Štúrovo

Štúrovo
(c) Ervinpospisil, CC BY-SA 3.0 Staronový most Márie Valérie spojuje slovenské Štúrovo a maďarskou Ostřihom, pohled z Baziliky Nanebevzetí Panny Marie a svatého Vojtěcha v Ostřihomi (Štúrovo v pozadí)
znak
Poloha
Souřadnice	47°48′ s. š., 18°43′12″ v. d.
Nadmořská výška	111 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Nitranský
Okres	Nové Zámky
Tradiční region	Podunajsko
Štúrovo
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	13,13 km²
Počet obyvatel	9 777 (2021)[1]
Hustota zalidnění	744,6 obyv./km²
Správa
Status	město
Primátor	Ing. Eugen Szabó
Vznik	1075
Oficiální web	www.sturovo.sk
E-mail	primator@sturovo.sk
Adresa obecního úřadu	Mestský úrad Štúrovo Nám. slobody 1 943 01 Štúrovo
Telefonní předvolba	036
PSČ	943 01
Označení vozidel (do r. 2022)	NZ
NUTS	503584
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štúrovo (dříve Parkan, maďarsky Párkány, německy Gockern) je slovenské město v okrese Nové Zámky v Nitranském kraji, na levém břehu Dunaje, který zde tvoří slovensko-maďarskou hranici, 47 km jihovýchodně od Nových Zámků. S maďarskou Ostřihomí na druhém, pravém břehu Dunaje je město spojeno mostem Márie Valérie. Přes řeku dříve jezdila kompa (loď pro přepravu vozů a osob přes vodu). Ve městě žije přibližně 9 800^[1] obyvatel.

Území města bylo osídleno již v době kamenné. Byly zde doloženy stavební komplexy mladší kultury s lineární keramikou a želiezovské skupiny.

Město bylo důležitým brodem přes Dunaj již v době Římského císařství, náleželo k předmostí pověstného Limes Romanus, vybudovaného k obraně římských provincií.

K roku 896 se datuje příchod staromaďarských kmenů, které si podmanili pravý břeh Dunaje s do té doby slovanským hradem Strigoň, dnešní Ostřihom. Ostřihom se stala prvním sídlem uherských králů z rodu Arpádovců a tento fakt měl velký význam i pro rozvoj osady Kakath, založené na místě dnešního Štúrova.

V období vrcholného středověku zde byla roku 1241 vybudována pevnost s kolovou hradbou, nazývaná Parkán.

Po roce 1541 se na 150 let Párkány dostal pod tureckou nadvládu. Poloha na hranici s Habsburskou monarchií měla za následek časté potyčky s habsburskými jednotkami ruinující okolí.

Po bitvě u Párkány v roce 1683 se město navrátilo pod vládu uherských králů.

Císař Karel VI. udělil roku 1724 městu právo organizovat čtyři jarmarky ročně; jeden z nich, konaný v říjnu, se dochoval dodnes. Za panování Marie Terezie se Párkány stal okresním městem. V roce 1850 se město stalo zastávkou na železniční trati z Pressburgu (Bratislavy) do Budapešti. Roku 1895 byl otevřen Most Márie Valérie přes Dunaj.

Město bylo součástí Uherska až do r. 1918 (provizorní hranice ČSR), resp. 1920 (hranice podle Trianonské smlouvy).

Po první světové válce a rozdělení Rakousko-Uherska se roku 1918 Párkány stal pohraničním městem samostatného Československa.

V roce 1919 po maďarsko-československé válce bylo město definitivně přičleněno k Československu, třebaže obyvatelstvo bylo téměř úplně maďarské (v roce 1910 z 3078 obyvatel bylo 3016 Maďarů, tedy zhruba 97 %). V roce 1938 se na základě První vídeňské arbitráže stalo součástí Maďarska. 25. března 1945 bylo obsazeno Rudou armádou.

Roku 1948 bylo město na počest Ľudovíta Štúra přejmenováno na Štúrovo, třebaže zde Štúr nikdy nebyl. Po roce 1989 proběhlo místní referendum o změně/vrácení názvu na Párkány, přes jeho kladný výsledek však centrální vláda rozhodla dosavadní název ponechat.^[zdroj?]

