Štěpán Popovič

Dr. Ing. Štěpán Popovič, CSc.[1]
Narození28. prosince 1945
Ústí nad Labem
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí13. června 2019 (ve věku 73 let)
Alma materTechnická univerzita v Liberci
Vysoká škola ekonomická v Praze
Povolánímanažer, průmyslník, podnikatel a foukač skla
Oceněnímedaile Za zásluhy mzz 1. stupeň (2016)
Politická stranaKomunistická strana Československa
PříbuzníDoc. PaedDr. Mikuláš Popovič, CSc[zdroj?]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Štěpán Popovič (28. prosince 1945 Ústí nad Labem[2] – 13. června 2019) byl český manažer, dlouholetý ředitel sklářského koncernu.

Život

Narodil se v Ústí nad Labem 25. prosince 1945. Vystudoval Vysokou školu strojní a textilní v Liberci, zaměření na sklářské technologie. Krátce pracoval jako strojník a poté jako technolog ve sklárně.[1] Na přelomu 70. a 80. let řídil závod Lesní brána v Dubí, který se zabýval produkcí skleněných vláken a následně procházel ředitelskými posty firem Sklotas, Sklo Union a Obas.

Od roku 1978 byl řadovým členem KSČ,[3] výslovně se ohradil proti tvrzení, že byl jejím funkcionářem.[4]

Generální ředitel teplických skláren

V roce 1989 se stal teplickém Sklo Unionu generálním ředitelem a řídil jeho privatizaci do rukou společnosti Glaverbel. Provedl ji vyčleněním prosperujících provozů na výrobu plochého skla a skleněných cihel do společností Sklotas a Vitrablok, které se později sloučily do akciové společnosti Glavunion. Glaverbel získal její akcie.[3] Nadále stál v čele české divize Glaverbelu a kromě toho se podílel i na obdobném způsobu získání jeho ruské větve.[1]

V roce 1990 rozhodl o tom, že Sklo Union poskytne čtyřicetimilionovou půjčku investiční společnosti PPF, kterou kvůli účasti v nadcházející kupónové privatizaci založili podnikatelé Petr Kellner a Milan Vinkler.[3][5] Za to pak byl sám členem představenstva PPF.[6][7][8] Samotný Sklo Union byl privatizován kupónovou metodou a postupně ho ovládl ve svém Harvardském průmyslovém holdingu Viktor Kožený.

Od roku 2001 byl Štěpán Popovič výkonným ředitelem Glaverbel Group pro střední a východní Evropu.[9]

Z postu generálního ředitele teplických skláren společnosti odešel v roce 2009, kdy se společnost jmenovala AGC Flat Glass Czech.[10]

Další aktivity

V letech 1990 stál u založení Svazu průmyslu a dopravy České republiky a v letech 1993 až 2000 byl jeho předsedou.[11] Je jeho čestným členem.[12]

Byl předsedou dozorčí rady Lázní Teplice.[3] Protože teplický sklářský podnik vlastnil FK Teplice, stál jako předseda představenstva i v čele tohoto fotbalového klubu. V roce 2005 se o něm uvažovalo i jako o možném kandidátu na předsedu Českomoravského fotbalového svazu.[13]

V roce 2009 vyšla v nakladatelství Grada jeho technologická monografie Výroba a zpracování plochého skla, psaná původně pro habilitační účely.

Rodina

S manželkou Ivou[2] měl dvě děti, syna Radka a dceru Andreu.[1] Radek Popovič se v roce 2011 stal generálním ředitelem Lázní Teplice Ten si poté vzal za ženu Lucii Popovičovou, která se věnuje pěstování vína. . [14]

Ocenění

Dostal řadu resortních a podnikatelských ocenění, mj. dvakrát titulem manažer roku (1993 a 1997).[3] Za financování oprav nemocnic a škol v Bosně byl jmenován rytířem českého pravoslavného Řádu sv. Konstantina.[3] V roce 2015 byl Svazem průmyslu a dopravy ČR uveden do Galerie osobností průmyslu.[11]

28. října 2016 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal Medailí Za zásluhy.[15]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d Štěpán Popovič: Být o krok napřed. S. 1–2. Severočeský Metropol [pdf]. 2009-09-25 [cit. 2016-11-06]. Roč. II, čís. 15, s. 1–2. Dostupné online. 
  2. ↑ a b VESELÝ, Jan. Popovič: Teplický fotbal je na prodej. iDNES.cz [online]. 2009-06-12 [cit. 2016-11-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f Štěpán Popovič: Řídí sklárny i teplický fotbal. Hospodářské noviny [online]. 2006-01-25 [cit. 2016-11-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ Štěpán Popovič nebyl funkcionářem. Euro [online]. 2006-04-24 [cit. 2016-11-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ Zakladatelská smlouva společnosti "Správa prvního privatizačního fondu, a.s.", 2. září 1991, akcie napůl upsali Petr Kellner a společnost WIKA, ředitelem společnosti se dle zakladatelské smlouvy měl stát Milan Vinkler
  6. ↑ HOVORKOVÁ, Johana. Zemanem oceněný Popovič: Ten, který stvořil Kellnera a má vazby na Rusko. Svobodné fórum [online]. 2016-10-30 [cit. 2016-11-06]. Dostupné online. 
  7. ↑ PPF – finanční skupina obestřená tajemstvím. ČT24 [online]. 2013-01-08 [cit. 2016-11-06]. Dostupné online. 
  8. ↑ Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 43222277, původně Správa prvního privatizačního fondu, a.s., od března 1992 První privatizační fond a.s., od prosince 1992 P P F investiční společnost, a.s., od září 2004 P P F investiční společnost, a.s. v likvidaci. 24. září 2004 byla společnost vymazána z obchodního rejstříku.
  9. ↑ KOHOUTOVÁ, Marie. Glaverbel Group řídí Štěpán Popovič. Glassrevue - Východoevropskou strategii [online]. [cit. 2016-11-06]. Roč. 2006, čís. 2. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-07. 
  10. ↑ MOTEJLEK, Miroslav. Byznysmen Štěpán Popovič jde do penze. Český rozhlas [online]. 2009-06-05 [cit. 2016-11-06]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b Sněm Svazu průmyslu a dopravy ocenil Vítkovice a. s. a Štěpána Popoviče [PDF]. Svaz průmyslu a dopravy ČR, 2015-09-14 [cit. 2016-11-06]. Dostupné online. 
  12. ↑ Čestní členové [online]. Svaz průmyslu a dopravy ČR [cit. 2016-11-06]. Dostupné online. 
  13. ↑ SAIVER, Filip. Fotbal hledá šéfa. Míl, nebo Popovič?. iDNES.cz [online]. 2005-06-13 [cit. 2016-11-06]. Dostupné online. 
  14. ↑ Do čela Lázní Teplice v Čechách a.s. nastoupil po téměř 13 letech nový generální ředitel. Aktuálně. eVšudybyl [online]. [2011] [cit. 2016-11-06]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  15. ↑ Prezident republiky udělil státní vyznamenání. Pražský hrad [online]. 2016-10-28 [cit. 2016-11-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
CZE Medaile Za zasluhy 1st (1994) BAR.svg
Stužka: Medaile Za zásluhy I. stupně – Česká republika (od roku 1994).