Štěpán Lucký

Štěpán Lucký
Základní informace
Narození20. ledna 1919
Žilina, Slovensko
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí5. května 2006 (ve věku 87 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníStřešovický hřbitov
Žánryklasická hudba
Povoláníhudební skladatel, sbormistr, varhaník, hudební kritik a klavírista
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štěpán Lucký (20. ledna 1919 Žilina5. května 2006 Praha) byl český hudební skladatel.

Hrob Štěpána Luckého

Život

Maturoval na reálce v Žilině a poté studoval na Pražské konzervatoři hru na klavír u Albína Šímy a skladbu a Aloise Háby. Za druhé světové války se zúčastnil odboje, byl zatčen a vězněn v koncentračních táborech v Budapešti, na Ilavě, v Osvětimi a v Buchenwaldu.

Po osvobození dokončil studia hudby v mistrovské škole u Jaroslava Řídkého. Vedle toho vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Souběžně byl hudebním kritikem několika časopisů. V roce 1954 se stal vedoucím hudebního vysílání Československé televize. O televizní režii oper přednášel i na Akademii múzických umění v Praze.

Je znám především jako autor hudby pro film a televizi. Jeho koncertní skladby nejsou často hrány. Společně s Vladimírem Borem vydal monografii o hudebním skladateli Václavu Trojanovi.

Dílo

Vokální skladby

Orchestrální skladby

  • Symfonický prolog (1939)
  • Mors Imperator (symfonická báseň, 1941, ztracena za okupace)
  • Divertimento pro tři trombóny a smyčce (1946)
  • Koncert pro klavír a orchestr (1947)
  • Orlická suita pro smyčcový orchestr (1950)
  • Koncert pro housle a orchestr (1965)
  • Concerto doppio pro housle, klavír a orchestr (1971)
  • Koncert pro violoncello a orchestr op. 9 (1946, přepracováno 1972)
  • Nenie, pro housle, violoncello a orchestr (1974)
  • Koncert pro orchestr (1976)
  • Concertino a Due Boemi pro basklarinet, klavír a smyčce (1979)
  • Koncertantní fantasie pro basklarinet a smyčcový orchestr (1983)

Komorní skladby

  • Dětská suita (1951)
  • Dechový kvintet (1946)
  • Sonata brevis (1947)
  • Elegie, pro lesní roh a klavír (1965)
  • Sonáta pro housle sólo (1969)
  • Tre pezzi per I Due Boemi pro basklarinet a klavír. (1969-70)
  • Sonata doppia pro 2 housle. (1971)
  • Duo concertnate pro violoncello a kytaru (1972)
  • Sonáta pro flétnu a klavír (1973)
  • Divertimento pro dechový kvintet. (1974)
  • Preludium a Scherzino (1975)
  • Pastorale (1975)
  • Introdukce a capriccio pro fagot a klavír (1977)
  • Invence pro sonátory (1977)
  • Arietta (1977)
  • Balada pro violoncello sólo
  • Mucica collegialis (1980)
  • Rapsodia pro varhany (1981)
  • Dechový kvintet č. 2 (1982)
  • Smyčcový kvartet (1984)
  • Sonatina pro 2 kytary (1986)
  • Dechový kvartet, pro flétnu, hoboj, klarinet a lesní roh (1985)
  • Divertimento op. 12
  • Ottetto per archi

Filmová hudba

  • Hry pro mírně pokročilé (1986)
  • Modré z nebe (1983)
  • Kaňka do pohádky (1981)
  • Jak napálit advokáta (1980)
  • Julek (1979)
  • Jakub (1976
  • Akce v Istanbulu (1975)
  • Sedmého dne večer (1974)
  • Vysoká modrá zeď (1973)
  • Aféry mé ženy (1972)
  • Svatba bez prstýnku (1972)
  • Klíč (1971)
  • Tatínek na neděli (1971)
  • Chvojka (1970)
  • Žižkův meč (1970)
  • Klec pro dva (1967)
  • Sedm havranů (1967)
  • Nahá pastýřka (1966)
  • Fotbal (1965)
  • Úplně vyřízený chlap (1965)
  • Preclík (1964)
  • Sparta - Slavia (1964)
  • Mezi námi zloději (1963)
  • Tchyně (1963)
  • Komu tančí Havana (1962)
  • Neděle ve všední den (1962)
  • Gustav Hilmar (1961)
  • Herec Stanislav Neumann (1961)
  • Kohout plaší smrt (1961)
  • Tažní ptáci (1961)
  • Vlasta Fabianová (1961)
  • Otomar Korbelář (1960)
  • Pochodně (1960)
  • Rychlík do Ostravy (1960)
  • 105% alibi (1959)
  • Konec cesty (1959)
  • První a poslední (1959)
  • Černý prapor (1958)
  • O věcech nadpřirozených (1958)
  • Jurášek (1956)
  • Po noci den (1955)
  • Ještě svatba nebyla (1954)
  • Jeden ze štafety (1952)
  • Neobyčejná léta (1952)
  • Není stále zamračeno (1950)
  • Za život radostný (1950)

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Štěpán Lucký.jpg
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Štěpán Lucký, hudební skladatel, hrob na Střešovickém hřbitově