Štěpán Ješ
Štěpán Ješ | |
---|---|
poslanec Štěpán Ješ | |
Poslanec Prozatímního NS | |
Ve funkci: 1945 – 1946 | |
Poslanec Ústavodárného NS | |
Ve funkci: 1946 – 1948 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | ČSNS |
Narození | 26. prosince 1895 Tábor Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 3. prosince 1966 (ve věku 70 let) Liberec Československo |
Děti | Jiří Ješ Helena Ježková (roz.Ješová) |
Profese | stavební inženýr a politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Štěpán Ješ (26. prosince 1895 Tábor[1] – 3. prosince 1966 Liberec[2]) byl český a československý inženýr a stavební podnikatel, politik, člen Československé strany národně socialistické, za kterou byl po válce poslancem Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění, po roce 1948 pronásledovaný komunisty.
Biografie
Působil jako inženýr a stavební podnikatel. V roce 1928 založil spolu s Jaroslavem Brázdilem stavební firmu Ing. Brázdil & Dr. Ješ, která postavila četné významné budovy (například hvězdárna v Ondřejově, Národní technické muzeum v Praze, vilová čtvrť Barrandov, obloukový silniční most v Táboře). V létě roku 1939 začala firma rovněž s výstavbou obloukového mostu přes údolí Želivky u obce Píšť, který měl být součástí budované dálnice Praha - Brno. Akce byla roku 1942 zastavena a stavba zůstala jen torzem, které bylo až v 70. letech začleněno do dálničního tělesa, byť s novou mostovkou.[3] Za první republiky se angažoval v okruhu časopisů Přítomnost a Demokratický střed.[4]
V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za národní socialisty. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1946 a stal se poslancem Ústavodárného Národního shromáždění. Vedl technický výbor parlamentu.[5][6][7] Zasedal v Ústřední plánovací komisi, která připravovala Dvouletý hospodářský plán.[8]
Jeho synem byl novinář a rozhlasový redaktor Jiří Ješ.[9] Po únorovém převratu v roce 1948 byla rodina pronásledována.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Tábor
- ↑ Štěpán Ješ [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-23]. Dostupné online.
- ↑ Ing. Brázdil & Dr.Ješ [online]. dalnice.com [cit. 2011-12-23]. Dostupné online.
- ↑ KOUTEK, Ondřej: ŘÍKALI MU PAVEL SVATÝ Osudy úředníka, politika a politického vězně Prokopa Drtiny [online]. abscr.cz [cit. 2011-12-23]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-23]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-04.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1156.
- ↑ Život Jiřího Hejdy před druhou světovou válkou [online]. muni.cz [cit. 2011-12-19]. Dostupné online.
- ↑ Významná výročí regionálních osobností jižních Čech [online]. cbvk.cz [cit. 2011-12-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Štěpán Ješ
- Štěpán Ješ v parlamentu
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“