Šporkův palác
Šporkův palác na Malé Straně Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského | |
---|---|
Uliční fasáda paláce ve Šporkově ulici | |
Účel stavby | |
klášter, kaple | |
Základní informace | |
Sloh | Pozdní baroko (dnešní stav) |
Výstavba | 1726 |
Přestavba | 1783 (pozdně barokní přestavba), 1992–1996 |
Materiál | Zdivo |
Další majitelé | Piccolominiové hrabata ze Saurau Martinicové |
Současný majitel | Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského (od roku 1852) |
Poloha | |
Adresa | Šporkova 321/12 Praha 1, Malá Strana 118 00 Praha 011, Česko |
Ulice | Šporkova |
Souřadnice | 50°5′16,08″ s. š., 14°23′49,92″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 39357/1-757 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Šporkův palác nebo také Piccolominiovský palác, Martinický dům či U dvou zlatých lvů je palácový objekt nacházející se v Praze na Malé Straně, s hlavním průčelím čp. 321/III ve Šporkově ulici 12, se zahradními průčelími a kaplí obrácenými k západu. Od druhé poloviny 19. století slouží kongregaci sester boromejek, činných v nemocnici Pod Petřínem. V současné době je sídlem generální představené a je označován také Dům svaté Notburgy. Palác s příslušenstvím je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
Palác vznikl z původního renesančního domu, jehož vlastníkem byl po roce 1631 císařský důstojník Gundakar z Herbersteina, po něm Zikmund Fridrich ze Saurau, který roku 1666 zahájil barokní přestavbu, a po jeho smrti vdova Zuzana Polyxena Martinicová, rozená Ditrichštejnová. Ve druhé polovině 17. století byl raně barokně přestavěn pod vedením Santina de Bossiho pro Jana Mariu Testu Piccolominiho. Po roce 1685 vznikl štukaturami zdobený zahradní trakt.[2] V letech 1723–1726 proběhla vrcholně barokní přestavba. Dále po roce 1756 podnikl další, stylově shodné stavební úpravy Josef Karel z Hallweilu (1686-1749). Zahradní křídlo paláce tehdy bylo rozčleněno na tři úsekyː jednoosý střed byl zvýšen o patro a završen trojbokým štítem, boční přízemní křídla mají štíty segmentové. Celá fasáda má naturalistické štukatury z festonů, šátků a kartuší v rámech a lisénách. Po roce 1777 palác krátce patřil Janu Karlu Šporkovi (1722-1790), po kterém se dodnes jmenuje. Po roce 1783 byly provedeny pozdně barokní úpravy.
Ve 30. letech 19. století získal palác Spolek paní pro výchovu sirotků, později zvaný Pražský spolek paní sv. Notburgy. Ve druhé polovině 19. století palác přešel do majetku Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského a kolem roku 1880 byla v zahradním traktu upravena i kaple svaté Notburgy.[3]
Současnost
Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského užívá palác dodnes. V letech 1992–1996 proběhla celková rekonstrukce areálu, k němuž kromě hlavní budovy patří i zadní trakt s kaplí sv. Notburgy, s freskami madony a sv. Notburgy, dále dvůr a dvě zahrady, přístupné ze dvora nemocnice. Z bývalého zahradního altánu se dochovala štítová zeď se dvěma fragmenty modliteb a před ní byla přemístěna pískovcová socha Panny Marie s Ježíškem, dílo z doby kolem roku 1880. [4]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-04-23]. Identifikátor záznamu 151384 : Šporkův palác. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 285.
- ↑ POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 43.
- ↑ VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 421-423.
Literatura
- KUBÍČEK, Alois. Pražské paláce. 1. vyd. Praha: V. Poláček, 1946. 231 s. S. 72.
- POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 43.
- VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 421-423.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Šporkův palác na Malé Straně na Wikimedia Commons
- Hrady.cz
- Geburtshuas von Jacques Austerlitz (W.G.Sebald)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Socha P. Marie v klášterní zahradě sester boromejek, při bývalém Šporkově paláci čp. 321-III
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Zahrada Kongregace Milosrdných sester sv. karla Boromejského při Šporkově paláci čp.321/III
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Šporkův palác čp. 321-III a čp. 320-III, Šporkova ulice
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Coat of arms of Prague
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Bývalý Šporkův palác čp. 321/III a čp. 320/III nyní Mateřinec Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského; dvorní křídlo v pohledu z uzavřené klášterní zahrady
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Šporkův palác čp. 319-III uliční fasáda