Šporkův palác

Šporkův palác na Malé Straně
Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského
Uliční fasáda paláce ve Šporkově ulici
Uliční fasáda paláce ve Šporkově ulici
Účel stavby

klášter, kaple

Základní informace
SlohPozdní baroko (dnešní stav)
Výstavba1726
Přestavba1783 (pozdně barokní přestavba), 1992–1996
MateriálZdivo
Další majiteléPiccolominiové
hrabata ze Saurau
Martinicové
Současný majitelKongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského (od roku 1852)
Poloha
AdresaŠporkova 321/12
Praha 1, Malá Strana
118 00  Praha 011, ČeskoČesko Česko
UliceŠporkova
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky39357/1-757 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šporkův palác nebo také Piccolominiovský palác, Martinický dům či U dvou zlatých lvů je palácový objekt nacházející se v Praze na Malé Straně, s hlavním průčelím čp. 321/III ve Šporkově ulici 12, se zahradními průčelími a kaplí obrácenými k západu. Od druhé poloviny 19. století slouží kongregaci sester boromejek, činných v nemocnici Pod Petřínem. V současné době je sídlem generální představené a je označován také Dům svaté Notburgy. Palác s příslušenstvím je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

Hlavní portál paláce
Dvorní křídlo paláce se zahradou
Socha Panny Marie a nápisy na zdi klášterní zahrady sester boromejek
Západní ohradní zeď zahrady sester boromejek
Situace paláců čp. 321-III a čp. 320-III ve Šporkově ulici

Palác vznikl z původního renesančního domu, jehož vlastníkem byl po roce 1631 císařský důstojník Gundakar z Herbersteina, po něm Zikmund Fridrich ze Saurau, který roku 1666 zahájil barokní přestavbu, a po jeho smrti vdova Zuzana Polyxena Martinicová, rozená Ditrichštejnová. Ve druhé polovině 17. století byl raně barokně přestavěn pod vedením Santina de Bossiho pro Jana Mariu Testu Piccolominiho. Po roce 1685 vznikl štukaturami zdobený zahradní trakt.[2] V letech 1723–1726 proběhla vrcholně barokní přestavba. Dále po roce 1756 podnikl další, stylově shodné stavební úpravy Josef Karel z Hallweilu (1686-1749). Zahradní křídlo paláce tehdy bylo rozčleněno na tři úsekyː jednoosý střed byl zvýšen o patro a završen trojbokým štítem, boční přízemní křídla mají štíty segmentové. Celá fasáda má naturalistické štukatury z festonů, šátků a kartuší v rámech a lisénách. Po roce 1777 palác krátce patřil Janu Karlu Šporkovi (1722-1790), po kterém se dodnes jmenuje. Po roce 1783 byly provedeny pozdně barokní úpravy.

Ve 30. letech 19. století získal palác Spolek paní pro výchovu sirotků, později zvaný Pražský spolek paní sv. Notburgy. Ve druhé polovině 19. století palác přešel do majetku Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského a kolem roku 1880 byla v zahradním traktu upravena i kaple svaté Notburgy.[3]

Současnost

Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského užívá palác dodnes. V letech 1992–1996 proběhla celková rekonstrukce areálu, k němuž kromě hlavní budovy patří i zadní trakt s kaplí sv. Notburgy, s freskami madony a sv. Notburgy, dále dvůr a dvě zahrady, přístupné ze dvora nemocnice. Z bývalého zahradního altánu se dochovala štítová zeď se dvěma fragmenty modliteb a před ní byla přemístěna pískovcová socha Panny Marie s Ježíškem, dílo z doby kolem roku 1880. [4]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-04-23]. Identifikátor záznamu 151384 : Šporkův palác. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 285. 
  3. POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 43. 
  4. VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 421-423. 

Literatura

  • KUBÍČEK, Alois. Pražské paláce. 1. vyd. Praha: V. Poláček, 1946. 231 s. S. 72. 
  • POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 43. 
  • VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 421-423. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Socha Panny Marie v zahradě sester boromejek.jpg
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Socha P. Marie v klášterní zahradě sester boromejek, při bývalém Šporkově paláci čp. 321-III
Zahrada sester boromejek u Šporkova paláce čp. 321-III.jpg
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Zahrada Kongregace Milosrdných sester sv. karla Boromejského při Šporkově paláci čp.321/III
Šporkův palác čp. 321-III a čp. 320-III.jpg
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Šporkův palác čp. 321-III a čp. 320-III, Šporkova ulice
Šporkův palác, Malá Strana 04.JPG
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Praha CoA CZ small.svg
Coat of arms of Prague
Šporkův palác čp. 321-III, západní (dvorní) křídlo.jpg
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Bývalý Šporkův palác čp. 321/III a čp. 320/III nyní Mateřinec Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského; dvorní křídlo v pohledu z uzavřené klášterní zahrady
Šporkův palác čp. 319-III uliční fasáda.jpg
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Šporkův palác čp. 319-III uliční fasáda