Štěpánkové z Tourového
Štěpánkové z Tourového (též z Tourova, z Tourové,z Taurova či z Taurowa) jsou rodinou jihočeského původu zmiňovanou již od 15. století.[1]
Kolébkou rodu byla jihočeská ves Tourov u Bavorova. V 18. a 19. století se někteří členové rodu připomínají také jako měšťané (např. ve Vodňanech,[2] Poličce) nebo jako královští svobodníci v Kloubu.
Dne 18. prosince 1748 byl Tomáš Štěpánek z Taurova (celým jménem Tomáš Jan František), děkan Královské kolegiátní kapituly svatého Petra a Pavla na Vyšehradě, povýšen do českého rytířského stavu a v tomto stavu obdržel i inkolát.[3][4][5] Rod se připomíná např. v Titulárních kalendářích pro rok 1776, 1786.[6][7][8][9][10][11][12][13]
Osobnosti
- Tomáš Štěpánek z Taurova (ca 1670 – 2. září 1749), děkan Královské kolegiátní kapituly svatého Petra a Pavla na Vyšehradě
- Ignác Josef Štěpánek (4. září 1689, Bavorov – 16. října 1755, Polička), měšťan, radní a roku 1749 purkmistr v Poličce
- Antonín Štěpánek (6. února 1813, Vodňany), učitel ve Vodňanech[14]
- Jindřich Štěpánek (16. července 1846, Vodňany – 4. ledna 1917, Netolice), učitel ve Vlachově Březí, od roku 1880 učitel v Netolicích
- Alexander Štěpánek (26. února 1851, Vodňany – 24. dubna 1916], Písek), učitel v Mirovicích, pak řídící učitel v Písku
- Jan Křtitel Štěpánek (22. června 1852, Vodňany – 29. října 1901, Polička), c.k. místodržitelský kancelista v Kotoru (Dalmácie), c.k. okresní sekretář v Poličce
- Adolf Štěpánek (9. ledna 1881, Hluboká nad Vltavou – 17. března 1969, Chotěboř), fotograf a regionální politik
Související články
Reference
- ↑ MOSTECKÝ, Václav. Dějiny bývalého královského města Vodňan I. díl. Vodňany: Václav Mostecký, 1940. 395 s.
- ↑ STUCHLÁ, Pavla; LOUŽECKÝ, Pavel. Paměti vodňanských domů II/2 : 1648–1857. 1. vyd. Vodňany: Městské muzeum a galerie Vodňany, 1999. 384 s. ISBN 80-239-3025-7.
- ↑ POKORNÝ, Pavel R. Královský Vyšehrad. 2. Sborník příspěvků ke křesťanskému miléniu a k posvěcení nových zvonů na kapitulním chrámu sv. Petra a Pavla: Erbovní listiny vyšehradských děkanů. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2001. 383 s. ISBN 80-7192-599-3. S. 269–280.
- ↑ ŽUPANIČ, Jan; FIALA, Michal. Šlechtický archiv c.k. ministerstva vnitra: erbovní listiny Národního archivu, Státního oblastního archivu v Praze, Archivu hlavního města Prahy (dodatky), Archivu Národního muzea (dodatky). 1. vyd. Praha: Agentura Pankrác, 2014. 1047 s. ISBN 978-80-86781-24-2.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Českomoravská heraldika II. 2. vyd. Praha: Argo, 1997. 746 s. ISBN 80-7203-062-0. S. 639.
- ↑ Wirthschafts- und Kanzley-Kalender (Wirthschafts- und Canzlei-Calender) auf das Jahr 1786 zu Ehren S.Adalberti, str. 89
- ↑ Wirthschafts- und Kanzley-Kalender (Wirthschafts- und Canzlei-Calender) auf das Jahr 1776 zu Ehren S.Adalberti, str. 91
- ↑ MERAVIGLIA-CRIVELLI, Rudolf Johann Graf von. Der böhmische Adel, Nürnberg, 1886, s. 37.
- ↑ Král: Adel s. 254.
- ↑ Mysliveček, M.: Erbovník, díl II., 1997, Praha, Horizont, str. 187
- ↑ Mašek, P.: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé Hory do současnosti, díl II., 2010, Praha, Argo, str. 343
- ↑ Vlasák, F.: Der altböhmische Adel und seine nachkommenschaft nach dem Dreissigjährigen Kriege, 1869, Praha, str. 145
- ↑ Vavřínek K.: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2014,str. 445
- ↑ MOSTECKÝ, Václav. Dějiny bývalého královského města Vodňan, III. díl. 1. vyd. Vodňany: Václav Mostecký, 1940. 211 s.