Špitál s kaplí svatého Václava

Špitál s kaplí sv. Václava
Základní informace
Sloh	baroko
Výstavba	1647
Současný majitel	Česká republika
Poloha
Adresa	Častolovice, Česko Česko
Souřadnice	50°7′46,63″ s. š., 16°11′6,42″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Špitál s kaplí sv. Václava je zaniklý historický objekt v Častolovicích. Jednalo se o raně barokní vrchnostenský špitál s neorientovanou kaplí a přízemními domky špitálníků a špitálnic po stranách.^[1] Uvádí se, že kaple byla dílem Carla Luraga. Špitál byl postaven pro staré služebníky ze zámku a pro chudé a nemocné z okolí.^[2]

Původní častolovický špitál zbořený v roce 1620 stál v místech pozdějšího hostince Panský dům, na jehož místě je dnes parkoviště.^[3]

Špitál byl založen roku 1647 Ottou z Oppersdorfu, resp. postaven jeho synem Václavem Ignácem z Oppersdorfu.^[3] Areál dostal podobu přízemní stavby s vysokou střechou rozdělenou na dvě souměrné poloviny, mezi nimiž stála kaple sv Václava, postavená jako součást špitálu.^[4][5] Vlastní špitál tvořil hmotově a architektonicky základní linii horizontální, zatímco středová kaple vertikální.^[2] Další zdroje uvádějí, že kaple byla postavena už v roce 1560 a byla kaplí loretánskou.^[6] Průčelí kaple bylo členěno lizénami, uprostřed byl portál s uchy.^[5] Soubor staveb byl opraven byl roku 1784.^[4][5]

Kaple sv. Václava byla původně kaplí loretánskou. Vybavení kaple nebylo ani později nijak bohaté. Problémem byla vysoká vlhkost. Hlavní oltář byl barokní a pocházel z 2. poloviny 17. století. Oltářní obraz měl motiv Navštívení P. Marie. Původní oltář byl za doby, kdy byly Častolovice spravovány Šternberky, přenesen na jiné jejich panství – do zámecké kaple v Zásmukách a části se později dochovaly snad ve farním kostele v Zásmukách.^[5]

Sochy sv. Petra a Pavla pocházely z 60. let 17. století. Po stěnách byly rozmístěny čtyři obrazy apoštolů z 2. poloviny 17. století. Epitafní obraz mrtvého zakladatele špitálu Otty z Oppersdorfu (umístěný na levé straně kaple^[4]) byl hodnocen jako slabší malba škrétovského pojetí z poloviny 17. století. Velký obraz Krista v zahradě Getsemanské rovněž z 2. poloviny 17. století. Ikonograficky pozoruhodnou malbou byl Kristus v otevřeném nebi vidí vlastní ukřižování a místo po pravici Boha Otce. Z ostatních obrazů, které byly zpravidla zašlé, byl nejkvalitnějším obraz světice z 2. poloviny 17. století.^[5]

V roce 1929 byla zvýšena dlažba i oltář a kaple byla vybílena a opravena. V lednu 1934 byly dvě místnosti špitálu upraveny pro školní kuchyni a jídelnu. O kapli byl roku 1949 veden spor mezi místním národním výborem a římskokatolickou církví, která kapli užívala.^[7] V roce 1950 byl špitál v rámci revize pozemkové reformy přiřknut místnímu národnímu výboru.^[3] Polovina špitálu však byla ve velmi špatném stavu, strop byl na několika místech propadlý. Druhá polovina objektu byla oproti tomu v době převzetí ještě obydlena.^[7] V roce 1951 bylo vytvořeno okno vzadu a o dva roky později (1953) byla provedena oprava střechy s výměnou sedmi krovů a pokrytím střechy černým eternitem. Roku 1954 bylo instalováno nové okno v průčelí kaple.^[7]

Stavba byla pro architektonickou hodnotu a reprezentaci barokních sociálních staveb prohlášena za kulturní památku. V článku z roku 1972 se píše o tom, že obě křídla špitálu byla stále ve velmi špatném stavu a že se již objevily hlasy pro jejich zbourání. Článek nicméně dále zmiňuje, že státní správa připravuje opravu památky. Ještě téhož roku mělo dojít k přípravám akce a v roce 1973 k realizaci rekonstrukce ve spolupráci s Krajským památkovým střediskem v Pardubicích. V křídlech špitálů měla vzniknout knihovna s čítárnou v prostorách kaple. Ze Zásmuk se měl zároveň vrátit původní hlavní oltář.^[2] K opravě ale nedošlo. V únoru 1975 byla naopak rozhodnutím Ministerstva kultury ČSR zrušena památková ochrana objektu. Následně dne 25. dubna 1975 zajistila firma Ingstav s. p. odstřel stavby z důvodu rozšíření hlavní průjezdní komunikace.^[1][7]