Štěpánka (rozhledna)

Štěpánka
Rozhledna Štěpánka, stav 2023
Základní informace
Konstrukce	zděná
Kóta paty	958 m n. m.
Rok vzniku	1892
Stát	Česko Česko
Kraj	Liberecký kraj
Souřadnice	50°44′47,76″ s. š., 15°21′57,24″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Štěpánka Štěpánka, Česko
Technické informace
Výška stavby	24 m
Počet schodů	81
Stav	přístupná
Poznámka
Kód památky	45215/5-53 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
turistická známka č. 32 (Štěpánka)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štěpánka (německy Stephanshöhe) je kamenná a cihlová novogotická rozhledna na vrchu Hvězda v západních Krkonoších, na Příchovickém hřebeni. Nachází se v katastrálním území Příchovice u Kořenova, obec Kořenov, okres Jablonec nad Nisou.

Rozhledna je 24 m vysoká. Z rozhledny je pěkný výhled na Krkonoše, Jizerské hory, ale i Zvičinu, Mužský, Bezděz, Ralsko a Lužické hory.

Stavba rozhledny byla zahájena už roku 1847 a Štěpánka se tak (spolu s rozhlednou Žalý) řadí k nejstarším rozhlednám v oblasti Krkonoš a Jizerských hor. V červnu 1847 totiž zdejší kraj navštívil zemský správce arcivévoda Štěpán, který v rámci kontroly probíhající výstavby císařské „krkonošské“ silnice z Liberce do Trutnova (dnes silnice I/14) vystoupil právě na vrch Hvězda a na jeho počest pak kníže Kamil Rohan zadal stavbu, kterou pojmenoval „Stephanshöhe“ = „Štěpánova vyhlídka“. Ale už o rok později byl arcivévoda povolán zpět do Uher a kníže Rohan ztratil zájem o další mecenášství. Za první rok tak byla vystavěna pouze kamenná základnová část do výše cca 4 metrů. Roku 1888 tuto nedokončenou vyhlídku od knížete převzal kořenovský horský spolek, který ji po čtyřech letech prací dokončil a v srpnu 1892 otevřel pro veřejnost.^[zdroj?]

Podle pověsti kníže Rohan zastavil stavbu poté, co mu cikánka předpověděla, že dokončení rozhledny mu přinese smrt. Měsíc po jejím dokončení skutečně zemřel – ovšem v úctyhodném věku 91 let.

V roce 1944 bylo pod rozhlednou vybudováno pietní místo s mohutným kamenným křížem se svastikou, znakem nacistické diktatury, které mělo upomínat na padlé vojáky wehrmachtu a SS. Kříž, který měl tvar železného kříže, tedy tlapatého kříže s obrubou, používaného od roku 1813 v pruské a později i německé armádě. Na kamenech v jeho blízkosti byla uvedena jména obcí a kladly se k nim přilby a květiny. Slavnostního odhalení kříže se 22. října 1944 zúčastnil župní vedoucí říšské župy Sudety Konrad Henlein. V projevu k shromážděným, o kterém informoval jablonecký deník Gablonzer Tagblatt, připomněl úspěšný boj Sudetoněmecké strany proti Čechům a vyzval k dalšímu fanatickému boji až do konečného vítězství.^[1][2] Ze strany nacistů šlo o snahu mobilizovat zbytky nacistických sil v Sudetech v době, kdy se schylovalo k prohře Německa ve druhé světové válce.^[2]

Dne 8. května 1945 tři Češi z kříže zčásti odstříleli svastiku a téhož roku v červnu ho skupina evangelíků z Turnova svrhla do rokle pod rozhlednou.^[2][3] V ní rozbitý kříž zůstal ležet více než šest desítek let. K obnově kříže došlo v roce 2011, kdy jej znovu instalovali pozdější členové Spolku Jizeran.^[2] Dne 25. března 2023 někdo kříž strhl z podstavce, čímž se znovu rozbil na několik kusů.^[4] O zbytky kříže má zájem Severočeské muzeum v Liberci, které připravuje expozici o Říšské župě Sudety.^[5]

• 
  Oprava rozhledny v roce 2013
• 
  Točité schodiště uvnitř rozhledny
• 
  Horní vyhlídka
• 
  Někdejší pietní místo s kamenným křížem pod rozhlednou
• 
  Čelní pohled na kamenný kříž
• 
  Výhled na sever – Jizerské hory, Krkonoše
• 
  Pohled na Kořenov
• 
  Pohled k Tanvaldu a Ještědu

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Štěpánka na Wikimedia Commons
• Štěpánka na stránkách Kořenova
• Rozhledna Štěpánka na ceskehory.cz
• Rozhledna Štěpánka a kamenný maltézský kříž