Štěpánka Haničincová
Štěpánka Haničincová | |
---|---|
Narození | 30. září 1931 Kvíčovice Československo |
Úmrtí | 27. října 1999 (ve věku 68 let) Praha Česko |
Místo pohřbení | Vršovický hřbitov |
Alma mater | Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze |
Choť | Petr Haničinec Jan Valášek Jan Přeučil |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Štěpánka Haničincová, rozená Štěpánka Hubáčková (30. září 1931 Kvíčovice – 27. října 1999 Praha) byla česká herečka, scenáristka, dramaturgyně a dlouholetá televizní moderátorka, dětský idol několika generací televizních diváků, první manželka herce Petra Haničince.
Životopis
Dětství prožila v Heřmanově Městci. Otec byl švec a holdoval alkoholu.[1] Matka pracovala v továrně. Štěpánčin mladší bratr Jan (nar. 1935) zemřel tragicky po válce při náhodném výbuchu granátu. Po rozvodu se matka odstěhovala se Štěpánkou do České Lípy, později do Děčína. Štěpánka absolvovala obchodní akademii a nastoupila jako korespondentka na Ministerstvu zahraničí.[2] Byla přijata na DAMU, kde se seznámila i se svým prvním manželem Petrem Haničincem. Po dvou letech studia hereckého oboru přešla na obor dramaturgie. Absolvovala v roce 1955.
Proslula především jako herečka a moderátorka dětských pořadů Československé televize, kde působila už během svých studií od roku 1953[3] prakticky téměř do konce svého života, který ukončila tragická nehoda (údajně pod vlivem alkoholu).[4] Jedním z jejích fiktivních dlouholetých televizních partnerů byla oblíbená loutková postavička Čertíka Bertíka. Dalšími postavičkami pak byl např. medvídek Emánek, Kačenka, Kuťásek a Kutilka.
Pohřbena je na Vršovickém hřbitově v Praze.[5]
Manželství
- 1. manžel – herec Petr Haničinec
- dcera Alexandra
- 2. manžel – režisér Jan Valášek (zemřel 1968) [6]
- syn Jan
- 3. manžel – herec Jan Přeučil (v letech 1971–1999)
Odkazy
Reference
- ↑ Šárka Horáková: Dvojjediná Štěpánka Haničincová, Česká televize, Praha, 2007, str. 21, ISBN 978-80-85005-79-0
- ↑ Šárka Horáková: Dvojjediná Štěpánka Haničincová, Česká televize, Praha, 2007, str. 29, ISBN 978-80-85005-79-0
- ↑ Šárka Horáková: Dvojjediná Štěpánka Haničincová, Česká televize, Praha, 2007, str. 37, ISBN 978-80-85005-79-0
- ↑ KOMÁNKOVÁ, Jitka. Štěpánka Haničincová: Děti ji milovaly [online]. [cit. 2013-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-06.
- ↑ Vyhledávání hrobů: Haničincová Štěpánka [online]. Správa pražských hřbitovů [cit. 2020-07-27]. Dostupné online.
- ↑ Šárka Horáková: Dvojjediná Štěpánka Haničincová, Česká televize, Praha, 2007, str. 67, ISBN 978-80-85005-79-0
Literatura
- HORÁKOVÁ, Šárka. Dvojjediná Štěpánka Haničincová. 1. vyd. Praha: Česká televize, 2007. ISBN 978-80-85005-79-0.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Štěpánka Haničincová
- Štěpánka Haničincová v databázi Středočeské vědecké knihovny
- Štěpánka Haničincová ve Filmovém přehledu
- Štěpánka Haničincová v Česko-Slovenské filmové databázi
- Štěpánka Haničincová ve Filmové databázi
- Štěpánka Haničincová na Kinoboxu
- Štěpánka Haničincová v Internet Movie Database (anglicky)
- Článek o tom, jak Štěpánka Haničincová nechtěla či neuměla stárnout
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“