Štěpán III. Veliký
Štěpán III. Veliký | |
---|---|
![]() Štěpán III. | |
Narození | 1433–1440![]() |
Úmrtí | 2. července 1504![]() |
Pohřben/a | Klášter Putna |
Tituly a úřady | |
Moldavský kníže | |
Období | 1457 – 1504 |
Předchůdce | Petr III. Áron |
Nástupce | Bogdan III. Moldavský |
Národnost | Rumuni |
Rod | Mușatové |
Manžel/ka | Mărușca (?) Evdokia Kyjevská Marie z Mangupu Maria Voichiţa |
Partner/ka | Maria Rareș |
Děti | Alexandru Moldavský Petr IV. Moldavský Bohdan III. Moldavský Jelena Moldavská |
Otec | Bogdan II. |
Matka | Maria Oltea |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Štěpán III. Veliký (rumunsky Ștefan cel Mare; 1433, Borzești u Bacău – 2. července 1504, Suceava) byl moldavský kníže.
Život
Byl rozvážným, zbožným a statečným panovníkem,[zdroj?!] který vedl řadu obranných válek s mocnějšími sousedy, kteří se pokoušeli o podmanění jeho země (šlo o Polsko, Uhersko a zejména Osmanskou říši). Připravil Turkům řadu porážek, z nichž nejvýznamnější přišla v bitvě u Vaslui. Na sklonku svého života však musel přistoupit na placení tributu Osmanské říši, neboť nebyl nadále schopen čelit současným útokům všech tří mocných sousedů. Po jeho smrti se Moldavské knížectví začalo rychle propadat do osmanského područí.
Byl synem knížete Bogdana II. a vládu nad knížectvím dobyl na Petru Áronovi, který ji dříve získal zabitím Bogdana.
Rodina
V roce 1480 Štěpán nakonec uznal svého prvorozeného syna Mirceu, narozeného z jeho aféry z 50. let 15. století s Călțunou z Brăily, a připravoval ho na převzetí trůnu ve Valašsku. Podle Sacerdoțeana k uznání došlo až po smrti Mirceova zákonného otce, který mohl být jedním z bojarů, jejichž život byl ušetřen u Soci.
Štěpán měl také dalšího nemanželského syna, Petru Rareșe, který se v roce 1527 stal moldavským knížetem. Církev považuje jeho matku, Marii Rareșovou, za Štěpánovu čtvrtou manželku, i když je známo, že byla provdána za měšťana.
Štěpán V. „Kobylka“, který vládl Moldavsku v letech 1538–1540, se rovněž prohlašoval za Štěpánova nemanželského syna. Podle Sacerdoțeana je jeho tvrzení věrohodné.
Místní tradice v župě Putna (dnešní Vrancea) připisuje Štěpánovi i další mimomanželské aféry – mnozí rolníci tvrdí, že jsou „z jeho krve“ nebo „z jeho morku“.
- Miniatura z roku 1487, klášter Pătrăuți
- Štěpánova druhá (nebo třetí) manželka, Marie Mangupská
- Štěpánova třetí (nebo čtvrtá) manželka, Maria Voichița
- Petru Rareș se svou manželkou a Štěpánovými vnuky, Iliou a Štěpánem IV.
- Votivní zobrazení Štěpána, 1503, klášter Dobrovăț
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stephen the Great na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štěpán III. Moldavský na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Maria Asanina Palaiologhina (better known as Maria de Mangop), Princess consort of Moldavia
Fresco depicting Mara Voichita
Autor: Cezar Suceveanu, Licence: CC BY 3.0
St. Demetrius Church in Suceava - inside painting of Petru Rareş and his family.
Contemporary reconstruction. Flag of Moldavia in the 15th-16th centuries. Made after: Seal of en:Alexandru cel Bun (1400-1432) from the National Museum of History of Romania. [1], Image:AlexandruCelBunSeal.png, Image:StefanCelMareSeal.png. The first information regarding the color of the Moldavian flag (including elements) comes from a book of documents published in Krakow in 1533: The grand flag had a red field on which was nicely painted with gold the coat of arms of Moldavia (banderim magnum sericeum, coloris rubri, in quo arma terrae Moldaviae pulhre auro depicta erant).
Stefan cel Mare and his wife, Maria of Wallachia, and his sons Alexandru and Bogdan
Autor: Ninhursag3, Licence: CC0
Stephen the Great, 1487, Pătrăuți Monastery