Štíhlice

Štíhlice
Střed Štíhlic
Střed Štíhlic
Znak obce ŠtíhliceVlajka obce Štíhlice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKostelec nad Černými lesy
Obec s rozšířenou působnostíŘíčany
(správní obvod)
OkresPraha-východ
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel212 (2022)[1]
Rozloha5,19 km²[2]
Katastrální územíŠtíhlice
Nadmořská výška385 m n. m.
PSČ281 63
Počet domů90 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduŠtíhlice 5
281 63 Kostelec nad Černými lesy
obec@stihlice.cz
StarostaJozef Kučák
Oficiální web: www.stihlice.cz
Štíhlice na mapě
Štíhlice
Další údaje
Kód obce571644
Kód části obce31224
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štíhlice jsou obecokrese Praha-východ ve Středočeském kraji. Rozkládá se asi třicet kilometrů východně od centra Prahy a deset kilometrů východně od města Říčany. Vesnice přímo sousedí s obcí Doubravčice, které od sebe dělí most a ten také dělí okres Praha-východ od okresu Kolín. Žije zde 212[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o existenci osady (lid. Štilice), pochází z roku 1358.

Jde vlastně o informaci pojednávající o hádce mezi rytířem, který se jmenoval Bohunka Hájek z Chrástu a cisterciáky z Klášterní Skalice o tehdejší hranice vesnice, dvora Lažan a lesa na Kozím hřbetě s horou Hradištěm (dnes Staré či Pusté Zámky). Štíhlice patřily v těch dobách spolu s Dobrou Vodou, Kozojedy, Slavicemi a Lažany ke chrástskému královskému lénu. Rod Hájku z Chrástu tento majetek drželi asi do 90. let 14. století. Jejich nástupce byl Jindřich z Lažan. O něm jsou dochovány informace opět z majetkových sporů a to v letech 1395–1396, tentokráte se skalickým klášterem. Další vlastníci byli :

  • roku 1437 Martin ze Štíhlice
  • kolem roku 1579 získal chrástský statek a spolu s ním i Štíhlice tehdejší majitel Kostelce, bohatý Jaroslav Smiřický ze Smiřic, od té doby jsou Štíhlice trvalou součástí Černokostelecka.
  • 1623 patří k rychtě Tuchorazské což bylo panství Lichtenštejnů.

V místech přibližně od rybníčku na návsi, a kolem potoka až do míst kde se potok zatáčí k východu bylo nalezeno spoustu nálezů keramických úlomků z původní osady což jen potvrdilo tuto dlouhověkost Štíhlic z listin.

Ovšem Štíhlice jsou určitě starší, protože v roce 1358 mezi osadami Dolánek, Kozojed a Štíhlic, na místě jménem Kozí hřbet s Kobylím polem, byl již dobře zavedený chov polodivokých koní, určených pro válečné potřeby panovníka zde b, kde takže , jen se o nich nikde nepsalo.[ujasnit] Za krále Jana Lucemburského sídlili ve Štíhlicích jen lesníci.

Lažany – Středověká osada

V katastru Štíhlic se v lesích jihovýchodně od obce dodnes nalézají skromné pozůstatky středověké tvrze Lažany, která patřila Bohuňkovi Hájku z Chrástu a potom jeho synovi Litoltovi z Tismic, jenž také sídlil v Chrástu. Tvrz s dvorem a rybníkem je v dnešní době poznat již jen podle nerovného terénu.

Našli byste jí na kraji lesa přibližně 150 metrů vpravo od silnice směrem ze Štíhlic do Kozojed, je zde ještě patrný val, jenž byl 160 metrů dlouhý a jenž je dosud cca 2,5 m vysoký. Pod valem je trochu patrná hráz příkopu, který napájel rybník Petřík.

Lažany mají jméno podle obyvatel tzv. lazů což byla pole u lesa. Bohužel pozůstatky Lažan jsou poněkud skryty lesním porostem, ale podle archeologických poznatků zde byla samotná tvrz plus dva dvory a k tomu 5 až 7 nadzemních objektů, kamenný lom přístupný pouze místním obyvatelům a rybník jehož pozůstatek hráze byl v roce 1969 rozorán. Samotná tvrz stála na okraji severozápadního okraje mělké údolní pánve a malého údolí, byla opevněná kruhovým valem a příkopem. Ze strany širokého údolí její bok chránil rybník.

Zánik Lažan není přesně datován, snad zanikly na počátku 15. století, ovšem v okolí tvrziště byly archeologické nálezy, které potvrzují její zánik kolem roku 1300. Vše spíše dokazuje, že Lažany téměř zanikly a pak byly zase obnoveny a přestavěny a proto vznikl i druhý název Lažany-Nový Dvůr.

Ve středověku zde po okolí bylo více takových osídlení. Například Kozojedy-V zahrádkách-5 obydlí, Kozojedy-ZaLukama, v Louňovicích byly hned dvě původní osídlení. Většina postupně zanikala, jak se lidé začali v 15. století shlukovat do větších a prostornějších vesnic, ať už kvůli bezpečnosti, válce nebo rozmáhajícímu se zemědělství.

Od 21. září 2005 obec užívá znak a vlajku.[4] Ke dni 1. lednu 2017 zde žilo 178 obyvatel, z toho 88 mužů a 90 žen. Průměrný věk obce byl 40,5 let. Jednalo se tak o čtvrtou nejmenší obec v okrese Praha-východ podle počtu obyvatel – méně obyvatel žilo v Prusicích (78), Opalanech (106) a Výžerkách (164).

