Štěpán Kobylka
Štěpán Kobylka | |
---|---|
Štěpán Kobylka (1945) | |
Poslanec Prozatímního NS | |
Ve funkci: 1945 – 1946 | |
Poslanec Ústavodárného NS | |
Ve funkci: 1946 – 1948 | |
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1948 – 1950 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | ČSNS SNJ Národní souručenství ČSNS (ČSS) |
Narození | 25. dubna 1909 Lišov Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 26. prosince 1980 České Budějovice Československo |
Choť | Marie, roz. Kružíková Marie, roz. Sytařová |
Děti | Drahoš Kobylka Petr Kobylka Naděžda |
Profese | politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Štěpán Kobylka (25. dubna 1909 Lišov – 26. prosince 1980 České Budějovice[1][2][3]) byl český a československý politik, člen Československé strany národně socialistické (po roce 1948 Československá strana socialistická), za kterou byl po roce 1945 poslancem Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění a Národního shromáždění ČSR. Patřil k frakci, která po únorovém převratu v roce 1948 převzala moc ve straně a podřídila se komunistickému režimu.[4]
Biografie
Mládí
Narodil se jako první syn lišovského, později rudolfovského, truhláře Štěpána Kobylky (* 1882) a jeho manželky Anny, rozené Kobilkové. V roce 1936 si celá rodina změnila příjmení z Kobilka na Kobylka (povoleno rozhodnutím zemského prezidenta z prosince 1935). Jeho otec byl politicky aktivní v národně socialistické straně. Štěpán Kobylka vychodil čtyřletou měšťanskou školu a po absolvování gymnázia v Českých Budějovicích se stal pojišťovacím agentem, vypracoval na pozici nejmladšího ředitele pojišťovny na severní Moravě.[5]
Počátky politického působení
Angažoval se také v mládežnické organizaci národních socialistů. Působil v Praze, pak přesídlil do Hradce Králové, kde se stal předsedou krajského výboru mladých a v letech 1934-1938 místopředsedou celostátní mládežnické organizace národních socialistů. Před druhou světovou válkou se přestěhoval do Olomouce. Za Druhé republiky byl náčelníkem místní organizace Mladé národní jednoty za Olomouc–město.[6] Po vzniku Protektorátu se stal funkcionářem (hospodářem) krajského vedení Národního souručenství.[7]
V roce 1940 byl za svou odbojovou činnost zatčen a uvězněn v Komárně, kde potkal jako vězně i budoucího prezidenta G. Husáka.
Před koncem války se stal tajemníkem Ilegálního revolučního výboru v Olomouci. Spolu s dalšími členy výboru ho od 1. května 1945 ukrýval v Husově sboru farář Augustin Jüngling.[8]
Po roce 1945
Po roce 1945 se výrazně politicky angažoval. Stal se krajským tajemníkem národních socialistů na Olomoucku a náměstkem předsedy Místního národního výboru v Olomouci.[9]
Socialismus, který se dal na pochod celým světem, není již dnes a nemůže býti výkřikem bolesti, ale výrazem jistoty, že všude tam, kde zasel svoje sémě, bude vládnout duch vzájemného pochopení, lásky a důvěry. V praxi to znamená potvrzení rovnoprávnosti všech. A tak se mi socialismus jeví jako pevná idea, jíž nutno věřit. Já jsem v socialismus vždy věřil, proto jsem socialistou byl, zůstal a zůstanu.Štěpán Kobylka[10]
V letech 1945-1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za národní socialisty.[11] Po parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění.[12] Během únorového převratu v roce 1948 byl členem prokomunistické skupiny ve straně, která ji pak ovládla. V parlamentu byl členem akčního výboru, který přebíral moc do rukou nového režimu. Stál při přerodu národně socialistické strany v Československou stranu socialistickou.[13] Svým prokomunistickým postojem během únorového převratu se ve své domovské olomoucké organizaci strany zdiskreditoval, a tak byl v parlamentních volbách roku 1948 takticky nasazen na kandidátní listinu v Brně.[14] Byl pak zde skutečně zvolen do parlamentu. Mandát držel do června 1950, kdy rezignoval. Jako náhradnice místo něj nastoupila Růžena Skřivanová.[15]
Pro svoje dlouhodobé zdravotní potíže se vzdal mandátu poslance.
