Štípa

Štípa
Poutní kostel Narození Panny Marie a klášter Kongregace sester karmelitánek
Poutní kostel Narození Panny Marie a klášter Kongregace sester karmelitánek
Lokalita
Charaktervelká vesnice
ObecZlín
OkresZlín
KrajZlínský kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 798 (2021)[1]
Katastrální územíŠtípa (6,9 km²)
Nadmořská výška240–360 m n. m.
PSČ557 14
763 14
Počet domů568 (2011)[2]
Štípa
Další údaje
Kód části obce70149
Kód k. ú.670146
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štípa (moravsky Ščípa) je místní část města Zlína, původně vesnice, ležící 7 kilometrů severovýchodně od Zlína ve směru na Fryšták s odbočkou na Kostelec. Na západě sousedí k. ú. Štípa s k. ú. Kostelec, na jihu s k. ú. Zlín, na východě s k. ú. HvozdnáVelíková a na severu s k. ú. Lukov. Štípa je tvořena starší Hrubou Štípou (s Horním a Dolním koncem a Výpustou).[3]

Štípa je pohorská vesnice, která leží v severovýchodní části Vizovických vrchů.

Název

Na vesnici bylo přeneseno (mužské) osobní jméno Ščípa (utvořené od slovesa ščípati – "štípat"). Jde o jeden ze vzácných případů pojmenování osady jménem osoby bez jakéhokoli odvození a úpravy (z Moravy lze jmenovat ještě Šach, Myslík, Moravec, a Šišmu).[4]

Přírodní poměry

Štípou protéká Štípský potok, který je levostranným přítokem Fryštáckého potoka, jenž se vlévá do řeky Dřevnice. Zhruba čtvrtinová část území je zalesněná a prochází jím mimo jiné Cyrilometodějská stezka, Via Czechia - centrální. V katastru se také nachází zejména 2 vodní plochy, z nichž jedné se lokálně říká Štěpánka.

Severní částí katastrálního území protéká také Lukovský potok.

Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 240–360 m. Nejvyšším pojmenovaným bodem území je vrchol Úlehle ve výšce 352,5 m n. m.[5]

Doprava

Štípou prochází silnice:

Tato místní část je také v obslužnosti městské hromadné dopravy DSZO.

Nachází se zde také neveřejné Letiště Zlín Štípa (LKSTIP) na uměle upravené plošině bývalé zemědělské práškařské plochy 0,5 km jižně od silnice Štípa - Velíková.[6]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel8058699869671 0511 0751 1111 1961 3221 4011 5301 5231 6851 8101 798
Počet domů119133141145171170209265-328386444500568-

Historie

Vesnice Štípa se poprvé připomíná k roku 1391 jako součást panství s hradem Lukov. Zbožná tradice řadí milostnou sošku Panny Marie do trojice nejstarších mariánských soch na Moravě, další jsou uctívány v Tuřanech a v Žarošicích.[8] Podle zbožné tradice, zaznamenané například v České kronice Pavla Skály ze Zhoře nebo Bohuslavem Balbínem zde byla v raném středověku nalezena zázračná (tj. milost poskytující, tedy milostná) soška Panny Marie, umístěná v kapličce, postupně přestavované do současné podoby hřbitovní kaple ve Štípě. Legenda nález spojovala s hájem, ve kterém ji nálezce z podle svého příjmení Štípský pojmenovat Panna Marie Štípská. Nadační písemné zprávy se ke kapli a chrámu vztahují již v letech 1389, 1394, k monstranci s její figurkou roku 1464 a k farnímu kostelu roku 1516.[9]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Zlíně#Štípa.

Poutní kostel

Mariánský poutní kostel

Poutní chrám Narození Panny Marie s bývalým kartuziánským klášterem na Mariánském náměstí, u hranic Kostelce, je mariánským poutním místem. Římskokatolická farnost Štípa je začleněna do Děkanátu Vizovice, který náleží do Arcidiecéze olomoucké.

Klášter

Budovu kostela s klášterem kartuziánů dal roku 1620 postavit při kostele Albrecht z Valdštejna na památku své zemřelé manželky Lukrécie Nekešové z Landeka, majitelky lukovského panství, která byla ctitelkou milostné sošky. Zakládací listina kláštera byla na Lukové vydána 1. května 1617. Valdštejn vyjednal povolání komunity kartuziánů z Dolan u Olomouce. Po Valdštejnově smrti byla stavba přerušena a pustla, protože mniši byli již roku 1620 uvězněni s Janem Sarkanderem v Olomouci a už se do Štípy nevrátili.[10] Až po 127 letech byla stavba kostela dokončena a roku 1765 vysvěcena klášter přestavěn na faru. V letech 1970–1995 sloužila budova Charitnímu domovu vedenému sestrami sv. Kříže a od roku 1996 dosud sestrám Kongregace řádu karmelitánek s názvem Institut naší Paní z Karmelu.[11]

