od doby vlády Karla I. v 16. století je pro kastilštinu používán častěji název španělština (jakožto jazyk, jímž se domluví všichni obyvatelé sjednocených španělských království). Přes různé polemiky, které s různou silou trvají dodnes, uvádí Slovník španělského jazyka Královské akademie výrazy kastilština a španělština jakožto synonyma.
Nejvýraznější fonologické změny oproti latině představují hláskové změny (lat. vita → špan. vida – život, iuventus → juventud – mládí), diftongizace (terra → tierra – země) či palatalizace.
Charakteristika jazyka
Abeceda a výslovnost
Španělština se zapisuje latinkou, ke které se přidává znak ñ; používají se spřežky ch a ll. Španělská abeceda tak v současné době sestává z 29 písmen:
A, B (be), C (ce), CH (che), D (de), E, F (efe), G (ge), H (hache), I (i latina), J (jota), K (ka), L (ele), LL (elle), M (eme), N (ene), Ñ (eñe), O, P (pe), Q (cu), R (erre), S (ese), T (te), U, V (uve), W (uve doble / doble u), X (equis), Y (i griega), Z (zeta).
Přízvučné samohlásky se označují čárkou (á, é, í, ó, ú); nečtou se dlouze, ale při výslovnosti se na ně klade důraz, tzv. akcent. Přízvuk se označuje pouze tehdy, je-li nepravidelný, tj. nestojí li na předposlední slabice, resp. na poslední slabice ve slovech zakončených na souhlásku kromě n a s. Při výslovnosti platí, že ch se vždy čte jako /č/, j se čte vždy jako /ch/, c+a, o, u se čte vždy jako /ka,ko,ku/, c+e, i se v evropské španělštině čte jako /θe, θi/ a v americké španělštině jako /se, si/, g+a,o,u se čte vždy jako /ga,go,gu/, g+e, i se čte vždy jako /che,chi/, gua, guo se čte vždy jako /gua, guo/, gui, gue se čte vždy jako /gi,ge/, h se nikdy nečte, qu se čte vždy jako /k/, z se v evropské španělštině čte jako /θ/ a v americké španělštině jako /s/.
Dříve se používala i tzv. cedilla (pro písmeno ç), která se dodnes používá např. ve francouzštině či turečtině.
Americká španělština se liší užitím písmena „x“, jež pochází z indiánských jazyků v Mexiku a čte se podobně jako české [š]. Název Mexiko vychází ze jména jedné domorodé skupiny, jíž byli Mexikové (čteno [Mešikové]). Vlivem dalších hláskotvorných změn se dnes Mexiko vyslovuje jako [Mechiko], Mexičané někdy dokonce používají zápis Méjico, který odpovídá pravidlům současné španělské fonetiky. Ve starších písemných pramenech se setkáváme s písmenem „x“, čteným jako [ch] (například Don Quixote místo Don Quijote) – toto pravidlo je však již archaické. Písmeno „x“ se pak čte jako /š/ při přepisu výrazů původních latinskoamerických kultur (např. slovo „Xaman“ pochází z mayštiny a čte se [šaman], jde o ekvivalent slova „sever“, důležitý pojem v mayském rituálním náboženství).