Jiná činnost
Poté, co se vzdal mandátu poslance, působil a pracoval na severní Moravě, mimo jiné v obci Branná a Žárová. Jako mládežník byl aktivní v Sokolu, v divadelních ochotnických spolcích a v Československé církvi. Koncem 60. let jako předseda Rady starších v náboženské obci v Rudolfově inicioval výstavbu nové budovy místního sboru.
Rodinný život
V roce 1934 se oženil s Marií, roz. Kružíkovou (1909 Okříšky–1975 Velké Losiny). Rozvedli se v roce 1952. Podruhé se oženil v roce 1976 s Marií, roz. Sytařovou (1909–1985). Z prvního manželství měl dceru Naděždu (1946–2014) a syny Drahoše (1935–1963) a Petra (1945–1945). Dožil se smrti obou svých synů i úmrtí snachy Anny, rozené Dubovské (1929–1963) a vnučky Hany (1956–1963).[16] Rodinná tragédie se podepsala na dalším zhoršení jeho celkového zdravotního stavu. Pracoval pak nějaký čas v Pohřební službě v rodném Lišově a poslední roky života, už jako důchodce, pracoval jako vrátný v Jihočeských drůbežárnách v Českých Budějovicích.[17] Zemřel v nemocnici v Českých Budějovicích.
Odkazy
Reference
- ↑ Štěpán Kobylka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-27]. Dostupné online.
- ↑ Katalog Vědecké knihovny v Olomouci, báze SVK01, záznam 000928144 [online]. aleph.vkol.cz [cit. 2011-12-27]. Dostupné online.
- ↑ KONEČNÝ, Karel. Vzestup a pád poslance Štěpána Kobylky. K činnosti Československé strany národně socialistické v Olomouci 1945-1945. Střední Morava. Duben 2004, roč. 10., čís. 18, s. 79–86.
- ↑ KOCIÁN, Jiří. Tematická příručka k čs. dějinám 1948-1989, část Ústřední parlamenty, s. 79 [online]. Ústav pro soudobě dějiny AV ČR, 2019 [cit. 2021-09-15]. Dostupné online.
- ↑ KOBYLKA, Štěpán. Apoštol či agent?: 10 kapitol organisátorům pojišťovnictví a českému národnímu společenství. První. vyd. Olomouc: Nákladem vlastnim 5000 výtisku Národni knihtiskárna Kramář a Procházka, leden 1947. 88 s. S. 12.
- ↑ Z organisačního ruchu. S. 4. Moravský deník [online]. 1938-12-31 [cit. 2021-09-15]. S. 4. Dostupné online.
- ↑ Krajské vedení Národního souručenství kraje Olomouckého jmenováno. Hanácké listy [online]. 1939-04-22 [cit. 2021-09-15]. Dostupné online.
- ↑ JINDRA, Martin. Případ olomouckého faráře Církve československé Augustina Jüngling, s. 332 [online]. ÚSTR [cit. 2021-09-15]. Dostupné online.
- ↑ Urban, Josef: PARLAMENTNÍ VOLBY V ROCE 1946 V PROSTĚJOVĚ [online]. is.muni.cz [cit. 2011-12-27]. Dostupné online.
- ↑ av-. Ti, kteří nás vedou. Moravský večerník. 29. 5. 1945, čís. 64, s. 2. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-27]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-04.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1272.
- ↑ K činnosti Československé strany socialistické , In: Severní Morava, Svazek 89. [s.l.]: Vlastivědný ústav, 2005. Dostupné online. S. 29.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-27]. Dostupné online.
- ↑ úmrtni listy v archivu rodiny
- ↑ archiv rodiny
Externí odkazy
- Štěpán Kobylka v parlamentu
- Ti, kteří nás vedou (rozhovor se Š. K.). S. 2. www.digitalniknihovna.cz [online]. 1945-05-29 [cit. 2021-09-15]. S. 2. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Štěpán Kobylka, poslanec a funkcionář Československé strany národně socialistické (1909-1980)