Štěnovice (zámek)

Štěnovice
Základní informace
Slohbarokní
ArchitektJakub Auguston mladší
Výstavbaasi 1723
StavebníkMarie Rozina z Schirndingu
Další majiteléMichnové z Vacínova
Mladotové ze Solopisk
Poloha
AdresaŠtěnovice, ČeskoČesko Česko
UlicePlzeňská
Souřadnice
Štěnovice
Štěnovice
Další informace
Rejstříkové číslo památky41953/4-3583 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štěnovice jsou zámek ve stejnojmenné vesnici v okrese Plzeň-jih. Postaven byl v barokním slohu okolo roku 1723 Marií Rozinou ze Schirndingu na levém břehu Úhlavy v tehdy obnovených Štěnovičkách. V současné době je zámeček v soukromém vlastnictví. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie

Nejstarším panským sídlem ve Štěnovicích byla od čtrnáctého století stará tvrz, která stávala na ostrožně nad soutokem Úhlavy a Losinského potoka na místě raně středověkého hradiště.[2] Někdy v průběhu první poloviny šestnáctého století ji nahradila renesanční tvrz, která nejspíše stála v místech hospodářského dvora, ale jeho polohu neznáme.[3]

Za zakladatelku zámku se tradičně považuje Anna Dorota ze Schirndingu, která jej podle data na portálu nechala založit roku 1723.[4] Podle nápisu, který je součástí portálu, však zakladatelkou byla Marie Rozina ze Schirndingu, rozená Vinklerová z Heimfeldu, která vesnici zdědila nejspíše po Anně Dorotě ze Schirndingu.[5] Podle typu vstupního portálu zámeckou stavbu navrhl Jakub Auguston mladší. Marii Rozině panství zůstalo asi do roku 1738 a po ní se novou majitelkou stala hraběnka Terezie Pöttingová, rozená Michnová.[6]

Majitelem připomínaným roku 1788 byl hrabě Karel Michna z Vacínova. K panství tehdy kromě samotných Štěnovic patřily Čižice a Štěnovický Borek. Od Karla Michny statek koupil Matyáš Leština, který zemřel roku 1809, a majetek po něm zdědil syn Karel Leština. Ten Štěnovice v roce 1834 prodal svobodnému pánovi Vojtěchu Mladotovi ze Solopisk. V roce 1840 se majitelem stal Ferdinand z Weissenbachu, ale o dva roky později zemřel, a majetek připadl vdově hraběnce Antonii Weissenbachové, rozené z Trauttmansdorfu, které zůstal do roku 1851, kdy jej od ní koupil svobodný pán Antonín Starck. Po Starckovi zámek zdědil doktor práv Ludvík Fritsch.[7]

Od roku 1899 se majitelem statku stal Šebestián Klička, kterého v roce 1913 vystřídal Antonín Veltrubský z Veltrub a v roce 1915 Josef Vykoukal, jehož synové Jaroslav a Karel na statku společně hospodařili až do roku 1945. Od roku 1946 byl jediným majitelem Karel Vykoukal. V roce 1948 se zámek stal sídlem místního národního výboru.[8] Sídlem samosprávy zámek zůstal až do roku 1991, kdy jej obecní úřad předal synovi posledního majitele, Jaroslavu Vykoukalovi.[9]

Stavební podoba

Zámek je obdélníková jednopatrová stavba se zaoblenými rohy (sedm a čtyři okenní osy), na delší straně při řece je hranolová věž s hodinami. Přízemí je zaklenuté valenými klenbamilunetami, v předsíni zrušené kaple je freska od F. J. Luxe.[10] V parku u levé stěny zámku se dochovaly tři barokní sochy světců, svatého Floriána, svatého Josefa a svatého Iva z let 1723–1725.[6] Na podstavcích soch je alianční znak Schirndingerů ze Schirndingu a Winklerů z Heinfeldu[6] spolu s letopočtem 1723.

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-11]. Identifikátor záznamu 154087 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ROŽMBERSKÝ, Petr. Štěnovice. Hrad, tvrz a zámek. 1. vyd. Plzeň: Nadace České hrady, 1996. 28 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 10). S. 6. Dále jen Rožmberský 1996. 
  3. Rožmberský 1996, s. 14
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Štěnovice – zámek, s. 334. 
  5. Rožmberský 1996, s. 18
  6. a b c Rožmberský 1996, s. 19
  7. Rožmberský 1996, s. 20
  8. Rožmberský 1996, s. 22
  9. Rožmberský 1996, s. 24
  10. Umělecké památky Čech. P/Š. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Štěnovice, s. 506. 

Literatura

  • Umělecké památky Čech. P/Š. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Štěnovice, s. 506. 
  • ROŽMBERSKÝ, Petr. Štěnovice. Hrad, tvrz a zámek. 1. vyd. Plzeň: Nadace České hrady, 1996. 28 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 10). 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Stenovice a Uhlava.jpg
Zámek ve Štěnovicích a řeka Úhlava