Písmeno | Název | Výslovnost (IPA) | Česky | Alofony |
---|---|---|---|---|
a | a | [a] | „a“ | |
b | be, be alta, be larga, be grande, be labial | [b] | „b“, „v“ | [β], [p] |
c | ce | [k]; [θ]/[s] | „k“, „s“ | |
ch | che | [tʃ] | „č“ | |
d | de | [d] | „d“ | [ð] |
e | e | [e] | „e“ | [ɜ] |
f | efe | [f] | „f“ | |
g | ge | [g]; [x] | „g“, „ch“ | [ɣ] |
h | hache | — | — | |
i | i, i latina | [i] | „y“, „j“ | [j], [ʝ] |
j | jota | [x] | „ch“ | |
k | ka | [k] | „k“ | |
l | ele | [l] | „l“ | |
ll | elle | [ʎ]~[ʝ] | „ľ~j“ („ď“) popř.(„dž“) („ž“) („š“) | |
m | eme | [m] | „m“ | |
n | ene | [n] | „n“ | [m] |
ñ | eñe | [ɲ] | „ň“ | |
o | o | [o] | „o“ | [ɔ] |
p | pe | [p] | „p“ | |
qu | cu | [k] | „k“ | |
r | ere / erre | [r], [ɾ] | „r“, „rr“ | |
rr | erre (errre) | [r], [ɾ] | „rr“ , „rrr“ | |
s | ese | [s] | „s“ | |
t | te | [t] | „t“ | |
u | u | [u] | „u“ | [w] |
v | uve, ve baja, ve corta, ve chica, ve chiquita, ve pequeña , ve labiodental | [b] | „b“, „v“ | [β] |
w | uve doble, ve doble, doble ve, doble u | [u] | „u“ | |
x | equis | [ekis] | „ks“ | [s] |
y | ye, i griega | [i], [ʝ] | „y“, „j“ („ď“) | [j] |
z | zeta, zeda, ceta | [ɵ]/[s] | „s“ |
Gramatika
Španělské jméno, stejně jako v dalších románských jazycích, rozlišuje pouze dva rody: mužský a ženský. Slovesný systém je poměrně bohatý; kromě indikativu (indicativo) má široké použití subjunktiv (subjuntivo). V indikativu pak například pro vyjádření minulosti existuje několik časů – minulý prostý (indefinido), minulý složený (préterito perfecto), souminulý (imperfecto), předminulý (pluscuamperfecto). Tyto všechny minulé časy existují jak v prostém, tak v průběhovém tvaru.
Členy
Člen | Určitý | Neurčitý | ||
---|---|---|---|---|
Mužský rod | ||||
Ženský rod |
Unos, unas se nepoužívá ve smyslu neurčitého členu, ale znamená několik (unos hombres = několik mužů).
Zájmena
Osoba | singular | plural |
---|---|---|
1. osoba | yo | nosotros/nosotras |
2. osoba | tú | vosotros/vosotras |
3. osoba | él/ella/ello | ellos/ellas |
onikání | usted | ustedes |
Číslovky
1 | un(o)/una | 11 | once | 10 | diez |
---|---|---|---|---|---|
2 | dos | 12 | doce | 20 | veinte |
3 | tres | 13 | trece | 30 | treinta |
4 | cuatro | 14 | catorce | 40 | cuarenta |
5 | cinco | 15 | quince | 50 | cincuenta |
6 | seis | 16 | dieciséis | 60 | sesenta |
7 | siete | 17 | diecisiete | 70 | setenta |
8 | ocho | 18 | dieciocho | 80 | ochenta |
9 | nueve | 19 | diecinueve | 90 | noventa |
0 | cero | 100 | cien (ciento) | 1000 | mil |
200 | doscientos | 500 | quinientos | 1 000 000 | un millón |
Slovesa
Sloveso být
Španělština používá celkem tři slovesa, která se překládají českým být:
- ser popisující trvalé vlastnost nebo ve významu být (na stálo),
- estar popisující současný stav nebo ve významu být (na určitém místě),
- hay (haber) ve významu existovat, vyskytovat se, nacházet se (na neurčitém místě).
