Špendlikářka
Špendlikářka | |
---|---|
Základní informace | |
Zánik | začátek 20. století |
Další majitelé | Jan hrabě ze Šternberka |
Poloha | |
Adresa | původní č.p. 15, Praha 10 - Vršovice, Česko |
Souřadnice | 50°4′13,4″ s. š., 14°27′9,45″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Špendlikářka (Štočkovská) je zaniklá usedlost v Praze 10-Vršovicích, která stála v jižní části Heroldových sadů u Vršovického náměstí.[1]
Historie
Existence vinice a usedlosti je doložena nejméně od poloviny 17. století a původně byla nazývána podle rodiny Štočků z Fridenfelsu. Měla rozlohu 11 strychů a patřil k ní lis. Během třicetileté války zpustla a neobdělávána zůstala i po jejím skončení. Od roku 1673 patřila vlastníkovi domu Platýz v Praze, kterým byl Jan hrabě ze Šternberka.
Špendlikářka se jí říkalo od 30. let 19. století, kdy v ní vznikl hostinec se zahradou. Roku 1842 koupil vedlejší pozemky Jindřich Rangheri z Lombardie, který na nich založil morušový sad a postavil továrnu na výrobu hedvábí (Rangherka, později přestavěná na novorenezanční zámeček). V roce 1885 byl ve Špendlikářce provozován zahradní hostinec, majitel domu se jmenoval Alois Urban a nemovitost byla uváděna jako č. 15 na Palackého třídě (dnes Moskevská).[2] Hostinská zahrada byla zrušena a připojena k sadu a obytná budova se stala majetkem obce. Obec v přízemí hostinec ponechala a patro se pronajímalo.
Budova byla zbořena na počátku 20. století. V roce 1905 již byla vykazována jako zbořené č. 15 na tehdejším Komenského náměstí (dnes Vršovické náměstí).[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Císařské povinné otisky map stabilního katastru. 1841, Vršovice - dříve Wrschowitz, CPO evid. č. 8866-1, mapový list č. II. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy. Dostupné online.
- ↑ HOLEČEK, Bohumil. Pamětní kniha..., s. 15 a 44 [online]. B. Holeček, 1885 [cit. 2021-04-09]. Dostupné online.
- ↑ Schematismus města Vršovic, s. 14 [online]. Vršovice: L. Reindlová, 1905 [cit. 2021-04-09]. Dostupné online.
Literatura
- LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 292–293
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Komenského nám., s. 588–589.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Špendlikářka na Wikimedia Commons
- Vršovice Archivní mapy na webu ČÚZK
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“