Štěpán III. Veliký

Štěpán III. Veliký
Štěpán III.
Štěpán III.
Narození1433–1440
Borzești, Moldavské knížectví
Úmrtí2. července 1504
Suceava, Moldavské knížectví
Pohřben/aKlášter Putna
Tituly a úřady
Moldavský kníže
Období14571504
PředchůdcePetr III. Áron
NástupceBogdan III. Moldavský

NárodnostRumuni
RodMușatové
Manžel/kaMărușca (?)
Evdokia Kyjevská
Marie z Mangupu
Maria Voichiţa
Partner/kaMaria Rareș
DětiAlexandru Moldavský
Petr IV. Moldavský
Bohdan III. Moldavský
Jelena Moldavská
OtecBogdan II.
MatkaMaria Oltea
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štěpán III. Veliký (rumunsky Ștefan cel Mare; 1433, Borzești u Bacău2. července 1504, Suceava) byl moldavský kníže.

Život

Byl rozvážným, zbožným a statečným panovníkem,[zdroj⁠?!] který vedl řadu obranných válek s mocnějšími sousedy, kteří se pokoušeli o podmanění jeho země (šlo o Polsko, Uhersko a zejména Osmanskou říši). Připravil Turkům řadu porážek, z nichž nejvýznamnější přišla v bitvě u Vaslui. Na sklonku svého života však musel přistoupit na placení tributu Osmanské říši, neboť nebyl nadále schopen čelit současným útokům všech tří mocných sousedů. Po jeho smrti se Moldavské knížectví začalo rychle propadat do osmanského područí.

Byl synem knížete Bogdana II. a vládu nad knížectvím dobyl na Petru Áronovi, který ji dříve získal zabitím Bogdana.

Rodina

V roce 1480 Štěpán nakonec uznal svého prvorozeného syna Mirceu, narozeného z jeho aféry z 50. let 15. století s Călțunou z Brăily, a připravoval ho na převzetí trůnu ve Valašsku. Podle Sacerdoțeana k uznání došlo až po smrti Mirceova zákonného otce, který mohl být jedním z bojarů, jejichž život byl ušetřen u Soci.

Štěpán měl také dalšího nemanželského syna, Petru Rareșe, který se v roce 1527 stal moldavským knížetem. Církev považuje jeho matku, Marii Rareșovou, za Štěpánovu čtvrtou manželku, i když je známo, že byla provdána za měšťana.

Štěpán V. „Kobylka“, který vládl Moldavsku v letech 1538–1540, se rovněž prohlašoval za Štěpánova nemanželského syna. Podle Sacerdoțeana je jeho tvrzení věrohodné.

Místní tradice v župě Putna (dnešní Vrancea) připisuje Štěpánovi i další mimomanželské aféry – mnozí rolníci tvrdí, že jsou „z jeho krve“ nebo „z jeho morku“.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stephen the Great na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

MariaPaleóloga.jpg
Maria Asanina Palaiologhina (better known as Maria de Mangop), Princess consort of Moldavia
Maria Voichita Wallachia.jpg
Fresco depicting Mara Voichita
Biserica Sfântul Dumitru din Suceava11.jpg
Autor: Cezar Suceveanu, Licence: CC BY 3.0
St. Demetrius Church in Suceava - inside painting of Petru Rareş and his family.
Flag of Moldavia.svg
Contemporary reconstruction. Flag of Moldavia in the 15th-16th centuries. Made after: Seal of en:Alexandru cel Bun (1400-1432) from the National Museum of History of Romania. [1], Image:AlexandruCelBunSeal.png, Image:StefanCelMareSeal.png. The first information regarding the color of the Moldavian flag (including elements) comes from a book of documents published in Krakow in 1533: The grand flag had a red field on which was nicely painted with gold the coat of arms of Moldavia (banderim magnum sericeum, coloris rubri, in quo arma terrae Moldaviae pulhre auro depicta erant).
Stefan cel Mare and family.jpg
Stefan cel Mare and his wife, Maria of Wallachia, and his sons Alexandru and Bogdan
Ştefan cel Mare (Stephen the Great) 1487, Pătrăuți Monastery.jpg
Autor: Ninhursag3, Licence: CC0
Stephen the Great, 1487, Pătrăuți Monastery