Štúrovo, nejjižnější slovenské město, je centrem jižního regionu Slovenska. Rozkládá se na levém břehu Dunaje, na nejjižnějším a nejteplejším cípu Podunajské nížiny. Severovýchodně od města je pohoří Burda se strmými skálami vulkanického původu, nazývané také Kováčovské kopce. Nejvyšším místem této přírodní rezervace je 395 m vysoký vrch Burdov.

Na protějším břehu Dunaje se rozkládá město Ostřihom, korunovační město uherských králů z rodu Arpádovců, jehož bazilika spolu s hradem tvoří dominantu kraje. 11. října 2001 byl znovuotevřen rekonstruovaný most Marie Valérie spojující Štúrovo s Ostřihomí.

Novodobá historie města je spjata s objevením geotermální energie pod povrchem. První malý bazén byl postaven roku 1952. Současný areál koupaliště byl vybudován v roce 1973. Geologický vrt objevil pod povrchem louky Vadaš vydatný zdroj termální vody. Termální koupaliště Vadaš je turisticky nejnavštěvovanějším místem ve městě.

Termální koupaliště Vadaš se dnes rozkládá na 35 hektarech bývalých luk a mokřin. Odtud pak pochází i jeho název (louka „Vadaš“, tj. louka bohatá na zvěř). Termální pramen s teplotou vody 39,7 °C v hloubce 130 m a s vydatností 70 l/s byl navrtán v roce 1973, ale k prvnímu napuštění bazénů došlo až 17. července 1978. Kromě plaveckého bazénu 50×21 metrů (s vodou chlazenou na 26–28 °C) a v roce 2004 otevřeného bazénu Laguna o ploše 3 800 m² (dnes největší bazén na Slovensku) s umělým vlnobitím, jsou návštěvníkům koupaliště od začátku května do konce září k dispozici za každého počasí i další čtyři nekryté bazény s neobvykle čistou, průzračnou vodou o teplotě cca 30 °C (výjimku tvoří jen perličkový bazén, kde voda dosahuje teploty 36 °C).

Znovuotevření mostu Márie Valérie významně napomáhá rozvoji turistického ruchu.

• 1895 – Uherská vláda nechala postavit most, který byl pojmenován podle nejmladší dcery císaře Františka Josefa I. most Márie Valérie.
• 1919 – Jeden oblouk byl zničen nedisciplinovaností československé mostní stráže
• 1925 – Obnova mostu
• 1944 – Ustupující německá armáda vyhodila do povětří tři střední oblouky mostu.
• po roce 1945 – Po poválečném vystěhování části maďarského obyvatelstva na základě Dekretů prezidenta republiky Dr. Edvarda Beneše vznikla mezi oběma státy nevraživost trvající desetiletí. Celých 57 let byl zničený most symbolem napětí mezi formálně spřátelenými zeměmi, dopravu po Dunaji zajišťoval provizorní přívoz. Most byl obnoven v roce 2001 z příspěvku fondu Phare Evropské unie.
• 2001 – Byl otevřen zrekonstruovaný most Márie Valérie.

Na most je povolen vjezd pouze osobním automobilům a autobusům.

Štúrovo leží na železniční trati Bratislava – Štúrovo, po které jezdí vlakové spoje z České republiky do Budapešti a je součástí IV. panevropského koridoru. Napojuje se zde regionální trať Štúrovo – Levice. Na Dunaji je osobní a nákladní přístav.

Z obyvatel je 68,74 % Maďarů, 28,13 % Slováků, 1,17 % Čechů, 0,34 % Romů, 0,03 % Němců a 0,01 % Ukrajinců. 77,18 % se jich hlásí k Římskokatolické církvi, 1,36 % k Evangelické církvi augsburského vyznání, 0,2 % k Řeckokatolické církvi a 0,09 % k Pravoslavné církvi. 12,27 % obyvatel je bez vyznání.

• Baraolt, Rumunsko
• Bruntál, Česko
• Castellarano, Itálie
• Kłobuck, Polsko
• Novi Bečej, Srbsko
• Ostřihom, Maďarsko

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Štúrovo na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Štúrovo ve Wikislovníku
• Encyklopedické heslo Parkaň v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky města
• Termální koupaliště Vadaš