Špetlův buk

Zdroje k infoboxuPamátný strom (zaniklý)
Špetlův buk
květen 2009 (rok po pádu)
květen 2009 (rok po pádu)
Druhbuk lesní
Fagus sylvatica[1]
Evidenční č.101509 (8309)
Zánik17. května 2008
Ochranaod 26. listopadu 1981[1]
Poloha
KrajKrálovéhradecký
OkresNáchod
ObecSlatina nad Úpou
KatastrSlatina nad Úpou
Souřadnice
Špetlův buk
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Špetlův buk (také známý jako Munzarův buk) byl stovky let starý památný strom na Královéhradecku. Strom proslavil především český herec Luděk Munzar v televizním pořadu Paměť stromů. Buk padl za vichřice roku 2008.

Základní údaje

Strom rostl na kraji lesa SSV od obce, mezi osadou slatinské Končiny a samotou Boušín.

Stav stromu a údržba

V soupisovém archu stromu byl Špetlův buk označen jako Nejsilnější buk ve východním Podkrkonoší.[2] Roku 1978 byl zdravotní stav ohodnocen číslem 1, v roce 1997 číslem 2. Buk měl silný rovný kmen bez dutiny. Rozlomil se na úrovni země v sobotu 17. května 2008 při vichřici s krupobitím. Torzo stromu bylo ponecháno na místě, ochrana nebyla ukončena, ale rozšířena i na populaci buku rostoucí v původním ochranném pásmu.[6]

Historie a pověsti

Ke stromu se váže příběh z poloviny 19. století o lupiči Špetlovi, který je vyprávěn v několika verzích.

První pochází z místní kroniky. V roce 1848 (po zrušení roboty) se na Slatinsku začaly rozmáhat krádeže. Obávaná byla banda Jana Špetly a jeho bratrů, která se scházela v chalupě Řehákovské v Končinách. Lidé každou noc hlídali svůj majetek a přesto nebylo rána, aby někdo nezjistil, že byl oloupen. Úřady ale situaci ignorovaly, což vedlo k všeobecnému rozhořčení, které vyústilo vznikem občanské gardy. Té velel Pich na Hořičkách. Garda měla i vlastního tambora – Jiránka ze Slatiny. 7. června 1848 obklíčili Končiny, vtrhli do světnice lupičů a všechny spoutali. Garda pak Špetly vyslýchala přivázané k plotu a poté je odvlekla do lesů u Mečova, kde byli ponecháni pomstě lidu – ukamenováni.[3]

Druhou verzi dochoval zápis na boušínské faře. Příběh vypráví z pohledu faráře Josefa Myslimíra Ludvíka, který proti zlodějům kázal. Špetlova banda se přišla faráři pomstít, okradla ho a nechala jen ve spodním prádle. Vojenské gardy ze Skalice a Hořiček sice Špetlovu bandu chytili, ale to Ludvíkovi nebylo dostatečným zadostiučiněním a z Boušína se odstěhoval do Skalice.[3]

Třetí příběh zachytila starostka Slatiny, paní Marta Kolisková, z lidového vyprávění. Podle této verze byli Špetlové domluvení s místními úředníky, kteří od nich nakradené zboží lacino kupovali a na oplátku proti nim nepodnikali žádné kroky. Špetlové prý také byli pověrčiví a domnívali se, že dokud jejich matka bude vařit kaši, nemůže se jim nic stát. Poslední zajímavost se týká samotného buku – vyprávělo se, že v oblém nárůstku na kmeni jsou zarostlé peníze, kteří Špetlova banda nakradla.[3]

Další zajímavosti

Svůj vztah ke stromu popisoval herec Luděk Munzar v prvním dílu pořadu Paměť stromů a v průběhu cyklu se k němu ještě několikrát vracel. Buk proto místní začali nazývat Munzarův.[2]

Památné a významné stromy v okolí

  • Mikšova lípa (zrušena 26.11.2002 po zlomení kmene)
  • Jasan ve Slatině nad Úpou
  • Buk u Litoboře (významný strom?)
  • Vítkův dub (Maršov u Úpice)
  • Javor na Krkavčině (Bohdašín nad Olešnicí)
  • Jasan v Horním Kostelci
  • Zita a Karel (2× lípa srdčitá, Olešnice u Červeného Kostelce)
  • Lípa na Východní (Lhota za Červeným Kostelcem )

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic