Štěpán Illesházy

Štěpán Illesházy
Narození	30. dubna 1762 Bratislava
Úmrtí	30. července 1838 (ve věku 76 let) Baden
Povolání	politik a voják
Funkce	členové dolní komory Uherského sněmu perpetual count
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrabě Štěpán XI. Illesházy (maďarsky Illésházy István nebo Illyésházy István; 30. dubna 1762, Bratislava – 30. července 1838, Baden) byl člen uherského rodu Illesházyů (maďarsky Illyésházy nebo Illésházy), původem z Eliášovců (okres Dunajská Streda). Byl posledním mužským členem rodiny, poté rod vymřel po meči. Celé jméno (jak je uvedeno v matrice narozených): Stephanus Josephus Joannes Antonius Franciscus Baptista hrabě Illyéshazy.

Jeho otcem byl Jan Křtitel Illesházy (1737–1799), dědičný trenčínský a liptovský hrabě, matkou Sidonie Batthyányová. Měl mladšího bratra Antona a tři sestry. Jeho manželkou byla Tereza hraběnka Barkóci. Zemřel bez legitimních potomků.

Život

Studoval na gymnáziu v Trnavě, poté práva na univerzitě v Egeru a filosofii v Budíně. V roce 1792 byl jmenován královským komořím, později také tajným radou (1801) a královským stolníkem (1825). V roce 1797 sloužil v armádě jako plukovník Trenčiansko-lipského povstání (povstalecké armády). V roce 1808 mu byl udělen Řád zlatého rouna. V letech 1790–1825 byl členem Uherského sněmu. Po smrti svého otce Jána Křtitele Ilešháziho převzal funkci župana trenčínské a liptovské župy. V roce 1822 na protest proti absolutistické politice habsburského dvora ve Vídni formálně z funkce odstoupil (jeho funkční období je ale v odborných příručkách zaznamenáno až do roku jeho smrti).

Zasloužil se o rozvoj trenčínsko-teplických lázní, kde nechal postavit čtyři nové budovy. Lázně zpřístupnil široké veřejnosti a konaly se zde i kulturní akce. V roce 1820 nechal ke svému zámku v Dubnici nad Váhom přistavět klasicistní křídlo a postavil také sakrální stavby v Bánovcích nad Bebravou, Horním Srní a Košeči. Jak se postupně stále více zadlužoval, rozprodával své nemovitosti. Ponechal si pouze rodový statek v Eliášovcích a zámeček v Rohovcích, kde strávil zbytek života.

V roce 1825 se podílel na založení Maďarské akademie věd a od roku 1830 byl jejím vedoucím členem. Zabýval se také žurnalistikou, zajímal se o oblast práv a historii církve.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Štefan Ilešházi na slovenské Wikipedii.

Literatura

• HÁBL, Vlastimil: Ilešháziovci : vojaci, diplomati, zberatelia a mecéni. Trenčín : MS Design, 2009. 168 s. ISBN 9788089378098

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Štěpán Illesházy na Wikimedia Commons