Štítnik
Štítnik | |
---|---|
Evangelický kostel | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°39′28″ s. š., 20°21′54″ v. d. |
Nadmořská výška | 284 m n. m. |
Stát | Slovensko |
Kraj | Košický |
Okres | Rožňava |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 34,54 km²[1] |
Počet obyvatel | 1 496 (31.12.2014) |
Hustota zalidnění | 43,31 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Ladislav Belányi[2] |
Vznik | 1243 |
Telefonní předvolba | +421-58 |
PSČ | 049 32 |
Označení vozidel (do r. 2022) | RV |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Štítnik je obec na Slovensku v okrese Rožňava. Žije zde necelých 1 500 obyvatel.
Poloha
Štítnik leží asi 14 kilometrů od okresního města Rožňava v nadmořské výšce 284 m n. m. Obcí protéká stejnojmenná říčka.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1243 v listině krále Bély IV. Historické podklady dokládají dřívější vznik osídlení a počátky sahají až do staršího středověku – ve 12. století patřil Štítnik královským zbrojnošům, kteří vlastnili Gemerský hrad. V uváděné donační listině se jako vůbec první v Uhrách uvádí Ditrichův hamr na železo.
Název obce (Chytnek, Chetnug, Chetnek, Citnik, Czethnek, Schitnek, Schitnik) je odvozen buď z jména výrobce štítů, nebo souvisí s označením uhlířských milířů (sczyty). To potvrzuje skutečnost, že se místní obyvatelé od začátku věnovali těžbě nerostů, zvláště železné rudy, kterou i zpracovávali, ale i mědi, přičemž narazili i na ložiska zlata. Historické dokumenty a okolnosti řadí Štítnik mezi první místa, kde se začala zpracovávat železná ruda a rozvíjelo se hutnictví na Slovensku, ale i v bývalém Uhersku.
Kultura a zajímavosti
Stavby
Šebekovská kurie, postavená v rokokovém stylu, vedle ní stojí rodný dům Viktora Madarase, kaštel postavený v barokním slohu. Katolický kostel, který dala postavit Marie Terezie v roce 1749 v barokním slohu, měšťanská škola, postavená Čechy po 1. světové válce, měla pouze 3 třídy.
Památky
- Gotický, do poloviny 16. století katolický a později evangelický kostel, postavený přibližně ve 14. století jako trojlodní bazilika, s nejstaršími varhany na Slovensku z roku 1492. V chrámu dominuje renesančně-barokní oltář z roku 1636 s obrazem narození Ježíše Krista, což je dost netypický výjev pro protestantské kostely. Na stěnách se zachovalo mnoho unikátních gotických fresek, z nichž nejstarší jsou z konce 14. století. Jde o vůbec nejrozsáhlejší soubor středověké nástěnné malby na Slovensku. Uvnitř kostela se nacházejí hrobky Csetnekyho a jeho manželky Kláry Bebekové. Kostel je zajímavý i množstvím epitafů, zavěšených na stěnách, celkově je jich 14, což je nejvíc na Slovensku.
- Vodní hrad
Přibližně z let 1300–1400, hrad měl více majitelů.
Pomníky
- Pomník SNP na náměstí, v blízkosti římskokatolického kostela
- morový sloup – z roku 1754, zrenovovaný v roce 2005.
Osobnosti
- Viktor Madarász (1830–1917), malíř
- Ctibor Štítnický (1922–2002), vlastním jménem Tibor Dörner, básník a překladatel, manžel spisovatelky Jarmily Štítnické
- Zoltán Szárasz, dlouholetý evangelický farář v obci, který zpracoval dějiny místního evangelického kostela
Ulice
Rožňavská, Nová, Družstevná, Malá maša, Ochtinská, Tichá, Mierová, Jelšavská, Školská, Jarková, Teplická, Mlynská, Lesná, Veľká Maša, Záhradná
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Štítnik (okres Rožňava) na slovenské Wikipedii.
- ↑ Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 1,11 MB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-07-22 [cit. 2015-09-20]. S. 3. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-26. (slovensky)
- ↑ Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2014-11-16. Ladislav Belányi je v seznamu. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Štítnik na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Encyklopédia slovenských obcí (Štítnik) [online]. Slovenská televize, 2017 [cit. 2019-08-20]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Tento snímek zobrazuje chráněnou kulturní památku číslo 808-558/0 (other) Slovenské republiky.