Šrívidžaja

Šrívidžaja
Kadatuan Sriwijaya
 Kantoli
 Sailendra
kolem 6501377Melayu 
Dharmasraya 
Singapura 
Pasai 
geografie
Mapa
Šrívidžaja v největším rozsahu v 8. století
Palembang, Kewu, Chaiya, Jambi
obyvatelstvo
státní útvar
Melayu (vazalství 11831377)
mince ze zlata a stříbra
státní útvary a území
předcházející:
KantoliKantoli
SailendraSailendra
následující:
MelayuMelayu
DharmasrayaDharmasraya
SingapuraSingapura
PasaiPasai

Šrívidžaja bylo středověké malajské království, jehož území se rozprostíralo zejména na Sumatře (dnes Indonésie). Šlo o buddhistickou thalasokracii. První přesvědčivé doklady o existenci tohoto království jsou známy díky čínskému mnichu I-ťingovi, který Šrívidžaju navštívil v roce 671 a pobyl tam šest měsíců. První nápis s dochovaným pojmenováním „Šrívidžaja“ pochází také ze 7. století, z 16. června 682. Jedná se o kamennou desku, která byla nalezena v roce 1920 na jihu Sumatry, tzv. „Nápis Kedukan Bukit“. Šrívidžjala byla důležitým centrem expanze buddhismu v 8. na 12. století v celé jihovýchodní Asii. Šlo také o první království, které ovládlo většinu indonéského souostroví. Jeho hlavní síla spočívala v obchodních smlouvách s Čínou a v kontrole námořního obchodu v oblasti. Vzestup Šrívidžajy souvisel s pádem království Funan v Kambodži.[1]

Oranžově je zvýrazněno území Šrívidžaji

V roce 1016 Šrívidžaja porazila hinduisticko-buddhistické království Mataram a vyhrála tak důležitý souboj o hegemonii v celé oblasti. V 8.–10. století panovala říši dynastie Šailendra, která přišla původně z Jávy. Za její vlády nastal největší rozkvět, byl postaven například výstavný chrám Borobudur, dodnes největší buddhistický chrám na světě.[2] V 11. století se říše stala vazalem jihoindické dynastie Čólů, ale brzy zase získala nezávislost. Království zaniklo někdy v průběhu 13. století následkem mnoha faktorů, mezi které patřila expanze říše Madžapahit.[3] Existence království byla na dlouhou dobu zapomenuta a až ve dvacátém století se dostala do zájmu badatelů. Klíčovou roli v tom sehrál francouzský historik George Cœdès.[4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Srivijaya na anglické Wikipedii.

  1. Šrívidžaja. leporelo.info [online]. [cit. 2020-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-27. 
  2. Borobudur Temple Compounds. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2020-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. MUNOZ, Paul Michel. Early Kingdoms of the Indonesian Archipelago and the Malay Peninsula. [s.l.]: Continental Sales, Incorporated 404 s. Dostupné online. ISBN 978-981-4155-67-0. (anglicky) Google-Books-ID: NqwuAQAAIAAJ. 
  4. CŒDÈS, George. Le Royaume de Çrīvijaya. [s.l.]: Imprimerie d'Extrême-Orient 36 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: O8UZmgEACAAJ. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

No flag.svg
No official flag.
Southeast Asia trade route map XIIcentury.jpg
Autor: Gunawan Kartapranata, Licence: CC BY-SA 4.0
Trade route map of Southeast Asia around 12th to early 13th century AD
Srivijaya Empire.svg
Autor: Gunawan Kartapranata, Licence: CC BY-SA 3.0
Maximum extent of Srivijaya Empire around 8th century. Expanding from Sumatra, Central Java, to Malay Peninsula. The red arrows show the series of Srivijayan expedition and conquest, in diplomatic alliances, military campaign, or naval raids.