Větrný mlýn

Podrobnější informace naleznete v článku Větrný mlýn (Štípa).
Větrný mlýn u Štípy


U obce se nachází větrný mlýn vybudovaný v letech 1858 až 1860 místním starousedlíkem Kristiánem Kovářem, který mlýn zhotovil sám jen za pomoci svého syna Josefa. Mlýn mlel pro občany sousedních obcí a ještě během druhé světové války byl plně v provozu. V 21. století je chráněn jako kulturní a technická památka.[12]

V roce 2017 se objevily snahy pracovníků místního krajského úřadu, zajistit prohlášení stavby za národní kulturní památku.[13]





Kultura, vzdělávání, sportovní vyžití, volný čas, spolky a organizace, místní zvyky

  • 14. základní škola ve Štípě (odkaz na internetové stránky)
  • mateřská škola
  • turistický oddíl - TJ Sokol - oddíl turistiky
  • pobočka Knihovny Františka Bartoše (odkaz na internetové stránky)
  • TJ Sokol (cvičení)
  • FK Štípa (fotbalové hřiště) - pořádání turnajů, zábav, dětského dne, aj.  i ve spolupráci s ostatními občanskými sdruženími
  • Český červený kříž - pořádání zábav, přednášek
  • Český svaz včelařů - pořádání výstav, prodej medu, aj.
  • Český svaz žen - pořádání zájezdů, výstav ručních prací, vzdělávacích akcí
  • Sarkandr - sdružuje katolickou mládež
  • Český svaz zahrádkářů - pořádá výstavy
  • Český myslivecký svaz - myslivecká společnost Ostřice
  • Klub seniorů - pořádání zájezdů, přednášek, rekreací
  • Sbor dobrovolných hasičů (pořádání cvičení, soutěží, sběru železného šrotu)
  • Centrum pro rodinu Vizovice o.s., pobočka Štípa (kurz efektivního rodičovství, přednášky o manželství a rodičovství pro rodiče, manžele i děti také na školách)
  • dětský koutek u ZŠ
  • dva dětské koutky (na Staré cestě)
  • každoročně 1. týden v září se pořádá tradiční mariánská pouť (odkaz na internetové stránky)[3]
  • pobočka ZUŠ Morava (odkaz na internetové stránky)

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. a b c Zlín.eu. www.zlin.eu [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 562.
  5. ÚŘAD, Zeměměřický. Analýzy výškopisu. ags.cuzk.cz [online]. [cit. 2024-02-20]. Dostupné online. 
  6. S.R.O, Turistika cz. Letiště Zlín - Štípa - Letiště | Turistika.cz. www.turistika.cz [online]. [cit. 2024-02-20]. Dostupné online. 
  7. III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011. III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  8. F. Odehnal, 1995, s. 113
  9. Placidus Mathon, 1884, s. 469
  10. Buben 2004, s. 340–341.
  11. Archivovaná kopie. karmel.stipa.cz [online]. [cit. 2020-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-06. 
  12. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-01-25]. Identifikátor záznamu 149724 : větrný mlýn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  13. PROCHÁZKOVÁ, Petra. Zlínský kraj navrhuje baziliky na Hostýně a ve Štípě na prestižní seznam. iDNES.cz [online]. 2017-07-21 [cit. 2017-07-22]. Dostupné online. 

Literatura

  • Milan B. BUBEN: Encyklopedie řádů a kongregací českých zemí, II. díl/2. svazek: Mnišské řády. Libri Praha 2004, s. 340–341 (Štípa)
  • Placidus Jophannes Mathon: Život nejblahoslavenější Bohorodičky Panny Marie a její panického chotě sv. Josefa, patrona, II. díl, Brno 1884, s. 468–472, dostupné online[2]
  • František ODEHNAL: Poutní místa na Moravě a ve Slezsku. Deborah Praha 1995, s. 112-114
  • Josef PALA: Štípa – mariánské poutní místo, Římskokatolická farnost Štípa 2003, 114 str.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Poutní chrám Narození Panny Marie Štípa (Zlín).jpg
Autor: Albertophoto21, Licence: CC BY-SA 4.0
Poutní chrám Narození Panny Marie Štípa (Zlín), Česká republika. Foto Nikon D5100, 17. července 2020
Štípa-větrný mlýn.JPG
Autor: Jan Polák, Licence: CC BY 3.0
Větrný mlýn ve Štípě.
Štípa, kostel a klášter.jpg
Autor: palickap, Licence: CC BY 3.0
Zlín, část Štípa, Česká republika. Poutní kostel Narození Panny Marie a klášter Kongregace sester karmelitánek .