Šrívidžaja
| Šrívidžaja Kadatuan Sriwijaya
| |||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||
Palembang, Kewu, Chaiya, Jambi | |||||||||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||||||||
| Státní útvar | |||||||||||||||
mince ze zlata a stříbra | |||||||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Šrívidžaja bylo středověké malajské království, jehož území se rozprostíralo zejména na Sumatře (dnes Indonésie). Šlo o buddhistickou thalasokracii. První přesvědčivé doklady o existenci tohoto království jsou známy díky čínskému mnichu I-ťingovi, který Šrívidžaju navštívil v roce 671 a pobyl tam šest měsíců. První nápis s dochovaným pojmenováním „Šrívidžaja“ pochází také ze 7. století, z 16. června 682. Jedná se o kamennou desku, která byla nalezena v roce 1920 na jihu Sumatry, tzv. „Nápis Kedukan Bukit“. Šrívidžjala byla důležitým centrem expanze mahajánového buddhismu mezi 8. a 12. stoletím v celé jihovýchodní Asii[1]. Šlo také o první království, které ovládlo většinu indonéského souostroví. Jeho hlavní síla spočívala v obchodních smlouvách s Čínou a v kontrole námořního obchodu v oblasti. Vzestup Šrívidžaje souvisel s pádem království Funan v Kambodži.[2]
V roce 1016 Šrívidžaja porazila hinduisticko-buddhistické království Mataram a vyhrála tak důležitý souboj o hegemonii v celé oblasti. V 8.–10. století panovala říši dynastie Šailendra, která přišla původně z Jávy. Za její vlády nastal největší rozkvět, byl postaven například výstavný chrám Borobudur, dodnes největší buddhistický chrám na světě.[3] V 11. století se říše stala vazalem jihoindické dynastie Čólů, ale brzy zase získala nezávislost. Království zaniklo někdy v průběhu 13. století následkem mnoha faktorů, mezi které patřila expanze říše Madžapahit.[4] Existence království byla na dlouhou dobu zapomenuta a až ve dvacátém století se dostala do zájmu badatelů. Klíčovou roli v tom sehrál francouzský historik George Cœdès.[5]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Srivijaya na anglické Wikipedii.
- ↑ KREJČÍ, Aleš. Nejstarší indianizované státy Asie. www.world-trend.cz [online]. [cit. 2024-09-19]. Dostupné online.
- ↑ Šrívidžaja. leporelo.info [online]. [cit. 2020-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-27.
- ↑ Borobudur Temple Compounds. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2020-06-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MUNOZ, Paul Michel. Early Kingdoms of the Indonesian Archipelago and the Malay Peninsula. [s.l.]: Continental Sales, Incorporated 404 s. Dostupné online. ISBN 978-981-4155-67-0. (anglicky) Google-Books-ID: NqwuAQAAIAAJ.
- ↑ CŒDÈS, George. Le Royaume de Çrīvijaya. [s.l.]: Imprimerie d'Extrême-Orient 36 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: O8UZmgEACAAJ.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šrívidžaja na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
No official flag.
Autor: Gunawan Kartapranata, Licence: CC BY-SA 4.0
Trade route map of Southeast Asia around 12th to early 13th century AD
Autor: Gunawan Kartapranata, Licence: CC BY-SA 3.0
Maximum extent of Srivijaya Empire around 8th century. Expanding from Sumatra, Central Java, to Malay Peninsula. The red arrows show the series of Srivijayan expedition and conquest, in diplomatic alliances, military campaign, or naval raids.