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický i soudní okres Černý Kostelec[5]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Černý Kostelec[5]
  • 1868 země česká, politický okres Český Brod, soudní okres Černý Kostelec[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Český Brod, soudní okres Kostelec nad Černými lesy[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Český Brod, soudní okres Kostelec nad Černými lesy[7]
  • 1945 země česká, správní okres Český Brod, soudní okres Kostelec nad Černými lesy[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Český Brod[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kolín[10]
  • 2007 Středočeský kraj, okres Praha-východ[11]

Obecní symboly

Znak a vlajku pro Štíhlice schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR dne 21.9.2005.

Symboly na nich znázorňují významné detaily týkající se Štíhlic a okolí.

  • Zlaté hrábě v modrém poli měl v erbu rod Hájku z Chrástu. Tento rod zde panoval, v době první písemné zmínky o Štíhlicích.
  • Bílá věžička na znaku znázorňuje středověkou tvrz Lažany, která byla do 15. století nedaleko Štíhlic a patřila také k majetku Hájků z Chrástu .
  • Lipové listy upozorňují na 19 lip v naší obci a okolí.
  • Modrá barva pole je sice stejná jako na erbu středověkých majitelů, ale současně označuje prameny potoků na katastru.
  • Jako poslední symbol je zelená barva na pozadí, což ukazuje na množství okolních lesů.

Znak

V modro-zeleně polceném štítě stříbrná věž s cimbuřím, černou branou a dvěma okny, podložená vztyčenými hráběmi a provázená dvěma položenými odvrácenými lipovými listy, vše zlaté.

Vlajka

List tvoří dva svislé pruhy, modrý a zelený. Uprostřed bílá věž s cimbuřím, černou branou a dvěma okny, podložená vztyčenými hráběmi a provázená po stranách položenými odvrácenými lipovými listy, vše žluté. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Pamětihodnosti

V obci je možnost prohlédnout si zvoničku z roku 1890. Přírodní pamětihodností jsou staré lípy, které obklopují sochu sv. Jana Nepomuckého, jejíž replika byla obnovena v roce 2008. Lípa Svobody, která stojí na návsi, byla zasazena roku 1918 a v jejích kořenech je zapečetěná láhev s pamětními spisy.

V katastru Štíhlic se v lesích jihovýchodně od obce dodnes nalézají skromné pozůstatky středověké tvrze Lažany, stojící na místě zaniklé osady Lažany. Obec je branou do lesů Dolánek, které mají šumavský ráz. Potok Šembera, který vévodí tomuto lesu z velké části napájí štíhlické prameny.[12][13]

Podle dochovaných spisů prý z Kosteleckého zámku vede ke Štíhlickému hřbitovu podzemní chodba, ovšem nikdo jí ještě nenašel. Ale nic není ztraceno nějaké chodby se našly, dokonce i tak velké, že se jimi projely i povozy. Jen ta do Štíhlic na objevení stále čeká.

Příroda v okolí Štíhlic

Obec je brána do lesů Dolánek, které mají charakter šumavského rázu.

Potok Šembera, který vévodí tomuto lesu z velké části napájí Štíhlické potoky. V současné době je v mapách zakreslen jeho pramen u Vyžlovského hřbitova, ale dříve se uváděl začátek Šembery na soutoku potoka Lázný a Kozojedský. Šembera se dříve jmenovala Všembera, ale ještě dříve Nestavatka, protékala na cestě do Českého Brodu původně 9 rybníky-Balík, Žabinec, Dívčí, Šember, Stodolu, Řešeto, Mrzák, Tuchorazský a Podviňák.

V lese na sever od Štíhlic nad potokem Šemberou byl kdysi hrad Šember, který si lidé přejmenovali na Staré Zámky. O této tvrzi kolují tajemné pověsti plné skrytých pokladů a objevujících se postav, původně byla tvrz dřevěná až později byla přestavěna na zděný hrad. Kolem byl val s příkopem a předhradím s početnými sklepy.

Katastr obce svou jižní hranicí leží na rozvodí dvou řek Sázavy a Labe. Proto je celá oblast skloněná směrem k Labi a tak se najdou místa, kde je za jasného počasí krásný výhled až na Krkonoše. Z toho důvodu také vznikl geniální nápad s postavením rozhledny. Najdete jí sice na Vyžlovském katastru, ale jen kousek od toho Štíhlického. Informace jsou na webové stránce www.rozhlednaskalka.cz

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/113 Český Brod - Štíhlice - Mukařov - Chocerady.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí jsou Říčany ve vzdálenosti 8 km ležící na trati 221 mezi Prahou a Benešovem.

Veřejná doprava

  • Autobusová doprava v obci je zapojena do Pražské intengrované dopravy, a to linkami 491 (Český Brod, Žel.st. - Mukařov) a 660 (Kostelec n. Č. l., Náměstí - Český Brod, Žel.st.). Linka 660 obsluhuje obec pouze jedním školním spojem. V obci se nachází dvě autobusové zastávky – „Štíhlice“ a „Štíhlice, Doubravčická“.

Další fotografie

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Štíhlice – udělené symboly
  5. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  11. Vyhláška č. 513/2006 Sb.
  12. SKÝPALA, Marek. Lažany [online]. Hrady.cz, 2007-02-12 [cit. 2008-10-22]. Dostupné online. 
  13. Cesty a památky – Kolínsko – Lažany (zaniklá ves) [online]. [cit. 2010-05-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Stihlice PH CZ.png
Poloha obce Štíhlice v rámci okresu Praha-východ a správního obvodu obce s rozšířenou působností Říčany.
Štíhlice, north.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 3.0
Silnice na Český Brod v severní části Štíhlic
Štíhlice-vlajka.gif
Vlajka obce Štíhlice
Štíhlice, south.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 3.0
Jižní část obce Štíhlice
Štíhlice, Municipal Office.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 3.0
Obecní úřad ve Štíhlicích