Špičák (Želnavská hornatina)
Špičák | |
---|---|
Špičák a Hvězda ze svahu Křemenné | |
Vrchol | 1223 m n. m. |
Prominence | 191 m ↓ sedlo s Knížecím stolcem[1] |
Izolace | 3,7 km → Knížecí stolec |
Seznamy | Tisícovky v Česku #102 Ultratisícovky #35 Nejprominentnější hory CZ Hory a kopce Šumavy |
Poloha | |
Stát | Česko |
Pohoří | Šumava / Želnavská hornatina / Knížecí hornatina / Špičácká hornatina |
Souřadnice | 48°48′54″ s. š., 14°2′20″ v. d. |
Hornina | žula |
Povodí | Vltava |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Špičák (německy Spitzberg) je 1223 m vysoká hora v jihočeské části Šumavy. Jde o třetí nejvyšší i třetí nejprominentnější horu podcelku Želnavská hornatina. Nachází se 5 km severně od Horní Plané a necelé 4 km jiho-jihovýchodně od Knížecího stolce, svého mateřského vrcholu.
Přístup
Vrchol Špičáku se v letech 1947 až 2015 nacházel ve vojenském újezdu Boletice. Nevede na něj žádná turistická trasa, tudíž byl pro veřejnost nepřístupný.[2] Podle novely zákona o vojenských újezdech bylo katastrální území Maňávka včetně Špičáku ke dni 1. ledna 2016 z vojenského újezdu vyčleněno a připojeno k městu Horní Planá.[3] Podle starosty Horní Plané Jiřího Hůlky by na Špičáku mohla být postavena rozhledna a vyznačeny na něj turistické cesty.[4] Zatím je vyznačena jen okružní modrá trasa kolem vrcholu napojující se na červenou z Horní Plané.
Na vrcholu se nacházejí zbytky železné konstrukce bývalé vojenské rozhledny.[5]
Vedlejší vrcholy
Na svazích Špičáku se nachází 6 vedlejších vrcholů, které splňují kritéria pro tisícovky:
m | Název vrcholu | Poloha | Souřadnice |
---|---|---|---|
1213 | Špičák – JV vrchol I | 400 m na JV | 48°48′43″ s. š., 14°02′36″ v. d. |
1188 | Nad Slatinkou | 300 m na Z | 48°48′54″ s. š., 14°02′05″ v. d. |
1174 | Špičák – JV vrchol II | 850 m na JV | 48°48′31″ s. š., 14°02′42″ v. d. |
1142 | Špičák – SV vrchol | 400 m na SV | 48°49′04″ s. š., 14°02′58″ v. d. |
1089 | Liščí kámen | 1160 m na VJV | 48°48′36″ s. š., 14°03′15″ v. d. |
1076 | Špičák – S vrchol | 930 m na S | 48°49′23″ s. š., 14°02′22″ v. d. |
Reference
- ↑ Ultratisícovky Šumavy - výšky, prominence, izolace
- ↑ Špičák na Tisicovky.cz - včetně odkazů na vedlejší vrcholy
- ↑ Předpis 15/2015 Sb. - Zákon o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů) [online]. http://www.zakonyprolidi.cz [cit. 2016-02-26]. Dostupné online.
- ↑ PELÍŠEK, Antonín. Boletice se zmenšují. O část vojenského prostoru začnou pečovat obce. idnes.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ Tisícovky ve VVP Boletice na Treking.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Autor: Maoman, Licence: CC BY-SA 4.0
Vojenská rozhledna na vrcholu šumavského Špičáku (1221 m)
Autor: Dingoa, Licence: CC BY-SA 3.0
Špičák a Hvězda v Želnavské hornatině na Šumavě při pohledu ze svahu Křemenné