Osoba | ser (být) | estar (být – kde) |
---|---|---|
1. os. sg. | soy | estoy |
2. os. sg. | eres | estás |
3. os. sg. | es | está |
1. os. pl. | somos | estámos |
2. os. pl. | sois | estáis |
3. os. pl. | son | están |
Časování sloves v přítomném čase
Pravidelná slovesa (s koncovkami -ar, -er, -ir)
Osoba | saludar (zdravit) | comer (jíst) | vivir (žít) |
---|---|---|---|
1. os. sg. | saludo | como | vivo |
2. os. sg. | saludas | comes | vives |
3. os. sg. | saluda | come | vive |
1. os. pl. | saludamos | comemos | vivimos |
2. os. pl. | saludáis | coméis | vivís |
3. os. pl. | saludan | comen | viven |
Nářečí španělštiny
Španělština je jazyk rozšířený po celém světě, a proto existuje řada nářečí španělštiny, mezi nimiž mohou být dosti výrazné rozdíly. Rozlišujeme následující nejvýznamnější nářečí španělštiny:
Evropa
- Nářečí andaluské (Dialecto andaluz)
- Nářečí churro (Dialecto churro)
- Španělština z Kanárských ostrovů (Español canario)
- Nářečí murcijské (Dialecto murciano)
- Nářečí extremadurské (Extremeńo)
Amerika
- Amazonská španělština (Español amazónico)
- Andská španělština (Español andino)
- Španělština z centrální Bolívie (Español camba)
- Chilská španělština (Español chileno)
- Španělština ze souostroví Chiloé v Chile (Español chilote)
- Karibská španělština (Español caribeño); může být dále členěno
- Středokolumbijská španělština (Español cundiboyacense)
- Španělština z provincie Antioquia v Kolumbii (Español antioqueño)
- Španělština z provincií Santander a Norte de Santander v Kolumbii (Español santandereano-tachirense)
- Laplatská španělština (Español rioplatense)
- Španělština z oblasti Llanos (Español llanero)
- Mexická španělština (Español mexicano)
- Paraguayská španělština (Español paraguayo)
- Peruánská španělština (Castellano)
- Portorická španělština (Español boricua)
- Španělština ze severoperuánského pobřeží (Español peruano ribereño)
- Rovníková španělština (Español ecuatorial) - části pobřeží Kolumbie, Ekvádoru a Peru
- Středoamerická španělština (Español centroamericano)
- Yucatanská španělština (Español yucateco)
Afrika
- Ceutská španělština (Español ceutí)
- Melillská španělština (Español melillense)
- Španělština z El Rifu (Español rifeño)
- Marocká španělština (Español marroquí)
- Saharská španělština (Español saharauí)
- Rovníkoguinejská španělština (Español ecuatoguineano)
Asie
- Filipínská španělština (Español filipino)
Rozšíření jazyka ve světě
Stát | Počet mluvčích (v mil.) |
---|---|
Mexiko | 120,255 |
Španělsko | 45,061 |
Kolumbie | 48,531 |
Argentina | 45,248 |
Spojené státy americké | 52,547 [1] [2] |
Venezuela | 31,710 |
Peru | 32,491 |
Chile | 17,795 |
Guatemala | 16,325 |
Filipíny | 12,130 |
Kuba | 11,285 |
Ekvádor | 16,946 |
Dominikánská republika | 11,850 |
Honduras | 8,267 |
Bolívie | 10,010 |
Salvador | 6,859 |
Nikaragua | 5,503 |
Paraguay | 4,737 |
Kostarika | 4,220 |
Portoriko (součást USA) | 4,017 |
Uruguay | 3,442 |
Panama | 3,108 |
Kanada | 1,854 |
Brazílie | 2,140 |
Maroko | 0,961 |
Rovníková Guinea | 0,447 |
Tučně zvýrazněny státy, kde je španělština úředním jazykem. |
Užitečné fráze
Španělsky | Česky |
¡Buenas!, ¡Hola! | Ahoj! |
¡Buenos días! | Dobrý den/ráno! |
¡Buenas tardes! | Dobré odpoledne! |
¡Buenas noches! | Dobrý večer/noc! |
¡Adiós! | Na shledanou! Sbohem! |
¡Hasta luego! | Uvidíme se později! |
¡Hasta pronto! | Brzy se uvidíme! |
Gracias. | Děkuji. |
De nada. | Nemáš zač. |
Por favor. | Prosím. |
Sí. / No. | Ano. / Ne. |
Vzorový text
Otčenáš (modlitba Páně):
- Padre nuestro, que estás en el
- cielo, santificado sea tu nombre,
- venga a nosotros tu reino,
- hágase tu voluntad
- en la tierra como en el cielo.
- Danos hoy nuestro
- pan de cada día,
- perdona nuestras ofensas,
- como también nosotros
- perdonamos a los que nos ofenden,
- no nos dejes caer en tentación,
- y líbranos del mal. Amén.
- cielo, santificado sea tu nombre,
Všeobecná deklarace lidských práv
španělsky | Todos los seres humanos nacen libres e iguales en dignidad y derechos y, dotados como están de razón y conciencia, deben comportarse fraternalmente los unos con los otros. |
česky | Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Základní fráze
Typické pozdravy: Buenos días (dobrý den), Buenas tardes (dobré odpoledne), Buenas noches (dobrý večer/noc)
Typická rozloučení: Hasta luego (nashledanou potom), Hasta la vista (naviděnou), adiós (s Bohem), Hasta pronto (nashledanou brzy)
Zdvořilostní otázka: Jak se máš?: ¿Cómo estás?, ¿Qué tal?, ¿Cómo va todo?
Odkazy
Reference
- ↑ V roce 2007 žilo v USA 34 547 077 osob, které ve své domácnosti mluví španělsky. (Nelze zaměnit s hispánskou komunitou, ve které někteří španělsky již neumí)
Language Use in the United States: 2007 [online]. U.S. Census Bureau [cit. 2011-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-05. (anglicky) - ↑ Dle sčítání obyvatelstva USA v roce 2010 zde žilo 50 477 594 Hispánců, což představuje 16,3% populace celého státu. Ne všichni Hispánci však umí španělsky.
The Hispanic Population: 2010 [online]. U.S. Census Bureau [cit. 2011-08-25]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu španělština na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo španělština ve Wikislovníku
- Kategorie Španělština ve Wikislovníku
- Úložiště vzdělávacích materiálů Španělština ve Wikiverzitě
- Real Academia Española, na jejíchž stránkách je i slovník Diccionario de la lengua española
- Online test ze španělštiny zdarma
- Definice a obsah úrovní španělštiny
- Pravopis, výslovnost a skloňování španělských zeměpisných jmen v češtině
Média použitá na této stránce
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
The flag of the Dominican Republic has a centered white cross that extends to the edges. This emblem is similar to the flag design and shows a bible, a cross of gold and 6 Dominican flags. There are branches of olive and palm around the shield and above on the ribbon is the motto "Dios,Patria!, Libertad" ("God, Country, Freedom") and to amiable freedom. The blue is said to stand for liberty, red for the fire and blood of the independence struggle and the white cross symbolized that God has not forgotten his people. "Republica Dominicana". The Dominican flag was designed by Juan Pablo Duarte, father of the national Independence of Dominican Republic. The first dominican flag was sewn by a young lady named Concepción Bona, who lived across the street of El Baluarte, monument where the patriots gathered to fight for the independence, the night of February 27th, 1844. Concepción Bona was helped by her first cousin María de Jesús Pina.
The flag of the Dominican Republic has a centered white cross that extends to the edges. This emblem is similar to the flag design and shows a bible, a cross of gold and 6 Dominican flags. There are branches of olive and palm around the shield and above on the ribbon is the motto "Dios,Patria!, Libertad" ("God, Country, Freedom") and to amiable freedom. The blue is said to stand for liberty, red for the fire and blood of the independence struggle and the white cross symbolized that God has not forgotten his people. "Republica Dominicana". The Dominican flag was designed by Juan Pablo Duarte, father of the national Independence of Dominican Republic. The first dominican flag was sewn by a young lady named Concepción Bona, who lived across the street of El Baluarte, monument where the patriots gathered to fight for the independence, the night of February 27th, 1844. Concepción Bona was helped by her first cousin María de Jesús Pina.
Note: The color selected is «turquoise blue» (the color mentioned in the decree), as defined by Pantone.
Flag of Bolivia* | |
---|---|
country | Template:I18n/Republic of Bolivia |
used by | Bolivia |
from | 1851 |
until | Present |
created by | Government of Bolivia |
format | 15:22 |
shape | rectangular |
colours | červená, žlutá, zelená
flag has 3 horizontal stripes |
other characteristics | A horizontal tricolor of red, yellow and green. |
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Knowledge of Spanish in the European Union
- Native
- 10-19%
- 5-9%
- <5%
- NA
Autor: DLMcN, Licence: CC BY-SA 4.0
Areas where Spanish is official or co-official, and where Spanish is not official but is spoken by a significant minority
Autor: Martorell, Licence: CC BY-SA 3.0
Languages and dialects in Spain
Autor: User:Rei-artur, Licence: CC BY-SA 3.0
- (en) World Map
- (pt) Mapa Mundo
- (de) Weltkarte
- (sv) Världskarta
Autor: Vrysxy, Licence: CC BY-SA 3.0
Percent of People 5 Years and Over Who Speak Spanish at Home: 2008 (according to the U.S. Census [1]) (English)